Hrůza! Jak to popsat? hledá slova Šidlík. Musíme se udržet, burcuje Slováček

Na mistrovství světa juniořů sehráli pět utkání, čtyřikrát šli do kabiny poraženi. Čeští junioři zápasí na turnaji s vlastní psychikou a frustrací, v úvodním duelu skupiny o udržení totálně zpackali zápas proti Švýcarům a musejí sledovat, zda Dánové nevyhrají svá dvě utkání. Jinak by domácímu výběru hrozil sestup. "Hrůza! Jak to popsat? Fakt nevím, co se dá k zápasu říci," těžko hledá slova Petr Šidlík (na snímku).

Kapitán českého výběru byl hodně kritický už po střetnutí s Finskem, tehdy si mimo jiné postěžoval, že někteří čeští hokejisté nedávají do zápasu všechno. Teď bohužel musel podobně kritické věty zopakovat. "Nehráli jsme, jak jsme měli, nebylo tam nasazení, tvrdost. Možná si někteří z nás mysleli, že to půjde samo, ale takhle se mistrovství světa nehraje," tvrdí.

Národní tým vstupoval do šampionátu s vědomím, že v základní skupině svede boj o postupovou příčku s Kanadou, USA a Finskem. Jenže reprezentanti nejen že nepronikli do play off, ale za kliku od vyřazovacích bojů ani nečapli. Nehráli odpovědně, důrazně, ve stejném výkonu posléze pokračovali i proti Švýcarům. "Měli bychom si uvědomit, kde jsme, tohle není prdel," upozorňuje Šidlík.

Jediný pamětník loňského mistrovství světa osmnáctek v Německu byl po zápase hodně naštvaný. Jakékoli věty byly vlastně zbytečné. Kdyby to šlo, každý ze členů týmu by si přál, ať už je turnaj v cíli. "Myslím, že zápas se lámal v době, kdy jsme dostali druhý gól. Měli jsme tam šance, ale nedali je, někteří kluci pak na střídačce věšeli hlavy," konstatuje Šidlík.

Nepříznivý vývoj se pokoušel ovlivnit. "V kabině jsme to burcovali, trenér nás seřval. Ale nic platné," kroutí hlavou Šidlík. Podobně hovoří i Ondřej Slováček - autor jednoho ze dvou gólů domácího výběru. "Je to veliké zklamání. Udělali jsme zbytečné fauly, nebyl tam takový důraz. Sice jsme měli určité možnosti, ovšem nepovedlo se nám je využít. I tím, že jejich gólman chytal dobře," připomíná vítkovický útočník.

Ovlivnila výsledek skutečnost, že Švýcaři předvedli slušný výkon, nebo se promítlo, že naopak Češi měli hodně špatný den. "Asi od obojího trochu. Oni byli hodně nepříjemní, dohrávali nás, nám to naopak nešlo," smutní Slováček. Ve druhé třetině se jako první z Čechů prosadil, jenže jeho trefa nic podstatného neřešila. "Měl jsem tam velkou možnost, pak se ke mně odrazil puk a já to dával ze strany," popisuje.

Souhra Slováčka s Hudečkem patřila k tomu lepšímu, co reprezentanti ve znojemském utkání nabídli. Jinak to byla velká bída. Zápasy o udržení nejsou moc o kráse, mladí hokejisté zápasí s frustrací i s vlastní psychikou. Rozhoduje většinou vůle, bojovnost, charakter. Co je hodně smutné - domácí výběr tyhle nutné předpoklady tentokrát na své straně neměl...

Před osmnáctkou stojí poslední bitva, věřme, že vývoj skupiny nebude takový, aby se ještě Češi nemuseli strachovat o udržení elitní skupiny. Kdyby sestupovaly dva celky jako v roce 2007, kdy do I. divize historicky poprvé spadl ročník 1989, měli by letošní reprezentanti v kalhotech. Takhle snad nejhorší scénář snad nehrozí. Doufejme!

Navíc - hokjejisté by se měli s domácím šampionátem rozloučit vítězně. Když už nic jiného, aspoň pro ten pocit, který bývá jednou součástí vzpomínek. "Doufám, že do toho půjdeme naplno. Můžeme spadnout, hrajeme to i pro mladší kluky ročníku 1995, aby to pro ně udrželi," hlásí Šidlík. Slováček to vidí podobně. "Bude to psychicky náročné jako proti Švýcarům, Lotyši dobře bruslí, budou nepříjemní. Ale musíme se udržet," burcuje závěrem.