Hráli jsme trpělivě a dobře bránili, těší hrdinu Marka Čiliaka. Kometě vychytal třetí bod v sérii

Byl to prakticky zápas na jednu branku. V pátém utkání semifinálové série mezi Kometou a Spartou se domácí Pražané vehementně tlačili za klíčovou výhrou, v zápase byli aktivnější, vytvářeli si více gólových situací, za fantóma v brněnské bráně však dokázali dopravit jen jediný puk. K devatenáctiletému mladíkovi Simonovi se žádný z jeho starších spoluhráčů nedokázal přidat, gólman Komety Marek Čiliak (na snímku) vystavil všem jasnou stopku a dovedl svůj tým k výhře 2:1 po samostatných nájezdech. „Je to euforie, přesto ještě není nic hotové,“ praví spokojeně čtyřiadvacetiletý gólman ze Slovenska.

Za odehraných šedesát minut byly v pražských Holešovicích k vidění pouhé dvě branky, nic na tom se nezměnilo ani po dvacetiminutovém prodloužení. Stav 1:1 tak musely rozseknout až samostatné nájezdy. V nich se jako jediný trefil brněnský obránce Kováčik, který s přispěním tří úspěšných zákroků Čiliaka posunul svůj tým blíže k finále. „Do nájezdů jsem šel s tím, že chytnu všechny tři. Jiná možnost nebyla. Jsem rád, že se mi to podařilo,“ těší brněnského brankáře.

V rozhodujícím momentu dokázal zachovat svůj pověstný klid a postupně si na něm vylámali zuby Pech, Buchtele i Hlinka. „Na nic jsem se nezaměřoval, nad střelci jsem nijak víc nepřemýšlel. Stál jsem prostě v brankovišti a snažil se všechno ustát. U Pecha jsem si myslel, že půjde do nějaké kličky a tak jsem se mu snažil puk vypíchnout z hole dřív, než provede, co chtěl,“ popisuje Čiliak. „Trochu problémy jsem měl s druhým nájezdem od Buchteleho. Dobře svůj nájezd provedl i třetí Hlinka, mířil mi pod ruku, ale nakonec mě jen trefil,“ pokračuje.

Přesto se nájezdy ani nemusely jezdit, na začátku prodloužení měl dobrou šanci domácí Hlinka, na hranici brankoviště ale neuspěl. „Už si to tolik nepamatuji. Byla tam nahrávka zpoza brány, kterou jsem vyrazil a puk udělal trochu oblouček. Chvíli jsme nevěděli, kde je, ale nakonec to dobře dopadlo,“ vzpomíná si rodák ze Zvolena. Jinak ale prodloužení bylo opatrné. „Stačila jedna chyba, jedna špatná střela a mohlo být po zápase. To si uvědomovaly oba týmy,“ vysvětluje Čiliak.

Ten si na nedostatek práce v průběhu celého utkání rozhodně nemohl stěžovat, sparťané na něj vyslali celkem 36 střeleckých pokusů. „Je to pro mě rozhodně lepší než kdybych tam jen stál. Moc jsem ale nevnímal, jestli se hrálo více přede mnou nebo před Pöpperlem. Věděl jsem, že jejich tlak musíme ustát a pak jsem jen čekal, než vstřelíme nějakou tu branku. Nakonec to bylo až v nájezdech,“ culí se velká brankářská naděje brněnské Komety.

Aktivní hra suverénního vítěze základní části Čiliaka vůbec nezaskočila. „Přesně takovou hru jsme od nich čekali. Nemohli jsme si myslet, že bychom je herně přehráli nebo přestříleli. Trpělivě jsme čekali na svoji šanci, dobře a důrazně bránili, což nakonec přineslo své ovoce,“ pokračuje. Důležitým faktorem pak také bylo, že se Kometa nesesypala z rychlé vyrovnávací branky Sparty po Pivkově úspěšném slalomu. „Bylo to na konci první třetiny, před sebou jsme měli ještě dvě části, nebyl rozhodně žádný důvod propadat panice.“

Brňané si tak v pátém utkání vybojovali klíčovou výhru a svůj postup do finále mohou stvrdit již v domácím sobotním zápase. „Bylo by určitě nejlepší, kdyby se nám podařilo v sobotu sérii ukončit. Nesmíme se však nechat pobláznit, musíme hrát svoji hru a opět trpělivě čekat na chyby soupeře,“ naznačuje směrem k vypjatému zápasu na jihu Moravy gólman Komety Marek Čiliak.