Holka chytající klukům. Porubská brankářka Klára Peslarová je unikátem extraligy staršího dorostu

Neobvyklé, ale vůbec ne nemožné. RAKO extraliga staršího dorostu není letos jen čistě chlapeckou záležitostí, mezi dospívajícími mladíky nalezneme i jednu dívku. Jedná se o sedmnáctiletou brankářku ostravské Poruby Kláru Peslarovou (na snímku), která v moravskoslezském týmu působí už od malička. Loňskou sezonu pravidelně nastupovala v týmu porubského mladšího dorostu, letos působí o kategorii výše a na kluky je za tu dobu patřičně zvyklá. „Známe se už delší dobu, jsme pomalu taková rodina,“ tvrdí historicky první brankářka v nejvyšší soutěži starších dorostenců.

Peslarová letos v extralize staršího dorostu odchytala 343 minut, její role v týmu tedy rozhodně není druhořadá. „Dělám, co se dá. To, že momentálně chytám extraligu staršího dorostu, může, ale ani nemusí být, mou kvalitou, hlavně bych však chtěla poděkovat trenérům, že mi umožnili hrát s kluky v jednom týmu. Snažím se jim jejich důvěru maximálně oplatit,“ tvrdí brankářka, která se může pyšnit i zkušenostmi z nejvyšší hokejové ligy žen.

Poslední dvě sezony si totiž Peslarová zachytala i za sousední Karvinou, která nejvyšší ženskou soutěž hraje, a hned v loňském roce si připsala svůj první mistrovský titul. „Minulý rok jsem za Karvinou chytala od zápasů play off, ale jinak jsem hrála s kluky. Letos to vypadá dost podobně, že jim vypomůžu zase až od vyřazovacích bojů. Jsem celkem hodně vytížená, jezdím primárně s kluky a nedovedu zvládat dva týmy,“ dodává teprve sedmnáctiletá brankářka.

V českém hokejovém prostředí je poměrně netypické, aby v chlapeckém týmu působilo děvče, natožpak v extraligovém celku staršího dorostu. Žádné regule však podobnou situaci neupravují. „Ze začátku mi říkali, že můžu hrát s kluky jen do deváté třídy a pak budu muset tým opustit. Ale pořád jsem v Porubě, takže asi žádné takové pravidlo neexistuje a vše funguje v pohodě,“ dodává Peslarová, která zároveň tvrdí, že není v republice jediná, kdo hraje s kluky.

„Zase takový unikát nejsem,“ směje se Klára Peslarová. „Vím, že v mladším dorostu Písku působí útočnice Tereza Vanišová, za Olomouc a Uničov pak hrála Vendula Přibylová. Já jsem ale jediná, aspoň si to myslím, kdo hraje nejvyšší soutěž, ostatní holky hrají jen různé ligy,“ vypráví Peslarová.

Jak je na tom v kabině se spoluhráči? Dle jejích slov k ní kluci přistupují jako k sobě rovné. „S kluky se známe hodně dobře, hraji s nimi už od malička, jsme taková rodina,“ nedělá si talentovaná brankářka hlavu z odlišného pohlaví. Zvyklo si i její okolí. „Moc lidí se mě na to kupodivu neptá. Asi jim to už nepřijde tolik zvláštní,“ podotýká brankářka, kterou v hokeji velmi podporuje její starší bratr Jakub. „Hraje v Porubě za chlapy, vždy jsme se vzájemně podporovali. Když se jednomu nedaří, tak se navzájem dokážeme podržet,“ dodává.

Když se ovšem zaměříme na druhou stranu, může Peslarová představovat nepředvídatelné problémy útočníkům soupeře. Jakmile hráče vychytá brankář, je útočník skleslý, když však sedmnáctiletému hokejistovi vystaví jasnou stopku brankářka, na psychice mu to rozhodně nepřidá. „Většinu týmů, proti kterým jsem letos chytala, už moc dobře znám a oni moc dobře znají mě, hrajeme proti sobě už od malička. Tudíž ani tolik neberou, že proti nim chytá holka, a že je taky občas vychytá,“ myslí si Peslarová.

Ta také vedle svého náročného programu, kdy pomalu střídá dva týmy, stíhá pravidelně nastupovat i za českou reprezentaci žen. Za sebou má dvě mistrovství světa do osmnácti let a míří ještě výše. „Doufám, že ukážu svou kvalitu a předvedu všem, že dovedu taky pořádně zachytat. Mým tajným cílem je dostat se do A-týmu žen na mistrovství světa. Pokud by se moje forma nějak extra nezhoršila, troufám si tvrdit, že šampionát osmnáctiletých mě nemine, věkově na něm mohu nastoupit totiž naposledy,“ vyhlíží Peslarová k šampionátu, který bude na přelomu března a dubna hostit Maďarsko.