Holík se těší na nové úkoly, dost možná i na kapitánské céčko

Krátce poté, co se definitivním jmenováním nového kouče stabilizovala situace u newyorských Jezdců, přednesl Tom Renney médiím svou první vizi bezprostřední budoucnosti klubu. Je jasné, že Rangers se od příští sezóny vydají trochu jinou cestou než dosud; šanci dostanou, tak jako již v závěru uplynulého ročníku, zejména mladí, elánem oplývající hráči. Několik ostřílených veteránů však na soupisce Jezdců přeci jen zůstane a právě ti by měli podle Renneyho prokázat organizaci svůj skutečný význam.

Robert Holík, při avizovaném konci kariéry Marka Messiera jeden z vážných aspirantů na kapitánské céčko, se vším souhlasí. „Cokoli mohu udělat pro to, abych se stal vůdcem, beru jako výzvu, na kterou se těším,“ řekl telefonicky listu New York Post. „Jsem šťastný za Toma. Vím, jak moc o tu práci stál. A ze zkušenosti z konce předešlé sezóny mohu říct, že k němu chovám neskrývaný respekt jako k trenérovi i hokejové osobnosti.“

„Hovořil jsem s ním hned potom, co byl jmenován a ujistil ho, že jsem připraven udělat cokoli bude nezbytné, abych pomohl týmu. Pomalu budu jedním z nejstarších hráčů, ne-li úplně nejstarší. Jsem proto připraven nést větší odpovědnost,“ dodal třiatřicetiletý Holík.

Že bude mít co dělat, je nabíledni. Vedle Holíka a Jágra moc zkušených borců v šatně Rangers nezůstalo. „Pokračujeme v programu, který jsme nastartovali toto jaro,“ ujišťuje Glen Sather. „Stavíme nadšenou, mladou organizaci.“

Robert Holík se na novou, trenérem předeslanou úlohu těší. „Když tahle děcka přijdou hrát za tým jako jsou Rangers, někdo jim musí dát příklad,“ tvrdí odchovanec jihlavského hokeje. „Vím to. Pamatuji se moc dobře, jak jsem vzhlížel ke Scottymu Stevensovi. Jak mi jeho pracovní morálka pomohla stát lepším hokejistou. Budu velmi potěšen, když moci tuhle roli plnit pro Rangers.“