Hnilička: Reprezentaci zase beru jako součást své kariéry

Loni uvažoval o tom, že už se do reprezentace nikdy nevrátí. V Liberci však dostal novou chuť do hokeje, letos v únoru po třech letech znovu oblékl dres národního týmu a ve Vídni si pak pověsil na krk třetí zlatou medaili z mistrovství světa. Brankář Milan Hnilička obdržel pozvánku i pro první turnaj nové sezony. Po odchodu Tomáše Vokouna zpět do NHL by měl převzít roli reprezentační jedničky. „Reprezentaci zase beru jako součást mé kariéry,“ říká dvaatřicetiletý gólman.

Potěšilo vás, že jste dostal důvěru i od nového trenéra národního týmu?
„Samozřejmě mě to těší. Aloise Hadamczika jsem měl možnost v minulosti poznat při akcích Jágr Teamu, chytal jsem proti němu. Známe se.“

V letošní sezoně byste měl převzít roli týmové jedničky po odchodu Tomáše Vokouna. Jste na to připraven?
„Takhle se na to nedívám. Na prvním místě se soustředím na výkony v Liberci, od nich se všechno odvíjí. V průběhu sezony určitě nepřemýšlím nad tím, jestli jsem jednička, dvojka nebo jestli v nároďáku vůbec budu. Na reprezentaci se soustředím až ve chvíli, když dostanu pozvánku.“

Před rokem jste uvažoval o tom, že se do reprezentace nikdy nevrátíte. Teď už máte zase chuť?
„Přesně tak. Loni jsem měl za sebou mizernou sezonu v Americe, jedinou mou starostí bylo získat zpět pohodu a chuť do hokeje. A to se mi v Liberci povedlo. Najednou jsem zase získal pocit, že mám národnímu týmu co nabídnout. Reprezentaci zase beru jako součást mé kariéry.“

Letos jste se stal potřetí mistrem světa, doma máte i zlatou medaili z olympiády v Naganu. Nepostrádáte motivaci?
„S motivací v národním týmu jsem nikdy problém neměl. Vždy se těším na ten zvláštní pocit, hrát v reprezentačním dresu, na tu jedinečnou atmosféru a důležitost zápasů. To mě přitahuje. V reprezentaci jsem zažil nejlepší hokejové okamžiky.“

Česká pojišťovna Cup se letos koná v Liberci. Těšíte se o to víc?
„Hlavně jsem rád kvůli lidem v Liberci. Hokej tady šel hrozně nahoru, klub má ambice, novou halu, lidé se tu na hokej naučili chodit. Fanoušci budou mít možnost vidět na vlastní oči zase jiný hokej. Mně osobně je ale jedno, kde se turnaj koná. Tyhle věci nevnímám, soustředím se na vlastní výkony.“

Když jste se letos v únoru po třech letech vrátil do národního týmu, našel jste v něm spoustu kamarádů. Skoro všichni se ale vrací do NHL a vy jste v novém výběru jedním z mála zkušených hráčů. Budete cítit větší zodpovědnost?
„Pravdou je, že se tým hodně obměnil. Ale nemyslím si, že by se tím moje role měla nějak změnit. Úspěchy národního mužstvy byly vždy založené na vynikající partě, že všichni táhli za jeden provaz. Lídři se projevovali až v nejtěžších okamžicích. Hráči, kteří jsou v reprezentaci, v sobě určitě také mají něco takového.“

Zatímco většina hráčů z mistrovství světa zamířila znovu do NHL, vy zůstáváte v Liberci. Zaregistroval jste po úspěšné sezoně zájem o vaší osobu v zámoří?
„Nic, co by stálo za řeč. A ani jsem se po tom nijak nepídil. V Liberci mám smlouvu ještě na dvě sezony, jsem tady spokojený a mám tu vytyčený určitý cíl. Zpátky do Ameriky už se mi nechce.“

Mimochodem, cítíte se být na začátku nové sezony ve formě?
„Cítím se celkem dobře. Na začátku sezony je forma vždycky střídavá. Pořád ještě dost trénujeme, takže jsem trochu unavený. Prostě standardní rozjezd. Ale určitě se cítím o sto procent líp než přesně před rokem.“

Co říkáte na obměnu libereckého kádru?
„Mužstvo se změnilo hodně, kluci odešli zpátky do NHL, ale stejná situace je v řadě jiných klubů. S tím se nedá nic dělat. Znovu budeme spoléhat na naší vynikající partu, která je v Liberci opravdu skvělá. To kolikrát dělá na ledě divy. A talentovaných hráčů máme v mužstvu pořád dost.“

V minulé sezoně Liberec dosáhl až na nečekané třetí místo. Jaké jsou ambice pro letošní ročník?
„Nechci o tom moc mluvit, pak se to totiž málokdy vyplní. Ale byl bych velice rád, kdyby se nám podařilo zopakovat letošní úspěch, tedy postup do semifinále. Prvním krokem je samozřejmě účast v play off, dál je to loterie.“

Stihl jste si po náročné sezoně dostatečně odpočinout?
„Letošní léto bylo vážně super. Týden po mistrovství světa jsme v Liberci ještě oslavili zlato z Vídně a pak jsme hned s rodinou vyrazili do Colorada, kde máme velmi dobré známé. Parádně jsme si to tam užili, v horách byl dokonce ještě sníh. Věnoval jsem se dětem a manželce, na které během sezony nemám tolik času.“