Hledal jsem klub s domáčtější atmosférou, zdůvodňuje Richard Jareš přesun do Litvínova

Jeho jméno se na přestupovém trhu objevilo jako jedno z prvních a leckoho mohlo překvapit, že obránce Richard Jareš opouští Bílé Tygry z Liberce a míří do jiného severočeského celku. Ofenzivně laděný zadák s dobrou střelou se dohodl na dvouleté smlouvě s litvínovskou Benzinou. „Existovala varianta, že bych zůstal v Liberci, ale to nakonec padlo. Všechno jsem chtěl řešit až po skončení play off, kdy jsem měl zprávy o zájmu Litvínova,“ popisuje zrod svého přestupu. „Dostal jsem nabídku, s níž jsem souhlasil,“ doplňuje lakonicky.

Devětadvacetiletý rodák z Hradce Králové tak opustil kádr semifinalisty Česká pojišťovna play off, aby posílil účastníka předkola. „Hledal jsem tým podobný Znojmu,“ přibližuje Richard Jareš jeden z hlavních důvodů, které jej vedly ke změně.

„Chtěl jsem jít někam, kde panuje domáčtější atmosféra a nehrají si tam na velkoklub jako v Liberci,“ rozvádí svá předešlá slova. Přestože jasně říká, že do nového klubu jej přivedlo více faktorů, další už se zdráhá prozradit.

„Já bych i rád, ale ve smlouvě jsou zakotveny i body, podle nichž by se hráč neměl otírat o bývalého zaměstnavatele. Proto bych to nerad více rozváděl, aby nebyly případně nějaké problémy,“ vysvětluje svůj postoj.

První květnové pondělí se tedy hlásil v tradiční extraligové baště trenérům Jiřímu Kučerovi a Robertu Reichlovi, pod jejichž vedení má za sebou první tréninkové jednotky. „Zatím se naplnila má očekávání. Potvrzuje se, co jsem si myslel a jaké jsem měl zprávy,“ pochvaluje si.

„V kabině všichni vychází se všemi, nezaznamenal jsem žádné konflikty. Jsou tu féroví kluci a všichni v pohodě. Stejně tak vedení,“ připojuje ještě. Do tréninku naskočil o pár dní později než jeho noví spoluhráči, neboť jej trápila zraněná noha.

„Stalo se mi to v semifinále a vlastně celé tři týdny dovolené jsem se léčil. Jakmile jsem odložil berle, začal jsem přípravu v Litvínově,“ přibližuje Richard Jareš. S novými šéfy zatím někdejší hráč Znojma či Českých Budějovic nehovořil, počítá však, že v týmu bude konkurence.

Mrzí mě, že se na ledě nepotkám s osobnostmi, které tolik udělaly pro český hokej

„S trenéry jsme o mé roli nemluvili, ani jsme tohle téma nenaťukli,“ reaguje. „Uvidíme, jak to bude vypadat. Zůstalo tu dost zkušených beků, i když jich není tolik jako v Liberci. Nicméně šest kluků, kteří by chtěli být hodně na ledě v přesilovkách i oslabeních, tu určitě je,“ zamýšlí se.

Avšak odchodem Karla Pilaře a ukončením kariéry Jiřího Šlégra přece jen ubylo borců, kteří by si nárokovali hodně prostoru na ledě. „Mrzí mě, že se s Jirkou Šlégrem a Robertem Reichlem nepotkám na ledě v jednom týmu,“ přiznává Richard Jareš.

„Je totiž skvělé potkávat osobnosti, které toho tolik udělaly pro český hokej. Zažil jsem to už ve Znojmě s Jirkou Dopitou. Škoda, že v Litvínově už bude Robert Reichel „jen“ trenérem,“ lituje odchovanec východočeského hokeje.

Postupně se po vrcholky Krušných hor zabydluje a hledá nový domov. „Na dojíždění z Liberce to není, takže se poohlížím po něčem v Litvínově nebo blízkém okolí,“ hlásí Richard Jareš. „Snad se vše brzy vyřeší, aby se mnou mohla být rodina,“ přeje si.

Příprava na suchu běží v Litvínově naplno, zkušený bek se však ještě krátce vrací k nedávno skončené sezoně, v níž s Bílými Tygry prošel až mezi nejlepší čtyři týmy play off. „Nakonec můžu být spokojený,“ konstatuje.

„Konečně jsem měl v Liberci chuť do hokeje a měl jsem z něj radost,“ vybavuje si. „Ze začátku jsem neměl tolik důvěry, ale postupně se to zlepšilo, až jsem se cítil na konci velmi dobře, protože jsem dostával i více prostoru na ledě,“ přibližuje.

„Když jsem se vracel ze Znojma, trenér Gregor mě chtěl, jenže vedení na mě před těmi dvěma roky nahlíželo stejně. Svým způsobem jsem už od začátku nebyl nadšený. Vypadalo to totiž, jako bych ani tři roky nebyl ve Znojmě a vrátil se do stejné situace jako při odchodu do Znojma,“ rozpovídá se v závěru Richard Jareš.