Hejduk zase piloval střelbu s otcem. Pak se konečně trefil

Konečně! Milan Hejduk překonal další střelecké trápení v letošní sezoně NHL. V úterním utkání proti Minnesotě gólem a asistencí výrazně přispěl k výhře Colorada 3:2 a byl vyhlášen první hvězdou zápasu. Český útočník se trefil po dvoutýdenním půstu, naposledy skóroval dvakrát v půlce ledna do sítě Toronta.

Takhle povedený večer už rodák z Ústí nad Labem potřeboval jako sůl! V předchozích pěti zápasech vyšel bodově naprázdno. V úterý měl ale zase důvod k radosti. Nejprve na začátku druhé třetiny přihrál na gól Alexi Tanguayemu, ve 34. minutě si pak v přesilové hře počkal mezi kruhy na přihrávku stejného spoluhráče a ranou zápěstím bez přípravy zavěsil.

„Od Alexe to byl krásný pas,“ popsal Hejduk gólový moment v rozhovoru pro deník Rocky Mountain News. Svou trefou dostal Colorado poprvé v zápase do vedení a Avalanche už náskok nepustili. „Alex mě prostě pěkně našel mezi kruhy a já to tam poslal.“

„Už jsem byl z té mé produktivity docela frustrovaný, ostatně jako celou sezonu,“ přiznal Hejduk. V Coloradu mu neustále připomínají, že před třemi lety získal s padesáti zásahy korunu pro krále střelců NHL. Letos, kdy se měl po odchodu Petera Forsberga do Philadelphie stát lídrem Avalanche, skóroval pouze čtrnáctkrát.

„Ale bojuji,“ zdůrazňuje Hejduk, za jehož průměrnými výkony stojí především zdravotní problémy. V přípravném kempu si obnovil zranění kolena, v září podruhé během půl roku podstoupil operaci a zmeškal začátek sezony. Stále nastupuje s ortézou, dlouho po návratu na led jej noha bolela, pro jeho hru to byl výrazný handicap.

V prosinci se zdálo, že je z nejhoršího venku. Bodoval skoro v každém zápase, bolest kolena odezněla. Jenže po Novém roce přišel zase útlum. I s úterní trefou vstřelil v lednu pouhé tři branky. „Ale myslím, že nehraju špatně. Jenom mi to tam prostě nepadá. Aspoň, že tentokrát mi tam jeden puk prošel,“ oddechl si Hejduk.

Možná to nebyla náhoda, že protrhl smůlu zrovna v úterý. Den předtím totiž zůstal po tréninku skoro hodinu na ledě a společně se svým otcem Milanem piloval střelbu. „Táta už dlouho nestál na bruslích a ptal se mě, jestli by mohl na led. Řekl jsem, proč ne?! Bylo to jako za starých časů, když jsem vyrůstal,“ zavzpomínal Hejduk.

Byl to právě Milan Hejduk senior, který svého syna učil prvním kouskům s hokejkou. Sám kdysi hrával druhou ligu za Ústí nad Labem. „Po tréninku jsem si někdy bral Milana individuálně na led a hodně času jsme věnovali právě střelbě,“ prozradil Hejduk starší před lety v jednom rozhovoru.

Ani v létě nenechal svého potomka zahálet. „Na chalupě jsme stříleli z prkna, zkoušel to i doma v panelovém bytě a s kluky na betonovém hřišti na ústeckém sídlišti,“ řekl tehdy Hejdukův otec, který musel zanechat vrcholového hokeje z důvodu zranění.

Rodiče Milan a Blanka Hejdukovi dorazili do Denveru na návštěvu asi na tři týdny. Pondělní střelecký trénink s otcem byl možná více prospěšný, než si Hejduk dovedl představit. „Prostě jsme se jen snažili, abychom si spolu užili,“ usmál se útočník, jenž v půlce února oslaví už třicáté narozeniny.

A také vyrazí na svou třetí olympiádu! Před osmi lety se stal jedním z objevů turnaje v Naganu, odkud si přivezl zlatou medaili. Letos má český tým znovu vysoké ambice. A Hejduk by měl patřit k tahounům Hadamczikovy družiny. Kéž by mu střelecké štěstí, které přinesl trénink s otcem, vydrželo až do Turína.