Hattrick jsem nastřílel úplně poprvé, směje se vsetínský navrátilec Jiří Heš

Úvod včerejšího duelu Vsetína s Přerovem jako by kopíroval první vzájemný duel obou soupeřů. Za bezbrankového stavu měl Přerov výhodu trestného střílení, v obou případech byl Jan Kolařík neúspěšný. Zatímco v utkání 2.kola byl později se dvěma góly a jednou asistencí strůjcem výhry svého celku, včera jeho pokus jakoby předznamenal další průběh střetnutí. Hlavní roli v něm sehráli Antonín Sprušil (1+3), kterého se právě Zubr krátce po startu sezony zbavil právě do Vsetína, a zejména Jiří Heš. Ten se na Lapač vrátil přesně po dvaceti letech a jakoby si vzpomněl na sezonu 1992-93, kdy byl, jako obránce, třetím nejproduktivnějším hráčem týmu. Do sedmé minuty stihl dva přesné zásahy a hattrick zkompletoval ve 38.minutě. Přestože kariéra tohoto devětatřicetiletého hokejisty je bohatá, na tři góly v zápase si musel počkat až do tohoto duelu.

Jirko, vzpomenete si, že by se vám někdy podařilo nasázet hattrick?
„V soutěžním zápase možná někdy v malých žáčcích. Dvě branky jsem už dal, ale hattrick ještě ne. Je to premiéra.“

V sezoně 1992-93 jste byl nejproduktivnějším obráncem Vsetína a třetím hráčem vůbec. Vzpomenete si ještě někdy na ty doby?
„Jasně. Vnímám to denně, protože tady se mnou hrají synové mých bývalých spoluhráčů. Samozřejmě, když jsem přišel, vzpomněl jsem si. Byla to doba, kdy jsem začínal. Bylo to fajn. Těšil jsem se na návrat, protože to tady docela důvěrně znám.“

V posledních dvou zápasech jste vstřelil čtyři branky a na dvě nahrál. Je to to, co se od vás očekává, nebo je vaším úkolem zklidnit rozehrávku či dirigovat hru před brankou?
„Těch věcí je víc. Není to o bodech. Přišel jsem tady v době, kdy se mužstvu moc nedařilo. Potřebovali jsme se zklidnit. Je tady řada mladých, šikovných hráčů, kteří se potřebují vyhrát. Moje role není dělat hromadu bodů, ale přispět k tomu, aby mužstvo fungovalo a aby tady vyrostli kluci, kteří se mohou dále rozvíjet.“

Zápas se určitě vyvíjel podle vašich představ. Dvě branky za sedm minut, to byl povedený start?
„Před zápasem jsme si docela důrazně pohovořili. Utkání s Frýdkem sice výsledkově vypadalo úžasně, ale hra až tak dobrá nebyla. Tentokrát jsme Přerov nepustili do velkých šancí, dokázali jsme je ubránit a s tím jsme spokojení. Vím, že je to klišé, ale každý takový zápas nám zvedá sebevědomí a posouvá nás dál. Určitě už jste to slyšel tisíckrát, ale ono to tak opravdu je.“

Dalším rozhodujícím momentem byla pětiminutová přesilovka?
„Důležité bylo, že jsme dvěma góly odskočili na 4:0. Na přerovských hráčích pak už bylo vidět, že jakoby rezignovali. Pak už jsme měli zápas pod kontrolou.“

Zdálo se mi, že jste ho měli pod kontrolou od začátku. Přerov vypadal, jakoby v body ani nevěřil?
„Všichni jsme měli v kabině před zápasem pocit, že vyhrajeme. Někdy se to tak prostě sejde. Bavili jsme se o tom, že jsme v této sezoně Přerov ještě neporazili. Chtěli jsme to prolomit a byli jsme přesvědčeni, že to vyjde.“

Čím si vysvětlujete, že se vám daří proti týmům z popředí tabulky, zatímco s těmi pod vámi to už tak slavné není?
„Jak už jsem říkal - máme tady šikovné kluky. Když přijede soupeř, který chce hrát hokej, ti kluci dokážou předvést, že na to mají. Taky se proti lepšímu soupeři vybičujete k lepšímu výkonu. Je pravda, že třeba v Opavě jsme po dobrých zápasech předvedli špatný výkon. Asi jsme měli v hlavách, že to půjde samo, a ono nešlo. Každý si musí uvědomit, že když vyhrajete pár zápasů, nic to ještě neznamená. Chce to dobře se připravit na každého soupeře.“

V příštím kole hrajete ve Valašském Meziříčí. Vy toto derby absolvujete poprvé. Tušíte, co vás čeká?
„Vůbec ne. Nechám se překvapit.“