František Ptáček mluvil o povinných bodech, Jakub Kovář o štěstíčku i svém klidu

24. LEDNA 2011, 5:00

Ladislav Lhota

Českobudějovická aréna se proměňuje v nedobytnou tvrz. Hokejisté Mountfieldu na svém ledě prohráli naposledy 22. prosince s Pardubicemi a od té doby nastřádali před zraky domácích fanoušků sedm tříbodových vítězství v řadě. Zatím poslední úspěch zaznamenali ve 44. kole proti Vagnerplastu Kladno, který zdolali po úporné bitvě 2:1.

Předtím Jihočeši odjeli s prázdnou z Mladé Boleslavi a bylo vidět, že souboje s posledním celkem tabulky a předposledním Kladnem je hodně vyčerpaly. „Proti soupeřům z ligového dna se nám hraje hodně špatně,“ přiznal kapitán Mountfieldu František Ptáček. „Věděli jsme, že Kladenští budou kousat, protože jdou takhle do každého zápasu a když nedostanou dva tři góly, tak bojují pořád,“ uznal kvality soupeře.

Sedmé domácí vítězství za sebou se vůbec nerodilo lehce. Obránce Ptáček si po utkání zhluboka oddychl. „Byly to povinné tři body, přestože jsme si uvědomovali, že nás čeká těžký zápas. Soupeř opravdu dokázal být celých šedesát minut nepříjemný. Spadl mi kámen ze srdce, právě tyto body mohou být v konečném účtování pro nás hodně důležité,“ podtrhl význam těsného výsledku.

„Doufám, že až příští týden nastoupíme proti výše postaveným celkům, tak se naše hra zvedne,“ vyjádřil naději Ptáček a nezapomněl pochválit hlavního strůjce vítězství nad Kladnem, kterým byl gólman Jakub Kovář. „Klobouk dolů dneska před Kubou. Kéž mu tahle forma vydrží co nejdéle,“ přál si budějovický kapitán.

Strážce domácí klece proti Kladnu vskutku zářil. V úvodním dějství zlikvidoval dělovky Stielera a Valského, potom vychytal všechny tři členy Paterovy formace a přestože v polovině utkání nedosáhl na Bickovu střelu, tak v závěru už nepřipustil změnu po samostatném úniku Martina Látala ani další vyložené šanci Davida Růžičky. „Kladenští tam měli ještě dorážku z brankoviště, jakákoliv z těchto akcí mohla zápas poslat do prodloužení,“ upozornil Kovář.

Dramatické chvíle prožívali vítězové také v oslabení tři na čtyři v závěrečné dvacetiminutovce. Počet hráčů na obou stranách se mohl srovnat, ale Mikeska sportovně nahlásil rozhodčímu, že faul na něj nebyl. „Říkal jsem si, že to bude tři na tři, ale Mikeš se přiznal,“ komentoval situaci Jakub Kovář. „Možná i proto jsme ale v závěru měli štěstíčko. Pamatuji, že jsem tady jednou přiznal vhazování v našem obranném pásmu, když jsem tečoval puk. Tehdy jsme také uhráli zápas o gól. Možná to je správná cesta, jak jít štěstíčku naproti,“ zapřemýšlel nad projevy fair play.

V roli Kovářova náhradníka místo nemocného Hrubce tentokrát na střídačce Mountfieldu seděl junior Pavel Kantor. Kovářovým klidem to nijak neotřáslo. „Absolutně ne,“ potvrdil budějovický gólman. „Kdyby tam seděl Šimon Hrubec, Jarda Jágr nebo Pavel Kantor, tak je to úplně jedno. Toho kluka znám, je to velice šikovný brankář a věřím, že v případě nutnosti by to odchytal minimálně stejně dobře jako ostatní,“ dodal Kovář na adresu nečekaně povolaného zástupce.

© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718

Dodavatel energie pro hokej