Coby skaut Edmontonu sleduje zápasy českého výběru František Musil, bývalý vynikající obránce, který dlouho působil v NHL. Mistr světa 1985 a účastník dalšího MS v Praze na jaře 1992 tvrdí, že zápas se Švýcarskem znamenal pro reprezentanty splněnou povinnost. Před play off změřil český tým síly s Německem, Rakouskem a Švýcarskem. Pokaždé byl k vidění spíš urputný boj, než-li hokejová krása. Svěřenci trenérů Lenera, Růžičky a Stavjani zvítězili, což se očekávalo. Především ale setřásli nutnost soupeřit s týmy, které zatím nepatří mezi nejužší světovou elitu.
"Ačkoli šampionát je už víc než týden v plném proudu, to hlavní teprve přijde. Zápas se Švýcary proběhl podle očekávání. Soupeř dobře bránil, byl důrazný, naši kluci neměli tolik prostoru. Ale zvítězili, což se počítá. Švýcarský tým má svoji kvalitu, na mistrovství světa si vede celkem dobře. Ale tvrdím, že kdybychom s ním hráli pětkrát, vzali by nám Švýcaři maximálně bod. Česká chytrost a šikovnost mají pořád navrch.
Na mistrovství světa jsem několikrát hrál, tudíž vím, co se asi klukům honilo hlavou. Museli zvítězit, ale zároveň si uvědomovali, že zápas o všechno to ještě není. Náš tým hraje v osmifinálové části se soupeři, kteří ho tolik neprověří. To není dobré. Pokud mančaft porazí silného protivníka, dostane se na určitou vlnu euforie a další překážky zvládá snadněji. Samozřejmě, z té vlny můžete rychle spadnout. Ovšem sebevědomí je pro hokejistu důležitá věc.
V ostravské skupině se soupeři naopak "bijí" mezi sebou. K vidění jsou parádní zápasy, jež stojí spousty sil. Hráčům hrozí ve zvýšené míře zranění, vkrádá se únava. Nemá smysl přemítat o tom, jestli by bylo lepší, kdybychom narazili na silnější výběry. Poslední zápas v osmifinálové části nás čeká proti Kanadě. Teprve tehdy pro naše hráče šampionát skutečně začne. Ještě nepůjde o všechno, stále bude prostor na to, aby se vychytaly nedostatky a aby kluci ve čtvrtfinále nastoupili v plné formě.
Proti Švýcarům poprvé hrál Martin Havlát. Měl virózu, ztratil snad pět kilo. Pro každého hráče by byl takový návrat obtížný. Člověk není rozehraný, postrádá jistotu, docházejí mu síly. Martin toho na tréninku asi moc nestihl, proto není divu, že toho měl na konci druhé třetině plné kecky. Havlát bude určitě posilou. Je dobře, že naskočil už teď. Aspoň se dřív dostane do tempa.
Lehký úkol nečekal ani Romana Čechmánka. Nastoupil poprvé, měl spoustu práce.V první třetině chytil dvě těžké střely, které klidně mohly skončit gólem. O ostatních hokejistech bych se zmiňovat nechtěl. Jednak je začátek turnaje a vlastně ani není co hodnotit. Jednak si pamatuju, že jsem jako hráč v novinách sledoval tyhle rozbory a připadaly mi trochu zvláštní. Jinak se totiž posuzuje výkonnost hráčů po zápase se Švýcary, jinak a po čtvrtfinále, kde jde o všechno.
Mistrovství světa je krátkodobý turnaj, který se hraje v emocích. Není prostor něco nacvičovat, cosi převratného vymýšlet. Je nutné tým nabudit k vítězství. To by teď mělo být naši výhodou. Kluci neprohráli, dobře vědí, že to hlavní teprve přijde. Navíc všichni touží dokázat republice, že hokej dovedou.
Tohle si pamatuju z vlastní zkušenosti. Hrál jsem NHL a každou pozvánku do nároďáku bral jako možnost ukázat se lidem doma. Vždycky jsem chtěl hrát hokej před svými rodiči, proto pro mě tolik znamenaly šampionáty v Praze. Jistě, během domácího mistrovství světa je na hráče větší tlak. Ale zase se jim naskýtá výjimečná možnost předvést své umění lidem, kteří jim fandí. V zemi, odkud vyšli."
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718
Dodavatel energie pro hokej
