Francie. Země dobrého jídla a vína, silné národní hrdosti či olympijských vítězů v házené. Ale také země, která se na posledním mistrovství světa v hokeji umístila na devátém místě, tedy krůček pod branami čtvrtfinále. Hokej ve Francii nabírá na své úrovni, což může potvrdit i český obránce František Bombic (na snímku), který před letošní sezónou zamířil do francouzského Štrasburku hrajícího tamní nejvyšší soutěž.
František Bombic je držitelem titulu z české a slovenské nejvyšší soutěže, na pohár pro nejlepší celek České republiky si sáhl v roce 2009 v dresu Karlových Varů. Během toho působil u chomutovských hokejistů, kterým pomáhal v postupu do nejvyšší české soutěže. Letošní sezónu načal ve slovenské Dukle Trenčín, po čtyřech zápasech se však pakoval na západ. Do Francie.
„V Trenčíně jsem se domluvil s vedením klubu na kontraktu, ale to jsem ještě nevěděl, že mě chtělo jenom vedení klubu. Trenér mi dával hodně pocítit, že jsem v týmu nechtěný, a že má o složení kádru zcela jinou představu. To bylo logické vyústění, že jsem v Trenčíně hned skončil, když po vás trenér jde, nemá cenu tam dále být. Nejsem první ani poslední, komu se něco podobného stalo, beru to jako velké ponaučení,“ hodnotí nešťastný krok František Bombic.
Jeho dalším působením se stala nakonec Francie, země, která se neřadí mezi ty nejhokejovější. „Ve Štrasburku chytá Slovák Vladimír Hiadlovský, se kterým jsem kdysi hrál v Trenčíně. Byl to právě on, kdo mě kontaktoval, jestli bych za ním nechtěl jít hrát do Francie. Řekl jsem si, že jsem toho v Čechách a na Slovensku již odehrál hodně, a že je třeba zkusit i něco jiného,“ uvádí důvody, proč si vybral zemi galského kohouta a konkrétně město u německých hranic.
Pro Bombice se nejedná o první zahraniční angažmá. Kromě působení na Slovensku zakusil v průběhu kariéry i zámořskou WCHL či finskou SM – Liigu. „Zkušenosti mi pomohly, ale rozhodování samo o sobě bylo jednoduché. Chtěl jsem pomoci Vladovi a trenérovi, jsem rád, že jsem tady,“ hodnotí svůj pobyt ve Štrasburku - ve městě Rady Evropy, Evropského Parlamentu a Evropského soudu pro lidská práva.
Rodák z Českých Budějovic není jediným cizincem, který ve francouzském pohraničním městě působí, tým je národnostně hodně pestrý. „V kabině se komunikuje převážně v angličtině. Je to multikulturní tým, jsou zde Švédi, Fin, Kanaďané, Češi, Slováci a samozřejmě i Francouzi. Spousta národností, dodává Bombic, který v kabině narazil na další dva Čechy a tři Slováky. I proto mu neznalost francouzského jazyka nedělá příliš problémů.
„Francouzština je pro mě velká neznámá, já jsem nikdy předtím ve Francii nebyl. Mám však štěstí, že každý mluví anglicky, tudíž se bez problémů domluvím,“ upozorňuje Bombic. Být v jiném klubu mohl by mít hodně problémů. Francouzi jakožto hrdý národ neradi hovoří jinak než francouzsky a k angličtině mají svůj odpor.
Bombicův nový tým se oficiálně jmenuje Černá hvězda Štrasburk. Při domácích utkáních vyprovází hráče na led Darth Vader se světelným mečem, který je také jedním ze symbolů klubu. Důvody jsou velmi prosté. „Jeden z hlavních představitelů klubu má velkou slabost pro Hvězdné války, proto všechny ty věci kolem,“ uvádí na pravou míru černý rytíř František Bombic.
Dalším překvapením pro pětatřicetiletého obránce byla úroveň tamní nejvyšší soutěže. „Francouzská nejvyšší liga není špatná soutěž. Hraje ji plno Kanaďanů, hokej je přímočarý, rychlý, jsem mile překvapený,“ hodnotí pozitivně francouzskou Ligue Magnus.
Hůře na tom jsou francouzské hokejové stánky. „Úroveň stadionů se s naší nedá porovnávat. Místní arény jsou všechny daleko menší, převážně pro dva tisíce diváků. Ještě jsem teda nestihl všechny navštívit, ale většinou jsou poměrně zastaralé,“ dodává Bombic, který si české extraligové starty připsal i v dresu Litvínova.
A právě tuzemskou nejvyšší soutěž pozorně pozoruje i ze zahraničí. „Sleduji poctivě každé kolo. Máme totiž zápasy mimo hrací dny české nejvyšší soutěže, tudíž jsem v přehledu. Hodně sleduji Chomutov, dívám se, jak se klukům daří a držím jim palce,“ vyzdvihuje klub, ve kterém strávil zatím nejvíce svého hokejového času.
Na závěr nemohla nepadnout ani otázka týkající se rodinného života ve Francii. „Rodinu tady nemám. V lednu čekáme miminko, takže žijeme teď odděleně. Je to těžší, že jsme od sebe, ale statečně bojujeme a už se těším, až budu s rodinou,“ uzavírá František Bombic, který v sedmi zápasech za Štrasburk zaznamenal tři kanadské body.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718