Už se není na co šetřit. Sedmý zápas finále Stanley Cupu je každopádně posledním v této sezóně. Po něm už přijdou jen oslavy titulu, nebo prolévání hořkých slz zklamání, a zasloužená dovolená. Osudí 88. ročníku National Hockey League se naposledy roztočí v noci z pondělí na úterý středoevropského času, kdy Raleigh hostí rozhodující utkání letošního finále. Vítěz bere vše. Ještě před pěti dny měli všechny trumfy v rukou Hurricanes. V Edmontonu dokázali urvat jednu výhru, takže do pátého duelu na domácím ledě šli se slibným náskokem 3:1. Ani sami Olejáři si nepřisuzovali velké šance na to, že by dosáhli na stříbřitý pohár.
Jenže divoký zápas v RBC Centru vše změnil. V úvodní třetině padlo pět branek a hosté po jejím skončení těsně vedli, Hurikáni dokázali srovnat v polovině normální hrací doby při přesilovce. Vzhledem k tomu, že při obdobné herní situaci padly i jejich předešlé góly, skýtalo jim Staiosovo vyloučení na začátku prodloužení dobrou příležitost k rozhodnutí. Chyba lávky – Fernando Pisani vystihl chybnou rozehrávku na modré čáře a samostatný únik zakončil přesně.
Po přesunu série do kanadské země se akcie Edmontonu vyšplhaly ještě výše. V Rexall Place si Oilers pohrávali se soupeřem jako kočka s myší a před Jussiho Markkanena ho příliš často nepouštěli, sami pak dokázali dopravit kotouč za záda Cama Warda čtyřikrát. A světě div se, většinou to bylo při přesilovkách, které byly v play off výstavní činností Canes a Olejářům hrubě nevycházely.
"Máme za sebou dlouhou cestu, kterou jsme prošli pohromadě jako tým. Postoupili jsme o další stupeň a jsme blíže další ceně," uvedl po šestém duelu tahoun Edmontonu Ryan Smyth."V sedmém zápase se může stát cokoliv. Rozhodne jen jediná výhra, vydáme ze sebe vše, aby byly naše jména zapsány na Stanley Cupu," dobře si uvědomuje, že se bude hrát o bytí a nebytí.
V sedmém utkání mohou edmontonští využít nečekané zmrtvýchvstání jako základní kámen k případnému dalšímu úspěchu. Jak s oblibou říkají hokejisté v zámoří, na jejich straně je “momentum”, jakási setrvačnost. "Okolnosti se změnily. Po dva večery byl Stanley Cup na stadióně, ale my na něj nemohli dosáhnout. Teď tu šanci máme, což zvyšuje naši motivaci," říká útočník Shawn Horcoff.
Hned v další větě ale krotí nemístný optimismus. "Nemůžeme se být příliš jistí. Máme dobrý pocit z toho, že jsme dokázali vybojovat sedmý zápas, ale ten začíná za stavu 0:0 a čeká nás ještě těžká práce." Hurricanes mohou spoléhat na to, že je za titulem znovu poženou bouřící ochozy. "Diváci nám byli obrovskou oporou po celý rok," říká brankář Cam Ward. "Musíme toho využít jako své výhody."
Zbraně neskládá ani kouč Caroliny Peter Laviolette. V šestém duelu své svěřence div nepoznával, ale věří v sílu mužstva v domácím prostředí. "Zbývá jeden zápas a bude se hrát na našem ledě. Není hala, kde hrajeme raději. Vyhráli jsme tam letos již mnoho utkání," vzývá kouzlo RBC Center. Obrovskou podporu fanoušků má i Edmonton, kteří v závěru šestého utkání ve vyprodaném Rexall Place mohutně skandovali "We want the cup" (My chceme pohár). Město žije momentálně jen hokejem.
Na straně Caroliny stojí historické zákonitosti. Jen jeden tým v dějinách National Hockey League se dokázal zvednout, když prohrával 1:3 na utkání, a uchvátit titul. Jedná se o Toronto, které v roce 1942 zvládlo proti Detroitu smazat dokonce třízápasový deficit proti Detroitu.
A další povzbuzení pro tým z Raleigh – ze třinácti sedmých střetnutí finále Stanleyova poháru jich jedenáct patřilo domácím. Naposledy dobyl soupeřův hrad Montreal v jednasedmdesátém v sérii s Chicagem. Navíc ještě nikdy se na konci play off neradovalo mužstvo, které postupovalo z osmého místa. Potřetí v řadě účastníci závěrečných bojů o Stanley Cup využijí maximální možný počet utkání.
Když vyhrajou Oilers, bude to pro ně šestý mistrovský titul – ale žádný z jejich hráčů se dosud nemůže pyšnit prstenem připomínajícím prvenství. Kanadský tým se naposledy radoval z celkového trimfu před třinácti lety, kdy došel k metě nejvyšší Montreal. Hurikáni mají ve svých řadách čtyři šampióny - Cory Stillman, Aaron Ward, Oleg Tverdovskij a Mark Recchi, ale jako organizace úspěch ještě nezažili.
O možnost premiérově zvednout slavnou trofej nad hlavu usiluje pětice hokejistů s českým pasem. Na straně Caroliny František Kaberle s Josefem Vašíčkem, v dresu Edmontonu Aleš Hemský, Radek Dvořák a Jaroslav Špaček. Uvidíme za pár měsíců Stanley Cup na Kladně a v Havlíčkově Brodě, nebo bude letní putování ve znamení Pardubic, Tábora a Plzně? Jasno bude už zítra ráno.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718