Ference ocenil vřelé přijetí s kanadskou hymnou, Dej skóroval proti bývalým spoluhráčům

Dvě třetiny souboje Mountfieldu s karlovarskou Energií se skóre vyvíjely jednoznačně ve prospěch domácích. Ve třetím dějství se však děly věci, které mohly dovést k infarktu zděšené trenéry na obou střídačkách. Během deseti minut hosté vyrovnali a Jihočeši museli sáhnout po oddechovém čase. Na koni byli Západočeši, ale v posledních třiceti vteřinách základní hrací doby se dvakrát trefili Budějovičtí. Na vítězný gól Rudolfa Červeného přihrávali Dej s Ferencem, pro něž mělo utkání zvláštní příchuť.

Třiatřicetiletý kanadský zadák Andrew Ference se vrátil do Českých Budějovic po osmileté pauze, kterou vyplnil ziskem Stanley Cupu v barvách Bostonu Bruins. Při předchozím lockoutu zámořské NHL pomáhal rodák z Edmontonu jihočeskému týmu s úspěšným návratem do extraligy, tentokrát si přijel vyzkoušet úroveň české nejvyšší soutěže.

„Návrat je pro mě velmi příjemný. Mám spoustu dobrých vzpomínek, a to je také důvod, proč jsem tady znovu,“ usmíval se po utkání s Karlovými Vary, které bylo pro něho druhé, ale před domácím publikem první. Při nástupu na led ho čekalo překvapení v podobě kanadské a české hymny, kterou naživo vystřihli vimperští trubači.

„Vím, že to v Čechách není obvyklé. Pociťoval jsem skutečně vřelé přijetí a moc si toho vážím. Bylo to opravdu hezké, jak mě lidé vítali. Všichni se ke mně chovají velmi laskavě. Fanoušci jsou skvělí a vnímám i podporu klubového managementu a celého týmu. Mám stejně pozitivní pocity jako v době, kdy jsem v Budějovicích působil poprvé,“ rozplýval se Kanaďan, jehož prarodiče po druhé světové válce odešli ze Slovenska do zámoří.

Se svým vlastním výkonem ale nebyl úplně spokojený. „Určitě mi prospělo, že jsem celý týden před svým prvním nasazením do hry mohl s týmem potrénovat. V zápasech ve Zlíně a doma s Karlovými Vary pro mě bylo nejtěžší vyrovnat se s rychlostí hokeje. Fyzicky se cítím dobře, ale hlava je pomalá. V důsledku toho jsem udělal mnoho chyb. Doufám, že se budu postupně zlepšovat a chyby se vytratí,“ přál si upřímně hokejista, který stejně jako ostatní jeho zámořští kolegové neodehrál před sezonou jediný přípravný zápas.

Mountfield počítá se zapojením dalších hráčů ze stávkující NHL. S týmem se připravují Hanzal, Michálek a Prospal, kteří čekají na potvrzení pojistek jejich zámořských kontraktů. „Jsou to dobří hokejisté a při tréninku působí odhodlaně. Nevím sice, kdy budou moci nastoupit, ale věřím, že nám pomohou. Mužstvo prožilo těžké období, ve kterém nedávalo góly a utrpělo sérii porážek. Řada mladých a nezkušených hráčů se ocitla kvůli tomu pod velkým tlakem. Po dvou vítězstvích se nyní zvedla nálada a v šatně je veselo,“ konstatoval pobaveně Andrew Ference.

Slovenský útočník Rastislav Dej působil do konce minulé sezony v karlovarském dresu, ale pod střechou Budvar arény nastoupil proti svým nedávným spoluhráčům. „Na začátku utkání jsem měl trochu trému, ale po první minutě to ze mě spadlo a snažil jsem se odevzdat maximum jako proti kterémukoliv jinému soupeři. Dokonce se mi podařilo dát gól a je mi jasné, že teď musím navštívit klubového pokladníka Jirku Šimánka,“ pravil naoko zasmušile.

Budějovický křídelník se však musel pozastavit nad tím, proč Mountfield v závěrečné třetině třikrát inkasoval a ztratil slibný náskok. „Čtyřicet minut jsme celkem dobře plnili, co nám trenér naordinoval. Potom přišel nějaký útlum. Nevím, jestli nám trošku docházely síly. Přestali jsme hlídat svoje pozice, rychle jsme ustupovali a nedrželi modrou čáru. Útočníci nepomáhali obráncům a díky tomu se soupeř dostával k nám do pásma. Měli jsme pak velkou radost z vítězného gólu, vždyť jsme celý zápas odehráli na tři lajny,“ řekl Dej s úlevou.