Fanoušci Columbusu se dočkali, Blue Jackets si konečně zahrají o Stanley Cup

V rodném listu má hokejový klub z Columbusu datum 25. června 1997. Do NHL vstoupil 7. října 2000 porážkou 3:5 s Chicagem. O pět dnů později slavil první vítězství, když zdolal Calgary 3:2. Včera mohl kronikář Modrokabátníků znovu sáhnout po zlatém peru. 8. duben 2009 bude zapsán jako den, kdy Blue Jackets stvrdili svůj premiérový postup do play off. Pomohli k tomu i čeští hokejisté Rostislav Klesla (na snímku), Jan Hejda a Jakub Voráček.

Symbolicky se tak stalo v utkání s Jestřáby, kteří asistovali u jejich prvních dětských krůčků. Svěřencům Kena Hitchcocka stačila v zápase s pořadovým číslem 654 remíza, o kterou se postaral pět a půl minuty před koncem kapitán Rick Nash. Fjodor Tjutin ještě znásobil radost několika set fandů hostujícího celku v hledišti United Center, když jako jediný proměnil samostatný nájezd.

“Rick vstřelil nejdůležitější gól v historii klubu. Je skvělé, že to byl zrovna kapitán a nejlepší hráč v této převratné době,” děkoval Hitchcock svému důvěrníkovi v kabině. “Neřekl bych, že cítím úlevu, spíše jsem šťastný kvůli všem klukům. Jsem rád, že byli oceněni za své snažení. A lidé v Columbusu, kteří lpěli na klubu, nyní mohou ochutnat, co si zaslouží za dlouhá léta čekání.”

Blue Jackets s velkou pravděpodobností skončí na šesté příčce Západní konference a v prvním kole tak mohou narazit na dalšího protivníka, který jim stál v cestě na začátku jejich pouti. O divizní titul na severozápadě zajištující nasazení z třetí příčky bojuje Calgary s Vancouverem. Při jisté souhře okolností se ale může za týden opakovat bitva s Blackhawks. Na jméno soupeře však včera večer v šatně hostů myslel málokdo.

“Jsme teprve na začátku. Jsme šťastní, že jsme se dostali do play off, to je cílem každého mužstva, ale jsme teprve na začátku dlouhé cesty,” věří křídelník Jared Boll.

Na úplném počátku byl John McConnell, který na konci minulého století přivedl myšlenku hokejové klubu v Columbusu k životu a jako majoritní vlastník a předseda organizace jí věnoval velkou část svého času i financí. Nejsladší odměny se nedočkal, zemřel téměř přesně před rokem ve věku 84 let. Na muže, jehož srdce bilo pro Blue Jackets, nezapomněl ani Rick Nash v pozápasovém komentáři.

“Vybojovali jsme play off pro sebe, ale hlavně pro pana Maca. Věděli jsme, že se tam někde odshora dívá. Jsem si jistý, že teď sedí v křesle s doutníkem v ústech,” řekl Nash.

Za McConnellova života byli Modré kabáty nejblíže postupu paradoxně hned v úvodní sezóně, kdy skončili jedenáctí. U mužstva se vystřídali čtyři hlavní trenéři a tři generální manažeři, ale teprve zkušený kouč Ken Hitchcock (při své třetí sezóně v Columbusu) a “druhoročák” Scott Howson mohli sklízet úrodu.

“Po takovéhle výzvě jsem moc toužil. Chci se stát trenérem, který dovede tenhle tým na vyšší úroveň,” hlásal bělovlasý kouč před začátkem sezóny. “Nechci být jen trenérem, který naskočí do jedoucího vlaku. Chci být tím, kdo bude mužstvo formovat od základů. Všichni se tu těšíme, jak nám to půjde.”

“Loni jsem byl na mužstvo velice hrdý, protože jsme v našich podmínkách dosáhli maxima. Mužstvo se od té doby hodně změnilo, i když si toho lidi zvenku nemuseli všimnout. Výrazně se změnila atmosféra v kabině. Teď jsme v situaci, kdy se můžeme postavit každému.”

Zatímco o Hitchcockově erudici nikdo nepochyboval, Howsonovy reference před nástupem do funkce čítaly jen vedení záložních celků Edmontonu v AHL (nejprve Cape Breton, později Hamilton) a pětileté působení u prvního týmu Olejářů jako pravá ruka generálního manažera Kevina Lowea. Howson není mužem, který by se vyhříval ve světle reflektorů jako někteří jeho kolegové, ale jeho zdánlivě nenápadné transakce mají něco do sebe. O většině těch posledních se dá hovořit jenom s uznáním.

Před sezónou pustil do New Yorku trápícího se Nikolaje Žerděva (kterému výměna rozhodně prospěla) s Danem Fritschem a získal do obrany produktivního Fjodora Tjutina a Christiana Bäckmana. Za R.J. Umbergera obětoval loni první volbu v draftu a někdejší hráč Philadelphie se mu odvděčil překonáním osobního maxima, když vstřelil šestadvacet branek. Další trefou do černého je trejd Antoinea Vermettea při přestupové uzávěrce z Ottawy. Blue Jackets se sice museli vzdát své někdejší brankářské jedničky Pascala Leclairea, ale ta by je v dalších dvou letech vyšla na 8,5 miliónu dolarů a Columbusu mezitím vyrostla nová hvězda ve Steveu Masonovi.

“Pracoval jsem s ním několik let u Oilers a vím, jaké znalosti má Scott o hře, s jakou trpělivostí ji zkoumá,” říká bývalý hráč Pittsburghu, Buffala a Edmontonu Craig Simpson, který nyní působí jako televizní expert CBC. “Ví, čeho si má všímat u hráčů na každé úrovni, a má důkladné znalosti kolektivní smlouvy a otázek kolem platového stropu, což je pro vedení klubu NHL neméně důležité.”

Scott Burnside z konkurenční ESPN se přidává: “Musím složit poklonu Kenu Hitchcockovi a Scottu Howsonovi za slepení týmu, který se vzepřel skeptikům (včetně mě) a v play off nejenže se mihne, ale může způsobit bolehlav mužstvům jako je Vancouver nebo Calgary.”

Ani janovskému mořeplavci, po kterém je pojmenováno město pyšnící se hokejovým klubem, v patnáctém století při cestě do Nového světa mnozí nevěřili. Přesvědčí také jeho následovníci o tom, že víra je základem úspěchu?