Dvě přesilovkové trefy Jana Piskáčka nakonec pomohly Kladnu pouze k jednomu bodu

Teprve třetí extraligové kolo a Kladno lepí sestavu, jak se dá. Od začátku sezóny má mimo osm hráčů a tak dnes Vagnerplastu vypomohli mimo jiné i mladíci Kafka a Luňák ze Sparty a berounský Vlček. Jenže v kladenském dresu byl nakonec nejvíce vidět jiný hráč, kterého marodka domácích vynesla do sestavy – obránce Jan Piskáček.

Čerstvě jedenadvacetiletý hráč nejdříve ve druhé třetině využil výstavní přesilovkovou trefou do šibenice zlepšený výkon Kladna a po následném vyrovnání hostů pak v úvodu třetí části opět po ideální Tomanově přihrávce zametl puk za Sedláčka podruhé.

Jenže domácí třetí branku i přes další šance nepřidali a v závěru po velkém kiksu hosté Leškou vyrovnali. I v prodloužení trefili kladenští jen horní tyčku a když v nájezdech uspěli pouze Leška s Hamrlíkem, Piskáčkova radost z domácí úspěšné premiéry byla tatam.

Dvě branky v domácí extraligové premiéře, ale přesto pouze jeden bod. To asi moc nepotěšilo, že?
„Jasně že ne. My jsme měli výborně rozehraný zápas, celou třetí třetinu jsme vedli 2:1 a hloupým gólem po naší chybě jsme je nechali vyrovnat a pak už se to vezlo. Nabalily se tam chyby a takhle to dopadlo.“

Jak jste na druhé straně viděl vaše dvě úspěšné trefy?
„Oba góly byly z přesilovky, kdy Milan Toman odvedl výbornou práci na modré čáře. Ten první byla vyloženě nahrávka podél modré a já jen vystřelil a v té druhé další výborná přihrávka na pravý kruh a já střílel prakticky do prázdné brány. Máme za cíl hodně střílet a ty rány i dobře sedly.“

K vítězství možná stačilo ve třetí části přidat gól na 3:1. Bylo vidět, že byste se hattricku nebránil.
„My v poslední třetině hráli dost přesilovek a tak to vyplynulo ze hry. Kéž by nám to tam padalo více. Kdyby padnul třetí, určitě by rozhodnul.“

Hrál jste teprve druhý zápas za dospělé a spolu s Jiřím Kuchlerem jste aktuálně nejlepším střelcem týmu. Pomohl vám k tomu i fakt, že jste byl v neděli na Spartě zařazen do útoku?
„Je to tak, já jedno střídání na Spartě začal jako sedmý bek, potom se zranil útočník ve čtvrté lajně a tak mě poprosili trenéři, jestli bych ho nemohl v útoku nahradit. Ale v půlce zápasu se zranil Honza Platil a já musel zase do obrany.“

Do sestavy jste se paradoxně dostal právě díky tragické absenci mnoha hráčů.
„Je to tak, vyplynulo to z toho, že máme hodně zraněných hráčů. Takže můžu být jen rád za příležitost, kterou jsem dostal a uvidíme, jak to bude dál.“

Potkal jste se ve druhé třetině s Jaroslavem Balaštíkem, kdy jste šli po strkanici oba na trestnou. Bylo to výsledkem situace, kdy krátce před tím mimo hru plesknul čepelí přes plexi mladého Melku?
„To ani ne. My na jejich klíčové hráče chtěli hrát co nejvíc do těla, protože to nemají moc rádi. Tam byl zbytečně moc dlouho před bránou a tam nemá co dělat.“