Dvě porážky přece ještě neznamenají krizi, tvrdí zlínský kouč Zdeněk Venera

Zlínský trenér Zdeněk Venera (na snímku) vypadal po nedělním prohraném utkání svého týmu s Mladou Boleslaví značně ustaraně. Měl proč - jeho celek totiž podruhé v řadě prohrál a stejně jako v pátek v Pardubicích, i o dva dny později na domácím kluzišti, podal hodně podprůměrný výkon. Že by však mužstvo bylo v krizi, zkušený trenér jednoznačně odmítá.

V nedělním utkání s Mladou Boleslaví podal váš tým asi nejhorší výkon sezony před domácím publikem. Kde hledáte příčiny výpadku v posledním zápase?
„Hráli jsme hodně špatně. O výsledku rozhodla už první třetina utkání a úvodní přesilovky. Zatímco hosté svoji početní výhodu využili, my jsme si při přečíslení nechali dát gól. Od té chvíle soupeř velmi obětavě bránil a my jsme nebyli schopní se prosadit.“

Zatímco na začátku sezony se vám v přesilovkách poměrně dařilo, v posledních týdnech je mužstvo nedokáže zúročit. Znáte důvod, proč to týmu v přečíslení nejde?
„Je pravda, že přesilovky jsme hráli špatně, ale nechtěl bych to nějak podrobně rozebírat. Podíváme se na video, provedeme analýzu jednotlivých situací a teprve potom budeme dělat nějaké závěry.“

Odehráli jste celé utkání se třemi útoky. Dalo se tedy předpokládat, že mužstvo se rychle dostane do tempa, ale opak byl pravdou.
„Potvrdilo se, že útočná síla našeho týmu je dost malá. Je okamžitě znát, když nám chybí některý hráč. Kromě toho, že chyběli útočníci Mokrejš, Matějka a Kubiš, těsně před utkáním vypadl ze sestavy Andrej Kollár, což byla velmi citelná ztráta. Nechci se na to vymlouvat, ale i tento fakt přispěl k tomu, že jsme byli hodně slabí.“

V závěru zápasu jste se už ani nepokoušeli hrát powerplay. Tým působil po třetí brance hostů, že se s porážkou smířil a jen dohrává.
„Pokud by se nám podařilo dát druhý gól, určitě bychom to zkusili, ale při naší produktivitě bylo nereálné, že bychom během minutové powerplay dali dvě branky. Spíše hrozilo, že dostaneme ještě čtvrtý gól. A přece jen je výsledek 1:3 přijatelnější než 1:4.“

Týmu se absolutně nedařilo na vhazování. Při této herní činnosti asi hodně chyběl Andrej Kollár, je to tak?
„Prohrávali jsme téměř každé buly a to se na hře samozřejmě muselo projevit. Andrej je na vhazování náš nejlepší hráč, takže nám znatelně chyběl. Postrádali jsme ho i v přesilovkách. Kromě první řady jsme totiž neměli jediný kompletní útok a elitní formaci to tentokrát zrovna moc nešlo.“

Historické statistiky hovoří o tom, že na zlínský tým padá poměrně často po vánočních svátcích herní krize. Myslíte si, že současnou situaci mužstva lze tímto termínem označit?
„Prohráli jsme dva zápasy za sebou, to ještě zdaleka není krize. Podívejte se na Slavii, která prohrála sedm utkání v řadě a nikdo nemluvil o tom, že je v krizi. Takové slovo bych rozhodně nepoužíval. Souhlasím však, že s herním projevem a výkony v posledních zápasech nejsme spokojeni. Jsme docela rádi, že se zase hraje až v pátek. Snad nám to pomůže.“

Vypadá to, že zranění a nemoci si vybírají svou daň. Jak to vypadá se zlínskou marodkou?
„Jak už jsem poznamenal, chybí nám útočníci. Honza Matějka už má po sezoně, Petr Mokrejš sice začal bruslit, ale zatím nemůže střílet, protože rameno ho stále bolí. Pavel Kubiš má v dlaze naštíplý prst a Andrej Kollár má nějakou virózu a nevíme, kdy bude fit.“

Z mistrovství světa dvacetiletých se vrátí k týmu brankář Jakub Sedláček. Do Kanady odlétal jako gólman s nejlepšími statistikami v seniorské extralize, na šampionátu však jen seděl na tribuně. Nemyslíte, že to mohlo dost poznamenat jeho sebevědomí?
„Je škoda, že nedostal příležitost. My můžeme jen doufat, že bude o to víc nažhavenější na návrat d extraligy a bude se chtít ukázat. Zatím ale nemáme jasno, jestli mu dáme šanci hned v pátečním zápase na Spartě.“