Dva velké zápasy, dvě střídání. Štěstí jsem asi ztratil někde v únoru, kroutí hlavou Jakub Kovář

(MINSK, od našeho zpravodaje) Na olympijských hrách v Soči nedokončil zápas proti Švédsku, teď se Jakubu Kovářovi přihodilo něco podobného na mistrovství světa v duelu s Kanadou. Gólman ruského Jekatěrinburgu dostal šanci místo Alexandra Saláka,, který stál v kleci proti Slovákům a Švédům. Jenže ve 37. minutě musel na střídačku, po čtvrtém kanadském gólu trenér Růžička rozhodl, že do boje půjde znovu Salák. "Asi přitahuju takové blbé štěstí. Stalo se mi totéž, co na olympiádě," potvrzuje.

Přitom se na utkání proti javorovým listům těšil. Na šampionátu nechytal dva roky, naposledy vybruslil do brány v semifinále proti Slovensku při MS 2012. Krátce po polovině duelu s Kanadou už ale poctivý Jihočech seděl na střídačce a nechápavě koukal před sebe. "Přemýšlím, co dělat lépe. Snažím se pracovat na všem možném. A zase to dopadlo špatně," nechápe.

Mrzutý večer neprožil jen Jakub, nýbrž i jeho mladší bratr Jan. Ten dohrál jen necelé dvě minutky předtím, rozhodčí Brüggemann a Bulanov vyloučili útočníka Magnitogorsku na pět minut a do konce zápasu za to, že hokejkou zasáhl obličej Kevina Bieksy. "Skončil on a pak hned já. Asi jsme si to představovali jinak," reaguje Jakub. Když se vrací ke svým zákrokům, těžko hledá příčiny, proč nakoupil čtyři branky. "Nemyslím si, že bych něco podcenil, na něco se vyprdnul, nebo se špatně připravil. Prostě to štěstí nemám, asi jsem ho ztratil někde v únoru. A od té doby ho pořád tak nějak hledám," reaguje.

Na každého gólmana někdy přijdou podobné chmury. Jakub si v přípravě počínal výborně, tolik toužil odmakat výborný zápas na mistrovství světa. Ovšem nebylo mu přáno. "Cítím se dobře, ale chybí mi to štěstíčko. V tom smyslu, že když puk nevidím, tak aby mě to trefilo do prsou, nebo to proletělo kolem tyčky. Ono mi to tam spadne, aniž bych věděl, odkud puk přilétl. Moc nevím, co k tomu říci," hlásí upřímně.

Čeští hokejisté zahájili zápas s Kanadou na jedničkou, jejich kombinace a parádní bruslení z první třetiny je třeba ocenit. Poté ovšem převzali otěže bitvy Kanaďané, ve druhém dějství odskočili na rozhodující odstup. Za obdržené góly mohl celý tým, nikoli jen brankář. Promítla se například častá vyloučení a z toho vyplývající oslabení. "Všechny tři zápasy jsme hráli perfektně,  i lidem se ten hokej musí líbit. Myslím, že oslabení jsou hlavním důvodem, proč nemáme devět bodů. Hráli jsme jich spoustu a pokaždé dostali dva góly. Jinak bychom vedli skupinu," upozorňuje.

I když se početní nevýhoda zvládne, aniž by padla branka, převaha soupeře bere bránícímu se týmu síly. "Například v první třetině jsme odehráli výborná oslabení, ale pak tam byly jiné situace. Při třetím gólu přišla střela, kdy na mě ležel jeden ze soupeřů a další to dorazil do prázdné. Nebo ten čtvrtý gól. Hráč se mi tam motá před bránou a já nevidím, odkud letí puk. Jen jsem seděl a čekal, co bude," rozebírá.

Podle Kováře je potřeba doladit některé prvky, aby český stroj funěl naplno. "Nehrajeme špatně, všechny soupeře jsme přehráli. Ale máme problém před naší bránou," tvrdí. Sám se pokusí co nejrychleji na pondělní bitvu zapomenout. Střídání v takovém utkání nikomu na pohodě nepřidá. "Nějak nahlodaný jsem nebyl. Když vyjedu z branky, tak si řeknu, to není možné. Snažím se dělat všechno, pak se to tam nějak odrazí, proletí. A mě napadne : už zase... To není příjemné," potvrzuje. Těžší deprese z toho prý mít nebude. "Ale mrzí mě, že jsem další velký zápas začal v bráně a skončil na střídačce."