Důležité jsou body, ne to, že jsme porazili Haška, usmívá se brněnský gólman Sasu Hovi

Ještě před pár lety jeho jméno u nás znal jen málokdo. Teď ho jako válečný pokřik vykřikují tisíce hrdel v brněnské hokejové hale Rondo. Finský gólman Sasu Hovi, který se v české extralize objevil poprvé v roce 2005 v dresu Vsetína, se stal brněnskou brankářskou legendou. Podobnou, jakou v devětačtyřicátém kole brněnští hokejisté porazili, když zvítězili nad Pardubicemi s Dominikem Haškem v bráně 2:1 po samostatných nájezdech.

Jaké to je, porazit na nájezdy brankářskou legendu Dominika Haška?
„No, je to něco jiného než normální den. Myslím, že diváci viděli nádherný zápas a my jsme porazili výborný tým. Pardubice hrály chytře, ale my jsme byli ještě lepší.“

Vy jste se rozchytal už na začátku utkání, kdy měly Pardubice hodně šancí, to se vám pak asi hodilo, když přišly nájezdy, je to tak?
„No jo. Pardubice střílí hodně, prakticky ze všech pozic, mají tam na to dobré hráče. Ale já jsem to věděl a byl jsem na ně připravený. Byl to opravdu krásný zápas.“

Nebyl jste před nájezdy trochu nervózní? Přece jen, proti vám stál někdejší nejlepší brankář planety.
„Ne, nebyl. Mně je to jedno, proti komu chytám. Ale je mi jasné, že den dva po zápase, až si uvědomím, že proti mně stál Hašek, budu se asi cítit dobře.“

Co pro vás znamená jméno Dominik Hašek? U nás je to legenda, jak je to ve Finsku?
„Jeho jméno znám velmi dobře. Když kdysi vyhrál Nagano a dařilo se mu i v zámoří, byl to prostě nejlepší brankář na světě. Pro mě je něco jako Tretjak. Nejdřív byl Tretjak, po něm přišel Hašek. Je to velký brankář.“

V den utkání s Pardubicemi běžel v televizi pořad o Naganu, které Češi vyhráli, díval jste se?
„No, to by náhoda, my jsme zrovna s klukama seděli na obědě, takže jsem to celé viděl.“

A v roce 1998 jste se díval živě?
„Jojo, to finále jsem viděl.“

Když jste se koukal před zápasem na ten záznam, nenapadlo vás, jaké by to bylo, kdyby večer došlo utkání až na nájezdy?
„Ale ne, to mě vůbec nenapadlo. Spíš jsem se díval na to, že on má úplně jiný styl než já. Naprosto úžasně reaguje na puk a skvěle čte hru. Dokáže chytit neskutečné puky a hlavně má brankářský styl nádherný pro oko diváka.“

Nebyl jste už trochu ve stresu, když se nájezdy tak protahovaly?
„No, tak ten poslední nájezd už byl těžký. Předtím na mě hráči zkoušeli samé blafáky, pořád, byl to jeden blafák za druhým. Při posledním nájezdu jsem trochu ztratil balanc, ale tomu hráči zase nepřálo štěstí a napálil to do tyčky. Byl jsem šťastný, že jsme vyhráli.“

Byla to opravdu tyčka, nebo to šlo dovnitř?
„Nene, šlo to do tyče, potom do mých betonů a pak ven od brány.“

Takže jste měl i trochu štěstí.
„No jo, ale to víte, někdy to prostě má takhle být.“

Ceníte si té výhry nad Pardubicemi o to víc, že je nad týmem, kde chytá Dominik Hašek?
„Pro mě je hlavně teď důležité, že jsme získali aspoň dva body nad takto silným soupeřem. Ale moji kamarádi ve Finsku mě sledují a určitě ví, že jsem chytal proti Haškovi. Pro ně je to určitě velká věc, ale pro mě jsou důležité ty body.“

Poděkovali vám třeba spoluhráči, že jste vychytal sedm nájezdů a vlastně získal ten jeden bod navíc?
„Jo, říkali mi, že jsem chytal moc dobře. Ale hlavně nám všem jde o to, získat co nejvíc bodů, strašně je teď potřebujeme. Když vyhrajeme, nemáme ani myšlenky na nic jiného, třeba jak jsme hráli, ale myslíme hlavně na to, že jsme získali body a že to je výborné.“