Dres legendárního útočníka Bretta Hulla už visí pod stropem haly v St. Louis

V úterý večer před utkáním s Detroitem Red Wings vyvěsil klub St. Louis Blues pod střechu své haly dres s číslem 16, který během své kariéry nosil Brett Hull. Bluesmani tak vzdali hold jednomu z nejlepších střelců historie National Hockey League (3. místo) a velké osobnosti klubu. Jméno legendárního útočníka ponese i jedna z ulic v blízkosti arény - „Brett Hull Way“.

Dvaačtyřicetiletý rodák z kanadského Belleville, dnes už s americkým občanstvím, drží historické klubové rekordy v počtu vstřelených branek (527), hattricků (27), vítězných gólů (70), gólů v přesilovkách (195) i ve střelách na branku (3367). Druhé místo mu patří v kategorii asistencí (409) a gólů v oslabení (18). V St. Louis působil od března 1988, kdy byl vyměněn z Calgary spolu se Stevem Bozekem za Roba Ramage a Ricka Wamsleyho, do konce sezony 1997-98.

„Dostat se do takové organizace je víc, než si člověk může vůbec přát,“ prohlásil Hull, jenž nyní pracuje jako jeden z asistentů prezidenta Dallasu Stars. „Od prvního dne, kdy jsem přijel do St. Louis, jste mě přijali s takovou srdečností, že jsem měl pocit, jako bych se zde narodil a vyrostl. Bohužel jsem zde nemohl ukončit kariéru, ale mohu říct, že mé srdce zůstalo tady,“ dodal

I přes nezpochybnitelný přínos pro Blues si musel na uznání svých zásluh nějakou dobu počkat. Na vině byly napjaté vztahy se starým vedením klubu v době jeho odchodu do Dallasu. To se změnilo až letos v létě s příchodem nového vlastníka Davea Checkettse, který měl od samého začátku velký zájem na vyvěšení Hullova dresu.

Rozlučkový ceremoniál v Scottrade Center trval téměř hodinu. Hullovi přišlo pogratulovat dvacet bývalých spoluhráčů a nechyběl mezi nimi ani o dva roky starší Adam Oates. Bývalý centr je s 1079 asistencemi jedním z nejtvořivějších hráčů v dějinách ligy a Brett prožil po jeho boku nejlepší hokejové roky. „Brette, nic se nevyrovná těm třem sezonám (1989-92), které jsem odehrál vedle tebe. To byl vrchol mé kariéry,“ složil Hullovi velkou poklonu Oates.

Stejně jako při dubnovém loučení s vynikajícím obráncem Alem MacInnisem, měli i tentokrát všichni současní hráči Blues na zádech při rozbruslení číslo 16 a podobné dresy byly hojně k vidění i v devatenáctitisícovém hledišti (19646). Během projevu nezapomněl Hull poděkovat svým bývalým spoluhráčům, trenérům a dokonce i novinářům, kteří se nechali slyšet, že jeho skvělé výkony jim mnohdy usnadňovaly práci.

Prapor s Hullovým číslem byl zvolna vyzdvihnut ke stropu haly za znění skladby rockového muzikanta Neila Younga s příhodným textem: „Starče, pohlédni na můj život, tolik se ti podobám.“

Brett nastřílel během kariéry v základní části NHL o 131 branek víc než jeho slavný otec Bobby, který byl včerejší slavnosti také přítomen. Jejich rekord v počtu gólů nastřílených otcem a synem asi jen tak někdo nepřekoná. V knize rekordů ještě pár let zůstane zápis: Bobby Hull - 610, Brett Hull - 741. Oba velikáni „The Golden Brett“ i „The Golden Jett“ dokázali jako jediná dvojice otec a syn nasbírat přes 1000 kanadských bodů.

Hullovi jsou od včerejška unikátní sportovní dvojící také v tom, že mají své dresy vyřazené ze soupisek slavných profesionálních mužstev. Žádnému jinému otci se synem se v historii zámořského sportu tohoto vyznamenaní nedostalo. Bobby Hull, jenž ukončil kariéru po sezóně 1979-80, se této pocty dočkal dokonce ve dvou klubech. Jeho devítku vyřadili nejprve zástupci Winnipegu Jets (19. února 1979) a o čtyři roky později ji představitelé Blackhawks vyvěsili pod strop arény Chicago Stadium (18. prosince 1983).

Brett Hull zavzpomínal na divoké kázaní od Briana Suttera, svého prvního kouče v týmu Blues, které mělo velký význam pro vývoj jeho kariéry. Coby nováček soutěže si prý tehdy v kabině Blues myslel, že Sutter mu chce sdělit, jak je rád, že ho může mít v týmu, ale to se šeredně spletl.

„Čekal jsem, že mi řekne, jak je šťastný, že mě může trénovat. Jenže místo toho si mě posadil a dal mi půlhodinovou lekci. Byl jsem z toho úplně vedle. Nemám zdání, jak dobrý jsem byl, jaký dopad jsem mohl mít na hru. Bez toho setkání bych zde zřejmě dnes nestál a chtěl bych za to Brianovi moc poděkovat,“ řekl Hull.

V závěru předchozí sezóny 1988-89 se oba potkali na ledě ještě jako spoluhráči. Pak se stal Sutter hlavním koučem St. Louis a velmi rychle rozpoznal Hullův neobyčejný talent. Dokonce ho označil za nejlepšího kanonýra soutěže za posledních 30 let a možná i nejlepšího všech dob.

Svého největšího individuálního úspěchu se Hull dočkal v sezoně 1990-91, v dresu St. Louis nastřílel 86 gólů a získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže. V roce 1999 v Dallasu získal Stanley Cup i díky kontroverznímu vítěznému gólu v šestém zápase, jímž překonal Dominika Haška. S českým brankářem se poté setkal v Detroitu a tentokrát již společně s ním vybojoval v roce 2002 další nejcennější trofej.

Po výluce zamířil za svým dlouholetým kamarádem Waynem Gretzkym do Phoenixu, ale po pěti odehraných zápasech konstatoval, že na vrcholný hokej už nemá a pověsil brusle na hřebík. Americký kanonýr si nikdy nelámal hlavu s hokejovou diplomacií a vždy svůj názor dokázal prezentovat bez taktických kliček. Kdysi pobouřil vedení NHL, když prohlásil, že hokej je nuda a lístek na zápas by si nikdy nekoupil.

Jindy si zase rýpnul do spoluhráčů i soupeřů, když prohlásil, že většina hokejistů je přeplácených. Léta kritizoval NHL za její strnulost, ale kuriózně skončil v okamžiku, kdy se hra začala měnit k lepšímu a on už jejímu tempu nestačil. Asi ani nemohl - byl ostatně nejstarším útočníkem v lize. Účet Bretta Hulla v základní části NHL se uzavřel na 1269 zápasech, v nichž nastřílel 741 gólů a nasbíral 1391 bodů, což ho řadí na 20. místo historických tabulek.

Radost z velkolepého večera pokazil Hullovi výkon jeho následovníků. Dlouhé sezení na střídačce při sledování slavnostního ceremoniálu prospělo nakonec více hostům, kteří zvládli zápas na výbornou. Už v první třetině vyhnali z klece třemi zásahy bývalého spoluhráče Mannyho Legaceho a jeho náhradníkovi Jasonu Bacashihuovi poslali ještě další dva pozdravy. Nakonec si Red Wings odvezli ze St. Louis oba body za hladké vítězství 5:1.

„Já to prostě nechápu. Jak jsme mohli být nepřipraveni na dnešní zápas? Stačilo se podívat kolem sebe. Plná hala, elektrizující atmosféra a my nejsme připraveni?“ divil se trenér St. Louis Mike Kitchen, jehož svěřenci prohráli už páté utkání v řadě.

Vizitka Bretta Hulla:

Narozen: 9. srpna 1964 v kanadském Bellevile
Pozice: pravé křídlo
Kariéra v NHL: Calgary (1986-88), St. Louis (1988-98), Dallas (1998-2001), Detroit (2001-04), Phoenix (2005)
Statistiky v NHL: v základní části 1269 zápasů, 1391 bodů (741 gólů + 650 asistencí), v play off 202 zápasy, 190 bodů (103 góly + 87 asistencí).
Týmové úspěchy: Stanley Cup 1999 a 2002, Světový pohár 1996, stříbrná medaile na ZOH 2002.
Individuální ocenění: Hart Trophy 1991, Lester B. Pearson Award 1991, Lady Byng Trophy 1990, účastník devíti All-Star Game.