Dovolenou s přítelkyní vyměnil za stříbro z MS. Dostal jsem vyčiněno, usmívá se Petr Šenkeřík

V úspěšném českém výběru inline hokejistů, kteří po stříbru z francouzského Toulouse natáhli svou parádní šňůru na turnajích organizace FIRS už na úctyhodných deset cenných kovů v řadě, nechyběl ani obránce Petr Šenkeřík (na snímku), který v podstatě odmalička mění v letních měsících klasické brusle za kolečkové. A dělá dobře, ve sbírce má totiž už několik medailí, ať už ze světových šampionátů či z domácí soutěže. "Inline hokej hraju hlavně pro zábavu," hlásí zlínský rodák v rozhovoru pro hokej.cz.

Petr Šenkeřík se letos jako jeden z mála hráčů zúčastnil mistrovství světa v inline hokeji pod hlavičkou IIHF i FIRS. Oba turnaje se značně liší, a to jak z hlediska pravidel, tak třeba i rozměry branky či délkou hracího času. "Organizace FIRS má pod sebou i ženy a juniory. Dále má menší branky, proto i padá méně gólů. A nepíská se tam zakázané uvolnění ani postavení mimo hru," objasňuje.

Českým inline hokejistům více svědčí druhá varianta, ta méně hokejová. Na francouzské půdě to znovu jen potvrdili, když získali stříbrné medaile. "Měli jsme těžkou skupinu, ale turnajem jsme lehce proplouvali. Až ve finále jsme nestačili na Američany. Bylo to o první brance, přišlo sporné vyloučení a pak už jsme se vezli. Neměli jsem ani potřebné štěstí a soupeřův gólman dobře chytal," prozrazuje.

Češi se přitom s tradičně silným zámořským výběrem střetli už v základní skupině a připsali si jeho cenný skalp. "Vypadalo to, že nejsou tak silní, ale ve finále přidali. Ukázali, proč mají patnáct z dvaceti zlatých medailí," pokyvuje uznale Šenkeřík, který stejně jako jeho spoluhráci moc času na prohlídku města neměl. "Hráli jsme večer a dopoledne jsme si dávali fotbálek Moraváci proti Čechům," líčí.

Petr Šenkeřík hraje inline hokej v podstatě odmalička a stejně jako řada dalších hokejistů jej bere jako příjemné zpestření letních měsíců. "Hraju ho už asi od páté třídy, ve Zlíně je hodně populární. Hraju ho hlavně pro zábavu a když pak přivezete ještě nějakou medaili, tak je to úplně super. Navíc tam je vždycky fajn parta, i tentokrát jsme si všichni skvěle sedli," hlásí odchovanec zlínského hokeje.

Přepnout pak zase zpátky na klasické boje mezi mantinely bývá mnohdy obtížné. "Určitě je jednodušší jít z hokejových bruslí na inline. Když se pak vracíte k hokeji, tak vám chybí přední kolečko. Zpočátku trošku přepadávám dopředu, ale stačí jeden dva tréninky a už je to zase v pohodě," usmívá se Šenkeřík, který posléze porovnává oba sporty. "Inline je rychlejší, víc free a je v něm více prostoru."

Kvůli oběma turnajům nakonec nestihl ani dovolenou. "Chtěli jsme s přítelkyní někam jet, ale přišly pozvánky do reprezentace. Dostal jsem vyčiněno, ale snad sezona rychle uteče a příští rok si to vynahradíme," říká mladý obránce, který ještě nemá úplně jasno o svém dalším působení. "Chtěl jsem jít do zahraničí, třeba do Švédska nebo Finska. Příští týden jdu ale na led se Slavií, tak se uvidí. Je tedy možné, že budu hrát dál v Praze, ale pokud ne, tak nic není ztraceno," uzavírá Šenkeřík.