Dostávali jsme laciné góly a nereagovali na odražené kotouče, hlásí bývalý reprezentant Jan Čaloun

Pouť českých hokejistů olympijským turnajem v Soči končí už ve čtvrtfinále, kde svěřencům trenéra Aloise Hadamczika vystavil stopku silný americký výběr. Český národní tým nezopakoval výsledek z Nagana, když doplatil na hrubé chyby, které ostatně rozhodly i duel se Spojenými státy americkými. Favorit si už v první třetině snadno vypracoval dvoubrankový náskok, který už po zbytek střetnutí zkušeně kontroloval. „Američané to umějí s kotoučem a výborně bruslí,“ říká olympijský vítěz z Nagana Jan Čaloun (na snímku).

„Přišlo mi, že během celého turnaje jsme dostávali strašně laciné góly a utkání s Amerikou nebylo výjimkou. Už ve druhé minutě jsme jeden takový dostali, ale rychle jsme se dokázali vrátit do zápasu. Po vyrovnání to bylo otevřené, pak jsme ale pustili soupeře do vedení a klíčový byl především gól na 3:1, který padl dvě sekundy před koncem první třetiny. Zápas to hodně ovlivnilo, Američané pak výsledek zkušeně kontrolovali.

Většina gólů padla po chybách obránců, kteří nebránili prostory, odkud padají góly. Jednou stál za naší obranou úplně volný hráč, který mířil do prázdné branky, pak tam bylo několik odražených kotoučů, jako bychom na ně vůbec nereagovali. V moderním hokeji první střelu gólmani chytí nebo ji alespoň vyrazí, góly padají právě z dorážek. Ale během celého turnaje jsme nepokrývali prostory před brankou a dostávali laciné góly.

Nedával bych je za vinu Ondřeji Pavelcovi. Moc jsem se v tom nevyznal, na místě trenéra bych před turnajem zvolil jasnou jedničku. Přišlo mi, že kluci neví, kdo je jednička a kdo trojka. Začal Kovář, pak ho vystřídal Salák, další zápas šel do branky Pavelec. Gólmani jsou takoví, že potřebují slyšet, kdo bude jedničkou, kdo je dvojka a kdo třetí gólman, který bude s týmem i gólmany žít. Kluci to předem nevěděli a to je špatně.

Nemůžeme si dovolit hrát třeba jen jednu třetinu, to se nám stávalo na turnaji častěji. Vzpomeňme si na první utkání se Švédy, kdy jsme sehráli první část katastrofálně a pak už jsme byli vyrovnaným soupeřem. Je to olympijský turnaj a mužstvo by mělo být natolik zkušené, že by si nemělo dovolit takové výpadky, jaké mělo. Snaha tam byla vidět, kluci se snažili bruslit, ale vyložené šance si v utkání prakticky nevytvořili.

Američané hráli jejich typický jednoduchý hokej a velmi dobře bruslili, takže mě svou hrou ani nepřekvapili. V dnešní době už jsou i výborní na kotouči. Byly časy, kdy výborně bruslili, ale my jsme je přehrávali chytrostí a byli jsme šikovnější na kotouči. V tomto se hodně zlepšili a jsou před námi, umějí to s kotoučem a výborně bruslí. Myslím si, že třeba útočník Patrick Kane je ideálním příkladem toho, o čem mluvím.

Hrají výborně, ale netroufnu si říci, jestli mají šanci turnaj vyhrát. Už před startem olympiády jsem tipoval, že vyhrají Finové, ale všichni semifinalisté jsou tak vyrovnaní, že si pro zlato může dojít skutečně kdokoliv. Ale výkon Finů proti Rusku se mi hodně líbil, hráli poctivě, padali do střel, blokovali nahrávky, hlídali prostory před brankou a soupeře vůbec nepouštěli do šancí. Takže pro mě zůstávají černým koněm turnaje.“