Dominik Volek se MS osmnáctek nemohl dočkat. Když budeme bojovat, máme šanci, říká

Je zatím jedním ze tří členů reprezentační osmnáctky, kteří na mistrovství světa přijeli ze zámoří. David Volek odešel loni v létě ze Sparty do týmu Regina Pats, nyní má za sebou první ročník v Kanadě a hoří touhou uspět na velkém domácím turnaji. "Nemohu se dočkat, až to všechno začne. Čekal jsem, jak se nám bude s klubem dařit v play off, po vyřazení jsme hned s tátou a agentem řešili letenky, abych se co nejdřív dostal domů," vypráví.

Šikovný střelec by měl být národnímu týmu platný. Syn bývalého vynikajícího útočníka Davida Volka umí dát gól, pobyt za Atlantikem ho zocelil z hlediska síly, kondice i herních návyků. "Hodně jsem na sobě zapracoval, zdokonaloval jsem se v osobních soubojích, naučili mě tam i lépe bránit. Musel jsem se přizpůsobit, začátky nebyly snadné, ale brzy jsem se cítil dobře," připomíná.

V Regině jako centr, který umí bránit

Volek se vydal do předního klubu Regina Pats, za který v minulosti válela řada pozdějších hvězd NHL. "Se sezonou jsem spokojen, měli jsme výborný tým i partu. Nikdo nám moc nevěřil, že postupíme do play off, ale povedlo se. Škoda, že jsme v sérii proti Moose Jaw neuhráli víc. Jenže soupeř byl lepší," uznává sportovně.

V Kanadě prošel tím, co potká všechny Evropany. "První dny a týdny nebyly lehké. Jiný jazyk, jiný styl hry. Postupně jsem se do toho dostával, trenéři mě stavěli na přesilovky, hrál jsem dost. Hlavně jsem se musel sžít s hokejem, který se tam uplatňuje. Neměli jsme tolik šikovných hráčů, takže jsme hlavně nastřelovali puky, chodili za nimi, bruslili a neustále podstupovali osobní souboje," upozorňuje.

Sám se musel přeorientovat na jinou pozici. "Hrál jsem centra, doma předtím křídlo. Trošku rozdíl, ale dalo se to. Naučil jsem se spoustu věcí, třeba jak být silnější na puku, hodně jsem pracoval na defenzivě," přiznává. Jakmile útočník patřičně zvládne obrannou činnost, jenom z toho těží. Komplexní schopnosti znamenají do další kariéru velkou výhodu.

Když vidíte, jak Kanaďané chtějí vyhrávat, je to úžasné!

Změny potkaly Dominika i v osobním životě. Zatímco v Praze bydlel u rodičů, v Regině našel zázemí u "náhradní" rodiny. "Měli mladší dceru a pětadvacetiletého syna, s ním jsem trávil dost času. Nemohu si stěžovat, podmínky byly parádní. Bydlel jsem v pokoji s gaučem a televizí, když jsem přišel, dostal jsem jídlo, koukali jsme společně na televizi. Hodně jsem sedával u internetu," popisuje.

V prvních dnech po příletu zápasil pocítil stesk. "Seděl jsem a neměl pořádně co dělat, tehdy jsem si říkal, že bych byl raději doma s našima. Ale překonal jsem to, začala sezona, našel jsem si nové kamarády." Dominik komunikuje anglicky, v klubu zdomácněl. Novinky z Čech hltal u počítače. "Hodně jsem používal Skype, koukal jsem na internet, co je doma nového," dodává.

Z hokejového hlediska ho prý ovlivnil přístup spoluhráčů k povinnostem. "Nikdo tam nic nevypustí, všichni kluci chtějí do NHL, kde pak budou mít lepší život. Když vidíte, jak chtějí vyhrávat, jak na ledě makají jeden za druhého, je to úžasné!" vykládá nadšeně. Kanadská mentalita je jiná než ta naše, kdo ji pozná na vlastní kůži, ovlivní ho to. "Vím, že na tréninku musím jet naplno, v tomhle mě zámořské angažmá utvrdilo."

Během sezony se Volek zúčastnil exhibičního Top Prospects Game, což je akce, na níž se sejdou hokejisté ze soutěží CHL, jež mají naději uspět v draftu NHL. "Výborný zážitek. Jedne den dovednostní soutěže, to ještě byla legrace. Při samotném zápase už se jelo ze všech sil. Přišlo hodně lidí, viděl jsem se s hráči z jiných lig. Užil jsem si to." Zájem skautů registroval celou dobu. "Chodili za mnou po po zápasech, někdy po tréninku. Měl jsem pár mítinků a také četl předběžné žebříčky. Mohl bych být ve třetím nebo čtvrtém kole," odhaduje.

Táta mě nechá v klidu, dřív to bývalo horší

Důležitý bude šampionát osmnáctek, jenže Dominik odmítá turnaj spojovat s osobními ambicemi. "Určitě jsem nepřijel, abych se někde ukazoval. Chci pomoci národnímu týmu, to je číslo jedna. Nic jiného mě nezajímá," říká rázně. O možnosti nastoupit za národní tým věděl delší dobu. "Někdy kolem Vánoc mi napsal pan Veber, jestli bych měl zájem. Odpověděl jsem, že samozřejmě. Když budu moci, kdykoli přijedu a nastoupím. Je to pro mě veliká čest!"

Český výběr má letos šampionát doma, což bude pro hráče znamenat zážitek i očekávání. "V Brně panuje hokejová euforie, věřím, že nás lidé přijdou povzbudit. Moc bychom to potřebovali. Šampionát je u nás po několika letech, máme ideální možnost, jak to zažít na vlastní kůži," uvědomuje si. Základní skupina bude těžká, nikoli však nepřekonatelná. "Když budeme bojovat, máme šanci. Kanadu jsme měli v přípravě, hrát se s ní určitě dá. Nejtěžší podle mého budou Američané, ale i s nimi a Finy se můžeme měřit, pokud podáme maximální výkon a přistoupíme k tomu odpovědně."

Prvním soupeřem jsou Dánové, což je nováček elitní skupiny šampionátu. "Zápasy s papírově slabšími soupeři mi přijdou těžší, nejde nic podcenit. Oni mohou, my musíme," reaguje. Volek by měl naskočit ve formaci s Chlapíkem a Tomečkem. "Budu hrát křídlo, Adam centra. S klukama si dobře rozumíme na ledě i mimo něj, jsme kamarádi. Mělo by to fungouvat," doufá. Z hlediště bude Dominika sledovat i jeho otec, skaut Calgary. "Táta říkal, abych si mistrovství užil a abychom udělali co nejlepší výsledek. Během turnaje mě nechá v klidu. Připomínky k mé hře má pořád, ale dřív to bývalo horší," směje se závěrem.