Doma je taková pohoda, že se mi pak nechce zpátky, přiznává Roman Polák. Přípravu si oživil boxem

Dlouhých osm ročníků oblékal dres St. Louis, které mu otevřelo brány do velkého zámořského hokeje. Roman Polák (na snímku) chytil šanci za pačesy a vypracoval se ve výborného zadáka, který si poctivě plní práci v obraně a zároveň dokáže podpořit útok. To bude nyní dokazovat také v Torontu, kam byl na konci června vyměněn. A nové angažmá bere jako krok dopředu. "Už to nebude takový stereotyp, čeká mě určitě dobrá zkušenost," prozrazuje bývalý vítkovický hokejista v rozhovoru pro hokej.cz.

V dresu St. Louis sehrál více než čtyři stovky zápasů, nyní však poprvé v nejlepší lize světa změní dres. Hrát bude za Toronto. "Překvapení to pro mě ani nebylo. Už během sezony jsem měl náznaky, že by se to mohlo stát," líčí Roman Polák, pro nějž bude nové působiště další velkou výzvou. "Beru to jako krok dopředu, jinak se to ani brát nedá. Budu muset předvést, co ve mě je a ukázat se v novém týmu," prozrazuje.

Na osmiletý příběh, který psal v organizaci St. Louis Blues, každopádně bude vzpomínat v dobrém. "Začínal jsem tam svou kariéru. Dali mi zpočátku hodně prostoru, takže jsem za to moc rád a chtěl bych jim poděkovat. Teď už jsem ale jinde a musím dýchat za Toronto," líčí osmadvacetiletý hokejista, který měl loni až nevídanou smůlu na reprezentační scéně, v níž nakonec sehrál jen třetinu zápasu se Slovenskem.

"To asi k tomu patří. Nedá se nic dělat. Chtěl jsem týmu pomoci, ale bohužel se to vůbec nepovedlo. Teď už můžu zase myslet na další reprezentační starty, už více povedené. Mohl bych hrát alespoň dvě třetiny," usmívá se Polák, jehož zastihly na šampionátu v běloruském Minsku problémy s ramenem. "Už je všechno v pořádku a trénuji naplno. Měl jsem tam i něco zlomené, takže rekonvalescence trvala déle," říká.

Chtěl si zahrát i na únorovém olympijském turnaji v Soči, tam však vcelku nečekaně nedostal pozvánku. "K tomu už bych se raději nevracel a nevyjadřoval." Už příští rok hostí mistrovství světa Praha s Ostravou a to je pro hokejisty určitě velké lákadlo. "Pokud se nám v Torontu nepodaří dostat do play off, tak by bylo příjemné se zúčastnit. Ale raději toužím udělat v NHL lepší výsledek a dojít v play off co nejdál," přiznává.

Nyní se Roman Polák připravuje doma ve Vítkovicích, kam se rád vrací. "Vždycky se těším domů. Když jste někde uzavření devět měsíců a soustředíte se pouze na práci, tak potom je potřeba i někdy vypnout a vydechnout. Mi se tady líbí. Až ukončím kariéru, tak určitě chceme být doma. Je tady taková pohoda, že se mi pak ani nechce zpátky," prozrazuje Polák, který chce v budoucnu zakončit v Ostravě svou kariéru.

A jak vypadala jeho příprava na suchu? "Všechno dělám sám, jel jsem ještě podle starých metod, které mám od kouče ze St. Louis. Vyhovuje mi to. Napsal jsem mu, jestli by mu to nevadilo, takže mi pořád posílá plány jako doposud. Je to taková klasika. Vůbec mi však třeba nesvědčí běhání, protože jsem docela těžký. Takže ho tam skoro nemám. Co se týče aerobní činnosti, tak to nahrazuji boxem," hlásí.

"Docela mi jde, ale stále se učím. Nezdá se to, ale je to strašně moc technické. Docela to je dřina, potím se u toho a pálí mě ramena," vypráví s úsměvem Roman Polák, jenž hokejově vyrůstal v ostravské Porubě. Zatímco řada jeho spoluhráčů si v létě užívala dovolené u moře, on zůstal doma v Ostravě. "Dovolená už bohužel proběhla během olympijské přestávky, kdy nebyla v plánu, proto jsme už nikde nejeli," uzavírá.