Podstatný a rozhodně největší zdroj příjmů činí v případě klubů NHL zisky ze vstupného. O něčem podobném si týmy tuzemské Extraligy mohou nechat jen zdát. Asi těžko by dal český fanoušek za hokejový zápas tři nebo čtyři stovky korun. Kupní síla a reálná mzda průměrného českého občana je diametrálně odlišná od Američana. K alespoň dílčímu obrázku výnosů ze vstupného postačí poměrně jednoduchá matematika.
Cena vstupenek je pochopitelně odstupňovaná podle výhledu z té které řady; v komfortních halách nechybí podobně jako v Sazka Aréně luxusní boxy, jež lze pronajmout třeba na celý rok. Samozřejmě za cenu dostupnou jen náležitě hmotně zabezpečeným. Pro jednodušší počty zaokrouhlíme průměrnou cenu vstupenky 44 USD z ročníku 2003-04 na 50 a budeme kalkulovat s 20 tisícovou halou.Přijde-li „plný dům“, je takto klub schopen vybrat až milión dolarů z jednoho utkání, přičemž na vlastním ledě sehraje polovinu z 82 klání základní části. V Minnesotě nebo Coloradu, kde je vyprodáno nepřetržitě od příchodu NHL do těchto končin, to musí být veselé počty. Na druhé straně tým s nižším vstupným a průměrnou návštěvou 12-13 tisíc může vybrat za zápas z miliónu sotva třetinu. Pro ilustraci: v sezóně 2002-03 činil celkový výnos ze vstupného v základní části 886 miliónů dolarů, tj. v průměru 29,5 miliónu na klub.
Aktuálně největší halou v National Hockey League disponuje Montreal - s kapacitou přes 21 tisíc míst. Nejméně diváků může přijít na Phoenix – 16 210. Rekordním stánkem, kde se kdy hrála NHL, se před lety pyšnila Tampa. Utkání play off mezi Blesky a Philadelphií z 23. dubna 1996 shlédlo v Thunder Domu neuvěřitelných 28 183 fanoušků. Absolutní rekord ligy pak byl stanoven letos, kdy se v rámci oslav NHL hrálo pod otevřeným nebem. Asi není nutné příliš připomínat střetnutí Edmontonu s Montrealem, jemuž 22. listopadu v třeskutém mrazu přihlíželo 57 167 diváků.
Příjemnou nadstavbou se může stát play off, zaklínadlo kladných čísel klubových účetnictví. Příjmy z vyřazovacích bojů jsou peníze navíc; milý bonus, s nímž sice ti silnější možná v tajnosti počítají, ovšem do rozpočtu ho při nevyzpytatelnosti NHL může předem započítat jen pošetilec.
Play off je jackpot. S postupem do každého kola se ve tvářích vlastníků a příslušníků vedení roztahuje spokojený úsměv. V roce 2001 vyhlásil Mario Lemieux až s postupem do konferenčního finále naplnění rozpočtu Penguins.
Ovšem pozor. Postup jednotlivými koly Stanley Cupu je současně honorován NHL, i když nikterak dramaticky – od statisíců po několik miliónů dolarů pro vítěze. Především však stoupá cena lístků. Třeba na finále mohou být (pochopitelně je vše interní záležitostí toho kterého klubu) až pětkrát dražší. Z toho už kouká pěkný balík. Tvrzení, že se Detroit během vítězných let 1997 a 98 v pohárových bojích zajistil na celou nadcházející sezónu, nemusela být ani příliš nadsazená. V modelovém případě předloňské sezóny vychází průměrný výnos ze zápasu základní části 720 tisíc dolarů, v play off to bylo 1,24 mil.
K příjmům v NHL totiž nepatří (byť jsou zásadní) jen zisky ze vstupného. Další dolary tečou do pokladen z prodeje suvenýrů. I tenhle obchod pochopitelně kvete lépe, když se klubu daří a jeho šance na Stanley Cup žije; zvlášť v tradičních hokejových městech. Za příklad nechť poslouží letošní cesta Calgary, kdy z hokejového šílenství neprofitoval jen klubový pokladník, ale celé město.
Prodej suvenýrů může bezprostředně ovlivnit i výši hokejistovy gáže. Je nabíledni, že dresů, bund nebo triček se jménem Jaromíra Jágra se prodá několikanásobně víc než u druhořadého hráče. „Mé jméno má na trhu určitou hodnotu,“ řekl Jágr po podpisu rekordní smlouvy s Washingtonem. První rok po svém příchodu zvednul návštěvy Capitals – po přepočtu na dolary - o cca 2 milióny. Přičtete-li logický úvodní hlad po suvenýrech, dost možná si český hokejista vydělal půlku ročního platu mimo ledové plochy. Ve fotbale, jenž je ale ve sportovním světě bezkonkurenčním fenoménem, se koupě Davida Beckhama zaplatila Realu Madrid dřív, než hráč poprvé obul kopačky. Hokejista s miliónovou smlouvou nemusí být nutně desetkrát výkonnostně horší než špička, jeho jméno prostě nemá srovnatelnou tržní hodnotu.
Dalším významným zdrojem jsou příjmy z prodeje televizních práv. V sezóně 2002-03 získala NHL takto dohromady 449 miliónů. Televizní giganti si ale sledovanost vybraných sportů pečlivě hlídají a hokej v tomto směru za basketbalem nebo americkým fotbalem dlouhodobě kulhá. Neodstartuje-li příští sezóna v termínu, nastane jen další divácký odliv.
Nezanedbatelnou částku může klub inkasovat také z reklam, i když náklonnost mecenášů není v tomto směru zdaleka tak podstatná jako v Evropě. I v zámoří je ale vidět trend doby. Dresy hráčů a ledová plocha jsou zaplaťbůh na rozdíl od zvyklostí starého kontinentu daleko více chráněny, nicméně třeba do názvů hal již sponzoři pronikli.
Ceny se velmi různí, nově uzavírané kontrakty jsou očividně vyšší než v minulosti. Edmonton inkasuje za tuto „službu“ necelých 700 tisíc ročně; Atlantě přijde od koncernu Royal Phillips Electronics za stejnou dobu na účet 9,3 miliónu dolarů, přičemž smlouva platí až do roku 2019.
Podtrženo, sečteno, úplný stav klubových příjmů, ale i výdajů, které vedle zaměstnaneckých mezd zahrnují i poplatky za ubytování, cestování, náklady na údržbu haly, administrativu a další, lze skutečně jen těžko rozšifrovat. Argumenty hokejistů o jejich zkreslování se proto přímo nabízí a v některých případech možná nejsou daleko od pravdy. Nicméně fakt, že hokejové organizace jsou v zámoří daleko méně ziskové než sestřičky z ostatních ligových soutěží, stejně jako neudržitelnost stoupajících výdajů posledních let, je nevyvratitelný. Příjmy v miliónech Základní část Play off Celkem Vstupné $886 mil. $111 mil. $997 mil. Přípravné a exhibiční zápasy $50 mil. $0 mil. $50 mil. Vysílací práva $432 mil. $17 mil. $449 mil. Příjmy z arény $401 mil. $14 mil. $415 mil. Další příjmy $82 mil. $3 mil. $85 mil. Celkové příjmy $1,851 mil. $145 mil. $1,996 mil. Výdaje Základní část Play off Celkem Mzdy hráčů $1,479 mil. $15 mil. $1,494 mil. Další výdaje na hráče $28 mil. $0 mil. $28 mil. Vývojové náklady týmu $69 mil. $2 mil. $71 mil. Výdaje na arénu $138 mil. $7 mil. $145 mil. Všeobecná administrativa $116 mil. $1 mil. $117 mil. Marketing, vstupenky $126 mil. $6 mil. $132 mil. Celkové výdaje $2,215 mil. $54 mil. $2,269 mil. Celková bilance Základní část Play off Celkem -$364 mil. $91 mil. -$273 mil. Ztráty v miliónech Částka Kluby Průměr Celkem > 30 4 -$35.5 -$142 $20-$29.9 2 -$23.2 -$46.4 $10 - $19.9 6 -$16.9 -$101.5 $5 - $9.9 6 -$8.2 -$49.4 < $5 1 -$3.1 -$3.1 Celkem 19 -$18 -$342.4 Zisky v miliónech Částka Kluby Průměr Celkem > $10M 2 $12.7 $25.3 $5 - 9.9 4 $8.1 $32.4 < $5 5 $2.4 $12.1 Celkem 11 $6.4 $69.8
Poměr příjmů a výdajů NHL na modelovém ročníku 2002-03 podle auditu Arthura Levitta: (Kontrolováno bylo 26 z 30 klubů. Zkrachovalá Ottawa a Buffalo by celkovou statistiku patrně nevylepšily, další dva nespecifikované celky nepředložily odpovídající účetní uzávěrku.)
Celková ztráta činila 273 miliónů. Nejvíce se o ni zasloužil nejmenovaný klub, který prodělal 40,9 miliónu, nejvyšší zisk se zastavil na hodnotě 14,6 miliónu.
Pro srovnání: v sezóně 2001-02 byla NHL v mínusu o 218 miliónů, na veřejnost prosákly rovněž informace o situaci v konkrétních klubech: nejlépe si v této sezóně stálo Toronto se ziskem (před zdaněním) 24,2 miliónu, největší prodělek zaznamenali ve Washingtonu – 25,4 mil. Capitals byli podle všeho žhavým kandidátem stejné příčky i v sezóně 2003-04.
Rozpočty klubů NHL:
|
1992- |
1995- |
1998- |
1999- |
2000- |
2001- |
2002- |
2003- | |
|
Anaheim |
- |
14.2 |
30.4 |
35.1 |
38.5 |
36.9 |
39.0 |
54.4 |
|
Atlanta |
- |
- |
- |
16.7 |
19.1 |
22.3 |
26.0 |
27.2 |
|
Boston |
9.6 |
20.2 |
22.8 |
24.5 |
31.1 |
40.8 |
37.3 |
45.8 |
|
Buffalo |
11.2 |
18.4 |
26.1 |
30.9 |
35.4 |
28.6 |
31.1 |
33.0 |
|
Calgary |
8.8 |
16.0 |
20.7 |
21.6 |
28.5 |
28.3 |
33.3 |
35.2 |
|
Carolina (Hart.) |
8.9 |
19.3 |
28.6 |
27.1 |
31.5 |
33.0 |
39.2 |
37.8 |
|
Chicago |
11.4 |
21.2 |
35.8 |
32.4 |
31.8 |
37.6 |
44.5 |
31.6 |
|
Colorado (Que.) |
8.1 |
20.6 |
30.8 |
41.5 |
50.5 |
49.0 |
60.1 |
60.9 |
|
Columbus |
- |
- |
- |
- |
19.2 |
23.5 |
28.2 |
32.1 |
|
Dallas (Minn.) |
10.1 |
19.1 |
39.8 |
42.3 |
49.7 |
57.3 |
61.7 |
67.6 |
|
Detroit |
11.7 |
28.5 |
48.3 |
43.4 |
54.1 |
64.4 |
68.0 |
77.8 |
|
Edmonton |
8.5 |
11.4 |
21.9 |
24.0 |
25.6 |
26.7 |
30.9 |
30.8 |
|
Florida |
- |
16.2 |
31.8 |
33.3 |
38.5 |
37.7 |
32.7 |
26.4 |
|
Los Angeles |
14.1 |
26.5 |
30.6 |
34.6 |
35.8 |
41.9 |
43.3 |
46.1 |
|
Minnesota |
- |
- |
- |
- |
15.3 |
18.2 |
20.5 |
26.8 |
|
Montreal |
10.3 |
17.9 |
33.5 |
33.8 |
30.3 |
37.2 |
48.6 |
42.7 |
|
Nashville |
- |
- |
13.6 |
16.6 |
19.6 |
21.0 |
25.2 |
23.2 |
|
New Jersey |
9.6 |
21.0 |
27.7 |
31.3 |
35.7 |
40.1 |
52.4 |
48.1 |
|
NY Islanders |
9.4 |
16.6 |
21.3 |
18.1 |
24.2 |
34.4 |
41.7 |
43.8 |
|
NY Rangers |
14.8 |
31.8 |
39.8 |
59.4 |
55.5 |
57.3 |
69.2 |
77.0 |
|
Ottawa |
4.5 |
12.6 |
21.0 |
21.7 |
27.2 |
27.0 |
30.3 |
39.6 |
|
Philadelphia |
11.8 |
20.2 |
39.4 |
50.3 |
40.7 |
55.8 |
56.0 |
65.1 |
|
Phoenix (Win.) |
9.2 |
20.9 |
28.0 |
31.0 |
36.5 |
30.2 |
44.3 |
37.8 |
|
Pittsburgh |
15.2 |
22.6 |
23.8 |
30.3 |
31.0 |
31.8 |
31.2 |
26.6 |
|
San Jose |
6.9 |
16.8 |
35.6 |
37.6 |
35.8 |
44.3 |
47.8 |
34.8 |
|
St.Louis |
10.6 |
24.9 |
31.3 |
32.6 |
35.8 |
57.7 |
63.1 |
61.2 |
|
Tampa Bay |
6.9 |
14.2 |
28.5 |
19.0 |
18.3 |
27.0 |
28.9 |
33.5 |
|
Toronto |
9.2 |
21.8 |
34.0 |
34.0 |
42.4 |
48.7 |
54.3 |
61.8 |
|
Vancouver |
8.8 |
25.4 |
28.2 |
34.0 |
28.2 |
28.9 |
31.8 |
38.7 |
|
Washington |
10.3 |
15.7 |
31.0 |
28.3 |
34.5 |
53.2 |
50.7 |
51.1 |
|
průměr |
10.0 |
19.8 |
29.8 |
31.6 |
33.3 |
38.0 |
42.4 |
44.0 |
(Rozpočty klubů čerpány z Hockey Zone Plus.)
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718
Dodavatel energie pro hokej
