Do dvou let budou bitkaři bez práce, tvrdí Georges Laraque

Někdo by si mohl myslet, že obávaný bitkař Georges Laraque prožívá skvělé dny. Zdání ale občas klame. Útočník Phoenixu si sice v posledních čtyřech zápasech připsal do statistik sedm kanadských bodů (2+5), nicméně náladu mu podle vlastních slov kazí starosti o budoucnost hokejistů, jejichž hlavní náplní práce jsou tvrdé šarvátky.

„Vím, že tak jako tak nebudou v lize do dvou let žádní klasičtí bitkaři. S ohledem na současný vývoj situace je to seriózní odhad. Stále více týmů nemá na soupisce ani jednoho rváče,“ řekl Laraque.

Za pravdu mu dává i letmý průzkum zveřejněný v kanadském tisku. Pouze jedenáct klubů NHL pravidelně posílá na led hráče, kteří si v hokejovém prostředí udělali jméno především svými tvrdými pěstmi. Dalších sedm týmů používá rváče jen příležitostně a zbývajících dvanáct mužstev se v letošním ročníku prozatím obešlo bez jejich pomoci.

„Tohle mě skutečně deprimuje, protože mám pochopení pro chlapce, kteří dělají stejnou práci jako já. Jsou jako moji bratři. Jsem rád, že to nepřišlo před devíti lety, kdy jsem s profesionální kariérou začínal. Pokud bych zítra přišel o práci, tak mohu alespoň prohlásit, že jsem v NHL strávil celou dekádu. Jsem za to šťastný, ale mladší kluci, například Brian McGrattan z Ottawy, mohou být brzy bez práce. Právě kvůli nim mě to hodně trápí,“ uvedl Laraque.

Laraqova obava o budoucnost bitkařů je z jeho pohledu samozřejmě pochopitelná a s ohledem na jeho minulost určitě i ospravedlnitelná, nicméně je třeba vidět, že případná uvolněná místa zaujmou řadoví hokejisté, kteří pro změnu nemají možnost nakouknout do vysněné ligy nyní právě na úkor bitkařů. Čili jakákoli lítost poněkud ztrácí logiku, jde o přirozený vývoj, který posoudí svou (ne)spokojeností především fanoušek.

Není sporu o tom, že počet bitek se po zavedení nových pravidel v NHL podstatně snížil. Od začátku sezóny až do pondělí bylo odehráno 303 zápasů, ve kterých statistici napočítali 267 pěstních soubojů. Oproti loňskému ročníku, prvnímu po roční výluce, je to sice mírný nárůst (250), ale v porovnání stejného období v několika ročnících před stávkou to znamená rapidní pokles: 429 rvaček v ročníku 2003-04, 329 (2002-03) a 426 (2001-02).

„Od prvního dne, kdy se hokej začal hrát, byly i rvačky. Prvky jako agrese a soutěživost byly vždy přirozenou součástí této hry. Je to jeden z důvodů, proč mají lidé ze sportu radost,“ míní poněkud kontroverzně rváč San Jose Scott Parker.

Osmadvacetiletý rodák z Hanfordu si letos zahrál za Sharks v pouhých čtyřech zápasech, v každém z nich jen několik minut. Také on sdílí názor Georgese Laraquea, že se chlapské souboje z hokeje postupně vytrácejí.

„Mohou začít s rvačkami, potom zakážou tvrdé střety a nakonec to dopadne tak, že nebude dovolený žádný kontakt. Kde to skončí? Nemůžeme se stáhnout do ústraní a nechat je, aby nám sebrali naši práci,“ dodal Parker.

Po roční výluce začala National Hockey League nazírat hodně přísným pohledem nejen na rvačky, ale především na fauly označované souhrnně jako „obstruction“. Dnes posílají pruhovaní muži na trestnou lavici hokejisty za nevelké porušení pravidel, nad kterým dříve jen mávli rukou. Přitom nehledí na momentální počet hráčů na ledě, na ukazatel skóre ani na datum v kalendáři.

Ke slovu se tak začínají dostávat hráči, kteří dovedou hrát hokej bez ohledu na to, zda jsou nejvyšší a nejsilnější. Vedení NHL tvrdí, že hokejisté musí pochopit, že nový trend posuzování faulů je prostě realitou. Pokud se nepřizpůsobí a nepřijmou ho jako fakt, sami sebe odepíšou.

„Časy se mění. Kdysi byli bitkaři zapotřebí. Dneska potřebujeme hokejistu, který umí hrát hokej, a když jde o rváče, potřebujeme takového, který se dovede porvat a současně odehrát své užitečné minuty,“ tvrdí Lou Lamoriello, generální manažer New Jersey Devils.

Spousta klubů se nyní ohlíží po tvůrčích hráčích, kteří jsou rychlí, kterým to myslí a dovedou rozehrávat. Ti, kteří se kdysi dostávali k úspěchům za cenu drobného podvodu - tu malé zahákování, tam lehké podržení - ti to dnes mají těžké.

Hodnota rváčů se bude v budoucnosti mnohem více měřit podle jejich přínosu k celkovému úspěchu klubu. Dříve se mnohem více přihlíželo k jejich schopnosti potrestat soupeře, který si dovolil vyšlápnout na největší hvězdu týmu.

„Trenéři zjistili, že nezáleží na tom, jestli mají v mužstvu rváče nebo ne. Hodně klubů nemá ani jednoho a v příštím roce bude takových týmů ještě víc,“ míní Laraque.

Silový forvard Minnesoty Wild Derek Boogaard souhlasí s názorem forvarda Phoenixu, že specialisté na pěstní výměny to budou mít v lize čím dál těžší, ale zároveň dodal, že záleží na schopnostech každého hráče přizpůsobit se novému trendu.

„Nemůžete mít práci, když se nesnažíte v ní zdokonalovat. Dokud budete držet krok ve hře a stačit v bruslení, pak budete v pohodě. Hráči jsou dnes chytřejší. Musí makat na svých dovednostech a ne tam jen sedět nebo se rvát. Není sporu o tom že právě to mají hráči během hry v hlavě, snaží se přesvědčit o svých schopnostech,“ řekl Boogaard.

Laraque vzpomíná na časy úžasných bitek. „Vzpomeňte si na dobu, kdy hráli Bob Probert a Tie Domi. Lidé se nahrnuli do hlediště tři hodiny před zápasem. Byli z toho tak vzrušení a mluvili o tom třeba i několik dní. Bylo to šílené. Dnes se bavíme o dělení příjmů a podobných věcech. Z hokeje se stává baletní liga. Vedení NHL se snaží udělat z naší soutěže evropskou ligu. Nechtějí žádné rvačky. A to se nakonec stane.“

V rámci objektivity by se slušelo připomenout i druhou stranu mince. Například předčasné ukončení kariéry Maria Lemieuxe, na němž mělo vedle jiných příčin svůj podíl také znechucení nad vývojem hokeje právě směrem k neúnosné tvrdosti. Ať si každý zkusí odpovědět, zda fanouškům v Pittsburghu nahradil zážitky s Lemieuxem sebelepší bitkař.

Trenér Dallasu Dave Tippett stejně Laraqueovi oponuje a tvrdí, že ostré souboje z hokeje nevymizely. Jen se změnil způsob boje. V dresu Stars působí řada hráčů, kteří se nebojí v případě potřeby sundat rukavice.

„Mám pocit, že jsme se v minulé sezóně vyrovnali týmům, které patří mezi ty, co se často perou. Nemáme sice žádného vyhlášeného bitkaře, ale hráči jako Matthew Barnaby, Steve Ott, Trevor Daley, Eric Lindros nebo kapitán Brendan Morrow umí hrát tvrdě a dovedou se zastat svých spoluhráčů. Máme v kádru nebojácné hráče, kteří jsou ochotní se porvat, ale ne každý takový souboj z pohledu našeho týmu lze řadit mezi klasickou bitku, alespoň ne za těžkou váhu proti těžké váze,“ řekl Tippett.

Příkladem takového hráče s dobrou budoucností je křídelní útočník Ottawy Chris Neil, který dokáže sbírat nejen trestné minuty, ale i pravidelně bodovat. Letos odehrál za Senators 21 utkání, ve kterých vstřelil sedm branek a na dalších šest nahrál.

„Nemůžete mít v týmu hráče, který nestačí tempu hry v dnešní NHL. Takový přepych si prostě nemůžete dovolit,“ dodal Tippet.

„Pokud potřebujete dát vašemu týmu impuls, nebo se hraje tvrdě před bránou a hráči dostanou zlost - to jsou v současnosti obvykle ty nejčastější důvody k bitce. Myslím si, že dnes mají všichni hráči stejnou šanci pravidelně střídat. Každý může hrát hokej a bít se,“ prohlásil útočník NY Islanders Chris Simon.

Laraque se vždycky snažil být dobrým hokejistou, a proto na sobě hodně pracoval. Ve své bodově nejvydařenější sezóně 2000-01 odehrál v dresu Edmontonu všech 82 utkání, ve kterých zaznamenal 29 bodů za 13 branek a 16 asistencí.

„Vždy jsem se zaměřoval na to, abych ze sebe udělal lepšího hráče než bitkaře. Pokud jsem na ledě, i když se neperu, můžu být důležitým faktorem v situaci pět na pět a ne jenom přítěží. Zakládám si na tom, že mě trenér může poslat na led proti kterékoliv řadě soupeře a nemusí si dělat starosti, jestli to zvládnu.“

O titul nejlepšího rohovníka NHL Laraque neusiluje. „Upřímně řečeno, když lidé mluví o mé pověsti nejtvrdšího hráče v lize, říkám, že se o to nezajímám. O takovou reputaci nestojím. Může to být kdokoliv, protože jedině v boxu se rozdávají pásy za vítězství. Můžete být nejtvrdším hráčem v lize, ale pokud zároveň nepřispíváte týmu body, tak na tom označení vůbec nezáleží a stejně přijdete o práci. Není to zrovna čestná pocta být považován za nejtvrdšího hráče v NHL.“