Do dalšího zápasu půjdeme s pokorou, Pardubice musíme dohánět bojovností, říká Pavel Patera

Kladnu se podařilo ukořistit i druhý zápas série. Sobotní utkání se sice dlouho vyvíjelo přesně naopak než to páteční, neboť tentokrát po kladenském úvodním gólu vývoj zápasu otočily Pardubice. Ale ty oproti prvnímu duelu své vedení po vzoru Kladna neudržely, přesnou přesilovkovou trefou tři minuty před koncem základní části nakonec do prodloužení nasměroval utkání kapitán Rytířů Pavel Patera.

V nastaveném čase pak rozhodl již druhým vítězným gólem v sérii Valský. Patera měl ale přesnou přihrávkou prsty již v první kladenské brance Hořavy a jako správný kapitán se nakonec bodově zapsal u tří z celkem pěti dosavadních kladenských branek v předkole.

Zařídil jste vyrovnávací brankou prodloužení, byla na vás pak vidět velká euforie, že?
„Samozřejmě, byly tam tři minuty do konce, byl to důležitý gól. A pak v té oslavě jsem se pak asi nejvíce vyčerpal.“

Vy jste si to v té přesilovce s Milošem Hořavou trochu vyměnili, když nejdříve Salfický vychytal po vaší přihrávce Hořavu, ale ten pak nahrál na vyrovnávací gól vám.
„Vidíte a teď ani nevím, jestli jsme to na tréninku takto zkoušeli. Prostě ta přesilovka je hodně o improvizaci a na štěstí se nám to teď povedlo.“

Oslava vyrovnávacího gólu byla na ledě velká, blesklo vám v hlavě ihned, co uděláte?
„Tam jsem byl hodně v transu. Kluci mě chtěli sice chytit, ale v tu chvíli jsem byl tak rychlý jako ve dvaceti.“

Dostali jste se v utkání do vedení, ale hned po čtrnácti vteřinách jste inkasovali. Nesrazilo vás to trochu?
„Samozřejmě je to hodně nepříjemné, ale stav byl 1:1. Kdyby nám dali gól třeba na 2:1, bylo by to o něčem jiném. Takhle byl stav 1:1 a na střídačce jsme se hecovali, že se nic neděje a jedeme dál jako za stavu 0:0.“

Probírali jste během zápasu v kabině, že se utkání vyvíjí zcela opačně než to včerejší?
„Tentokrát bylo vidět, že Pardubice hrály daleko lépe. Vyhrál určitě ten šťastnější tým.“

Také na vás soupeř nastoupil k poznání ostřeji, zápas přinesl mnohem víc osobních soubojů?
„To určitě bylo, ale o tom je play off a také to asi každého baví.“

Měli jste před prodloužením nějaké speciální pokyny?
„Tam se samozřejmě už nedá mnoho vymyslet. Jen co nejrychleji to stahovat z třetiny. Hlavně neudělat chybu a pokusit se ze všeho střílet.“

Vedete 2:0 v sérii nad předpokládaným favoritem. Co tomu říkáte?
„Je to samozřejmě úřadující mistr, my jsme s tím počítali, že to nebude jednoduché. Že budeme potřebovat hrát tak na dva góly a nesmíme moc dostávat. Pardubice mají sice hokejovější hráče, ale my to musíme dohánět bojovností a zatím se nám to daří. Ale do dalšího zápasu musíme opět s pokorou a uvidíme, co z toho vzejde.“

Hodně kladenských hráčů nemá přílišné zkušenosti s play off, asi bude hodně na vás je při tomto stavu ukočírovat a udržet při zemi.
„Tak tohle bude úplně v klidu. Já je tu spláchnu okamžitě stejně, jako jsme to udělali v pátek. Takže o toto se vůbec nebojím.“

Myslíte, že je na Pardubicích znát, že jsou malinko zaskočené, že jejich hráči nečekali takový odpor?
„Já bych se vůbec nechtěl bavit o Pardubicích, protože pak člověk něco řekne a ono se to otočí proti němu.“

Program je nahuštěný, čekají vás teď buď tři zápasy ve čtyřech dnech, nebo čtyři v pěti dnech. Jste na to fyzicky připraveni?
„Já si myslím, že to za sebe docela zvládám a to i z pohledu celého týmu. Je to samozřejmě fyzicky náročné, ale to je na obě strany. Ale podle mě i ke konci zápasu a i v prodloužení jsme měli víc šancí.“

S ohledem na poslední čtvrtfinálovou sérii s Pardubicemi v roce 2005 a na váš tehdy jednozápasový distanc, nesledujete před zápasem, jestli zápas nebude pískat pan Kalivoda?
„Jasně, to byla situace v posledním čtvrtfinále. Pamatuji si moc dobře, chtěl jsem tam u mantinelu seknout Rozsívala a místo toho jsem trefil tehdy čárového Kalivodu. Ale já si myslím, že jsme si to pak v kabině vysvětlili a od té doby jsme kamarádi. Díky tomu jsme se nakonec i docela sblížili.“