Dneska bych nedal gól snad ani ve čtvrté třetině, usmívá se Erik Kohút

Hokejisté Šternberka nezačali včerejší duel ve Vsetíně vůbec špatně. Jakub Klimovič je dostal po 196 vteřinách do vedení a nejprve Fiala a poté i Hrbatý mohli náskok zvýšit. Oba si však, sami před Plškem, vylámali na vsetínském brankáři zuby. Tváří v tvář domácímu golmanovi se objevili ještě podruhé Fiala a v závěru první dvacetiminutovky i Zapletal, ale to už valašský celek fungoval jako dobře namazaný stroj. O své pohodlné výhře rozhodl třemi góly ve druhé části hry. Výsledek mohl kosmeticky upravit Erik Kohút, ale nejprve trefil horní tyč, poté mu jeho blafák vykryl Plšek svým betonem a do třetice byla lapačka vsetínského brankáře rychlejší než střela šternberského útočníka v dalším samostatném nájezdu.

Eriku, vám dneska asi nebylo souzeno vstřelit branku?
„Dneska bych ji nedal snad ani ve čtvrté třetině! Když to nepadá, tak to nepadá. S tím se zkrátka nedá nic dělat. Minule jsem dal gól i zpoza branky, ale dneska jsem nevyužil ani vyložené šance.“

V první třetině jste jich měli opravdu hodně. Pokud jsem dobře počítal, tak tam byly čtyři tutovky?
„Ano, v první třetině jsme mohli dát dva-tři góly a bylo to úplně naopak. Ale pak nás domácí suverénně přetlačili, přebruslili. Za stavu 1:5 už se hraje těžko.“

Dneska jste se ve Vsetíně objevili v docela okleštěné sestavě?
„Nás zase není tak moc. Chybí jeden-dva hráči, a už je to vidět. Máme opravdu úzký kádr. Jak říká náš trenér – jsme chudý hanácký klub. Martinka je zraněný, má asi utržené kolenní vazy, Zima měl pracovní povinnosti, Pavel Tomášek marodí s třísly a dává se teprve dohromady.“

Váš tým i letos potvrzuje, že je naprosto nevyzpytatelným mužstvem. Dokážete nastřílet venku devět branek a potom zase tolik i inkasovat. V čem to vězí?
„Ano, to je pravda. Hrajeme to pro radost a občas nám to nevyjde. Ale hlavu si z toho neděláme.“

Letos vám to ale docela jde, s účastí v play off byste neměli mít problémy?
„Zatím je to v pohodě, ale je fakt, že hrajeme nahoru-dolů. Jednou suprovně a druhý zápas hrozně pokazíme, děláme strašné chyby. Je to asi o neukázněnosti.“

Druhá liga je ale o tom, že mužstva mají výkonnostní výkyvy.
„My jsme oproti ostatním ale úplný extrém. My jsme zvyklí na to, že když třikrát prohrajeme, tak víme, že se to zase brzy obrátí. Počkáme si a pak třeba čtyřikrát po sobě zvítězíme. Nehrajeme ve stresu jako ostatní.“

Po první třetině, kdy jste nedali spoustu šancí, jste si jakoby přestali věřit?
„Trošku nám došly síly, nemáme nabrusleno tolik, jako ostatní.“

Jak to? Byly u vás problémy s ledem?
„To ne. My začínáme vždycky trochu později. Bylo nás ale málo. Pár hráčů marodilo, trénovali jsme ve 12-13 lidech a to se trénuje špatně.“

Před letošní sezonou jste docela omladili kádr. Vy jste byl nejstarší hráč Šternberka na ledě?
„Ano, byl jsem dnes úplně nejstarší. Přišlo k nám pár juniorů z Olomouce. S Olomoucí existuje spolupráce. Ti mladíci, kteří se nevejdou do prvoligového kádru, chodí hrát k nám.“

Soutěž je letos extrémně dlouhá. Jak je na tom váš úzký kádr se silami?
„To uvidíme. Snad na tom budeme dobře. Zatím je to dobré, ale musí se to zase výsledkově zlomit, musíme začít vyhrávat. Doufám, že ve středu nepojedeme někam daleko do Pelhřimova, to by se mi moc nechtělo.“