Divoký zápas brankáře Vošvrdy! Šarvátka, darované trestné střílení a nakonec radost z postupu

S odhodláním ukončit náročnou sérii zajížděli hokejisté Olomouce na led Litoměřic, kde si vypracovali slibný dvoubrankový náskok, ale nakonec museli trnout až do závěrečných vteřin. Určitý podíl na tom měl i brankář Tomáš Vošvrda (na snímku), jenž prožil vskutku zvláštní večer. Nejprve se zapojil do menší strkanice, po níž poslal Hanáky do tří a Stadion výhodnou přesilovku zužitkoval, a v závěrečných minutách zapříčinil trestné střílení nechtěným posunutím branky. To s přehledem vychytal a hořké chvilky se proměnily ve sladké vítězství a postup do semifinále.

„Jednou v juniorce jsem dostal asi šestnáct trestných minut, ale takový zápas, v němž by se vyskytlo v podstatě všechno, jsem ještě asi nezažil,“ vzpomíná zkušený gólman, jenž svým spoluhráčům pomohl k vítězství 3:2 několika zákroky a celkem pochytal třicet střeleckých pokusů soupeře. Na druhou stranu jim pořádně zavařil, i když v tom byl v obou případech poněkud nevinně. Na litoměřickém ledě zkrátka neměl štěstí na své straně.

Nejprve se zamotal do menší šarvátky, po níž vyfasoval od rozhodčích čtyři trestné minuty za hrubost. „Dostal jsem se do skrumáže, v níž jsme byli oslabení, tak jsem chytil Chabadu. Do toho přijel Šulc a začal mě tahat za hlavu, spadla mi helma i vyrážečka, tak jsem se otočil a zatlačil ho na plexisklo. Žádná rána tam nepadla, ale vzhledem k tomu, že jsem byl bez částí výstroje, tak to možná budilo dojem, že se chci bít,“ přemýšlí Tomáš Vošvrda.

Hanácký soubor tím poslal do tří a Stadion z výhodné přesilovky čtyři na tři snížil na rozdíl jediné branky. „To mě určitě mrzí, že jsem tím zkomplikoval zápas. Takové situace přitom vůbec nevyhledávám, ale teď bych to určitě řešil jinak,“ hlásí čtyřiadvacetiletý brankář. Další těžký moment jej čekal v závěrečných minutách, kdy při jednom ze svých zákroků vychýlil branku. Rozhodčí byli neoblomní a okamžitě měli jasno - trestné střílení.

„Bylo to nechtěné, nesnáším jakékoliv simulování nebo úmyslné posouvání branky. Nechci se na nic vymlouvat, ale šel jsem po zákroku zpátky na tyčku a branka prostě vyletěla. V Litoměřicích mají ještě takové malé dvoucentimetrové kolíčky a ne ty klasické, které jsou na většině stadionů. U nás doma by se mi to nestalo, ale tam drží branky na čestné slovo. Bohužel se to stalo v posledních dvou minutách,“ popisuje celou situaci.

K puku se na středovém kruhu postavil zkušený útočník Martin Chabada, jenž už jednou v sérii v dovednostní disciplíně uspěl. „Věděl jsem, že musím udělat něco jiného. Led už byl naštěstí dost špatný a nemohl nic vymýšlet,“ prozrazuje vytáhlý gólman. Jeho tým už těsný náskok do třetí sirény nepustil a mohl se radovat z postupu do semifinále. „Kluci to dobře ve třetí třetině ubránili a odbojovali,“ chválí své spoluhráče.

Z Hanáků po vyhraném šestém klání spadl obrovský kámen ze srdce. „Jsme moc rádi, že se to povedlo, protože sedmá utkání bývají dost ošemetná,“ uvědomuje si Tomáš Vošvrda. Jeho tým byl velkým favoritem a nakonec se na výhru možná až příliš nadřel. „Všechny zápasy byly hodně těsné. Může se zdát, že doma to bylo snadné, ale góly nám tam napadaly až v závěru. Litoměřice byly nepříjemný soupeř a dost nás prověřily,“ hlásí.

A dá se předpokládat, že Dukla je prověří podstatně více. Ostatně vzájemná utkání v této sezoně vyznívají jasně pro tým z Vysočiny, který ovládl všechna čtyři utkání. „Zápasy to byly hodně vyrovnané. Doma jsme byli lepší, dvojnásobně je přestříleli, ale přesto prohráli. Jihlava má hodně bojovný mančaft,“ přiznává. Oba soupeři měli poněkud rozdílný čas na odpočinek, ale to by v semifinálové bitvě o extraligovou baráž nemělo hrát žádnou roli.

„Pět dní je dostatečný čas,“ potvrzuje Tomáš Vošvrda, který vzápětí nastiňuje program olomouckého mančaftu. „Ve středu jsme byli všichni na stadionu, kde jsme měli odpočinkový den, tedy masáže, saunu, rehabilitaci a takové věci. Ve čtvrtek máme volno a v pátek už začneme s tréninkem a přípravou na Jihlavu. Myslím, že to bude úplně o něčem jiném. Očekávám velký boj, ale věřím v postup do baráže,“ uzavírá odhodlaně.