Další úspěch Ocelářů! Přál bych si, aby šňůra pokračovala co nejdál, říká štístko Vojtěch Polák

Po herním útlumu z období prosince loňského roku se třinecká mašina opět rozjela a poráží jednoho soupeře za druhým. Úvod kalendářního roku 2014 zatím přináší hráčům s dráčkem na prsou bodové hody. Oceláři v dnešním utkání osmatřicátého kola porazili po atraktivní bitvě Pardubice a po sérii pěti vítězství poskočili už na páté místo tabulky. Vítězný duel proti Pardubicím hodnotí Vojtěch Polák (na snímku), který po zápase rozdával radost na všechny strany. „Daří se týmu, daří se také mě samotnému. Jsem opravdu šťastný a vděčný, že mohu být součástí toho týmu a mohu Třinci pomáhat,“ říká spokojeně třinecký útočník.

Šest branek, spousta šancí, hokej nahoru-dolů. Tak by se dal krátce charakterizovat zápas mezi Třincem a Pardubicemi. Utkání mělo spád, více než čtyři tisícovky diváků ve Werk aréně se bavily pohledným hokejem. Tři body nakonec na svou stranu urvali domácí Slezané, kteří zvítězili v poměru 4:2. „Klíčovým faktorem byly přesilovky, tam se lámal chleba. Podařilo se nám tři využít, což bylo rozhodující,“ všímá si Vojtěch Polák klíčových aspektů zápasu.

V první třetině to byli právě domácí Oceláři, kteří udávali tempo hry. Hráči s dráčkem na prsou se dokázali prosadit dvakrát, hosté ale pokaždé kontrovali vyrovnávající brankou. „Nebylo moc příjemné, když Pardubice dvakrát rychle vyrovnaly. Byli jsme v laufu a najednou "bum-gól" a za chvíli to stejné. Dnes jsme to jednoznačně urvali v přesilovkách. Makali jsme. To se nám vyplatilo a přineslo tři body,“ kvituje Polák dobře sehrané přesilovky.

Vítězstvím nad Pardubicemi Oceláři natáhli šňůru vítězství na číslo pět. Tím se Slezanům povedlo poskočit v tabulce do první šestky, která zaručuje přímý postup do play off. Hráči s dráčkem na prsou se z herního útlumu vymanili právě s příchodem Poláka. „Je pravda, že Radek Bonk mi říkal, že jsem jak fotbalista Šmicer, kterému se říkalo štístko. Přál bych si, aby šňůra pokračovala co nejdál! Doufám, že budeme nadále vítězit, ale musíme být pokorní a vděční,“ upozorňuje hráč s několika starty v NHL a jedním dechem dodává. „Abych pravdu řekl, neměl jsem strach, že nám to nepůjde. Byl sice útlum, ale cítil jsem velké odhodlání a věřil jsem, že se to obrátí v dobré.“

Polák se do Třince vrátil po dvou letech, naposledy hájil barvy Ocelářů v sezóně 2010/2011, kterou završil mistrovským titulem. „Návrat byl moc příjemný. Prožil jsem tady skvělé okamžiky, kluci mě bez problémů přijali. Po příchodu do Třince se mi vybavily vítězné vzpomínky a jsem rád, že na to navazujeme,“ těší rodáka z Ostrova nad Ohří momentální forma Ocelářů. „Jsem hrozně rád, že mohu být platným členem týmu. V létě jsem na sobě tvrdě dřel a mám pocit, že se mi to teď vrací. Jsem strašně vděčný, že mohu Třinci pomáhat. Pokud se navíc daří týmu a mě, je to naprostá pecka!“ dodává hráč s číslem 64.

Odchovanec karlovarského hokeje přišel po Javorový na měsíční zkoušku. Svými výkony si ale jednoznačně říká o prodloužení kontraktu, neboť dobře zapadl do třineckého týmu. Jak vidí Polák své šance na setrvání u Ocelářů? „Jestli to mám v kapse, to se musíte zeptat někoho jiného. Já jdu trénink od tréninku, střídání od střídání a snažím se udělat maximum pro Třinec. Jsem rád, že se to zatím daří. Zkouška je těžká. Neustále musíte dokazovat, že patříte do týmu. Je jedno, jestli to je v Třinci nebo například v Rize. Stále musíte dokazovat, že jste dobrý,“ poukazuje osmadvacetiletý forward.

Polák v úvodním zápase za Třinec nastupoval ve čtvrté formaci, postupem času se dokázal probojovat výš a momentálně hraje v druhé lajně po boku kapitána Radka Bonka a mladíka Jakuba Orsavy. V tomto útoku zastoupil Václava Varaďu, který poslední kola tráví na střídačce coby asistent trenéra Kalouse. Jak ale Varaďa vnímá Polákův přesun na jeho místo? „Musíte se zeptat Vency, jak to bere. Já jsem za ním přišel a řekl, "dej mi svůj flek a běž už dělat toho trenéra!" uzavírá Vojtěch Polák s hlasitým úsměvem.