Čtyři góly? Pro frýdeckého Petra Škatulu nic neobvyklého

Když po dvanácti minutách hry prohrával Frýdek-Místek ve Vsetíně 0:2 a Petr Škatula nedokázal z metru uklidit kotouč do prázdné branky domácích, nic nenasvědčovalo tomu, že to bude jeho večer. V polovině utkání však už začal pálit ostrými. Hattrick dokonal během třinácti minut a vítěznou branku vstřelil dokonce ve vlastním oslabení. Na góly mu nahrávali střídavě obránci obou celků a byly to právě obrovské chyby zadáků, které připravily Vsetín o další body.

Petře, vzpomenete, kdy jste naposledy vstřelil čtyři góly?
"Statistiky si nevedu, ale pamatuju si, že před dvěma sezonami jsem dal čtyři branky Uničovu. Takže je to tak plus mínus dva roky, co se mi to povedlo."

Soupeř vám k tomu dneska vydatně pomohl?
"V první třetině jsem měl vyloženou gólovku, nedal jsem to do prázdné. To mě trochu psychicky nahlodalo, ale nakonec se to obrátilo na dobrou stranu. Ano, dvakrát jsem dostal námaz a pak už to bylo jenom o tom zakončení."

Ale dobrými přihrávkami vás zásobovali i vaši obránci?
"Hrajeme celý rok ze zabezpečené obrany a zkoušíme brejky. Dneska to vycházelo. Píchli jsme do puku, dostali se do přečíslení a pak už jsme to nějak vyřešili. No a já na co jsem sáhl, to skončilo v bráně."

Ale náhoda to rozhodně nebyla, zakončení bylo dokonalé.
"Většinou v mých statistikách převládají góly, já nejsem tvůrčí typ, který by připravoval šance jiným. V juniorce jsem góly dával a sem tam mi to tam spadne i tady."

Váš tým je letos překvapením soupeře. Dokázali jste porazit i mužstva z čela tabulky?
"Je to hodně o psychice. Přitom naše příprava skončila katastrofálně, z deseti zápasů jsme nevyhráli prakticky nic. Myšlenky na začátku sezony byly špatné, navíc hned úvodní zápas jsme prohráli s Karvinou. Říkali jsme si, že to dobré nebude. Nakonec se tým doplnil, stmelili jsme se. Sedli jsme si, vysvětlili, jak budeme hrát a najednou to šlape. Hrajeme sice upracovaný hokej, ale je tam to srdíčko, a to je dnes asi nejdůležitější."

Co výbuchy s Přerovem a zejména s Havířovem?
"Sám tomu nerozumím. Máme havířovský komplex. Dokážeme potrápit jakéhokoli soupeře, ať je to Přerov nebo Prostějov. Pak ale přijede Havířov… Už jsme od nich inkasovali několik debaklů a letos se to znovu opakovalo. Nikdo si to neumí vysvětlit. Přitom jdeme to zápasu jako do každého jiného, bez obav ze soupeře. Ale Havířov si s námi zkrátka pohraje a dá nám třeba čtrnáct gólů, jako naposledy."

Když jste dnes dostali gól už po půl minutě, neobávali jste se dalšího Havířova?
"Věděl jsem, že začátek jsme prováhali, byli jsme ještě v autobuse. Pak jsme to ale rozjezdili a cítil jsem, že tým dneska chce. Nakonec jsme to otočili. Sebevědomí je důležité. I nálada na tréninku je jiná, jde to všechno jakoby samo."

Odešel vám sice střelec Jan Kolařík, ale na druhou stranu je dneska schopen dát gól kdokoli z mužstva, viďte?
"Za jeho dob se to opravdu hrálo všechno na něj. Teďka začínáme vždycky na čtyři útoky, prostor dostane každý. Pak se to sice během utkání upravuje, ale tím pádem jsou bodové záznamy rozdělené mezi všechny lajny. Nějak se o ty góly podělíme a když se daří, vždycky je někdo dá."

Jak se vám osobně hraje na čtyři útoky?
"Za sebe řeknu, že mi čtyři lajny problém nedělají. Vím ale, že někteří kluci se dostávají do tempa pomaleji. Ale pak zbývá více sil v závěru, kde se rozhoduje. My většinou končíme se spoustou vyloučení, dohráváme na osm lidí a pak se ty síly hodí."