Crosby ani Malkin nejsou Lemieux, odmítá srovnání Jaromír Jágr

Osud je někdy škodolibý. V prvním kole proti sobě pořadí Východní konference svedlo Rangers a Devils, což zřejmě nesl všelijak Scott Gomez. Bývalý útočník New Jersey to na ledě Prudential Centera neměl jednoduché, svému týmu ale nakonec pomohl k postupu do druhého kola. Tam si pro změnu zažije svoje Jaromír Jágr (na snímku). Zavítá totiž do města, kde strávil jedenáct let a kde na něj dodnes nevzpomínají v dobrém.

Stalo se už tradicí, že když se tu Jágr objeví, část fanoušků v Mellon Areně se rozbučí. V play off se dá očekávat, že se nenávist a snaha rozhodit úhlavního protivníka ještě vystupňuje. „Počkám a uvidíme, co se stane,“ říká kapitán Rangers, který nikdy neskrýval, že mu podobná atmosféra není dvakrát příjemná. „Nejspíš to bude horší než v základní části, ale taky se nemusí změnit nic.“

V regulérní části od sebe dělilo druhý a pátý klub Východní konference pouze pět bodů, v osmi vzájemných zápasech byl pětkrát úspěšnější tým z New Yorku (dvakrát až v prodloužení). Řada lidí z města oceli si možná ještě pamatuje vlasatého Jágra z roku 1992, jak je svými kousky přiváděl do varu. Kladenský odchovanec tu nakonec v 806 zápasech nasbíral 439 branek a 640 asistencí; s 78 vítěznými góly je dokonce historicky nejlepším Tučňákem.

Jágrových jedenáct let v Pittsburghu je každopádně minulostí. Dnes tu baví davy jiní hrdinové. Mužstvo stojí na dvojici Crosby (na snímku) – Malkin. Hra obou mladíků českému veteránovi imponuje, na druhé straně se ale zdráhá potvrdit podsouvanou myšlenku, že jde o novou variantu dua Lemieux - Jágr.

„Při všem respektu ke Crosbymu a Malkinovi si nemyslím, že jsou novým Mariem Lemieuxem. Mezera mezi nejlepšími a nejhoršími hráči v týmu je relativně malá ve srovnání s tím, jaká tu byla dřív. Rozdíl mezi Mariem a zbytkem kabiny, když jsem já byl v Pittsburghu, byl tak obrovský, že byl schopný udělat třeba 20 bodů za sérii. Nemyslím, že to tihle kluci dokážou, nicméně pokud se mýlím, omluvím se jim a uznám jejich skvělou práci."

Pittsburgh se dostal do play off podruhé po čtyřleté přestávce. Loni se řada nováčků s atmosférou vyřazovacích bojů seznamovala, otázkou je, o kolik budou letos zkušenější. Edmonton osmdesátých let dozrával s podobně mladou sestavou do vítězné podoby pět let.

Pokud jde o srovnání s někdejšími hvězdami Pens, jestliže Jágr vyloučil podobnost s Lemieuxem, poněkud obtížněji už se mu reaguje na srovnání se svou osobou. Spousta fanoušků i odborníků vnímá především analogii s Jevgenijem Malkinem velmi silně. Vysoký, technicky mimořádně obdařený hráč, vyvážený střelec i nahrávač, navíc pocházející z východní Evropy.

Malkin vkročil do NHL o dva roky později a ve svých prvních dvou sezónách dokázal nastřílet 80 gólů a nasbírat 191 bodů. Jágr skončil v prvních dvou letech na 59 trefách a 126 bodech. „V jeho věku jsem nebyl tak zodpovědný,“ přiznává Jágr. „Lepším hráčem jsem se stal až se schopností přijmout větší zodpovědnost. Uvědomil jsem si to, až když Mario přerušil kariéru a já začal vyhrávat tituly v produktivitě. On má každopádně lepší čísla, než jsem měl já. Liga se změnila.“

Jak vřele přivítá pittsburghská aréna českého útočníka, se dozvíme už v pátek v noci. Krajana a spoluhráče se mezitím zastali jak Brendan Shanahan z vlastního tábora, tak Petr Sýkora z toho opačného. „Nerozumím tomu, proč na něj bučí,“ diví se plzeňský rodák. Něco pro tohle město odvedl." O něco zkušenější Shanahan to vidí jasněji: „V zásadě odkudkoli odejdete, zvláště jako volný agent, tak vás vybučí. Čím lepší jste, tím větší rámus. Jágr tomu musí čelit, protože je to skvělý hráč.“