Chyběl mu hokej, tak se vrátil. Prožil jsem tady nejlepší roky kariéry, hlásí finský Orel Sasu Hovi

Finský brankář Sasu Hovi (na snímku) se před rokem rozhodl zanechat hokeje, odpočinout si a začít studovat matematiku. Nyní je však ledový muž zpátky na jižní Moravě, kde hájí barvy znojemských Orlů. Po chytání černého kusu pryže a také po naší zemi se mu zkrátka zastesklo. A od jeho příchodu se jediný český účastník rakouské EBEL skvěle zvedl, bodoval už pětkrát v řadě a na čelo tabulky ztrácí pouhé tři body. Přitom opět naskočit do rozjetého vlaku asi pro něj nebylo vůbec lehké. „Pořád to ještě není úplně stoprocentní, ale každým dnem a zápasem se to zlepšuje,“ přiznává.

Jednatřicetiletý gólman se k hokeji vrátil po roční pauze. Před ní přitom působil tři sezony v brněnské Kometě, kde prostor dostával. „Cítil jsem se hodně unavený a neměl jsem ani správnou chuť do hokeje, nakonec z toho byla roční pauza,“ vysvětluje důvody svého nečekaného rozhodnutí. Každopádně se doma na severu Evropy nenudil a vrhl se na studium matematiky. „Ve Finsku je vysoká škola hodně důležitá, mám před sebou ještě čtyři roky,“ usmívá se Sasu Hovi.

Hokej mu však začal logicky chybět a v létě se opět zapojil do tréninku. V kádru Ilves Tampere nakonec místo nezískal a začal si hledat nové angažmá. A jako první samozřejmě vyhlížel nabídky v českých končinách. Jeho kroky nakonec vedly na jih Moravy, kde zrovna otázku gólmanů řešili a hledali jasnou brankářskou jedničku. „Znojmo bylo pro mě skvělou volbou, navíc jsem už nechtěl dál čekat a na nabídku kývl,“ přibližuje zkušený brankář cestu ke své nové štaci.

Na druhou stranu zase tak nové prostředí to pro něj určitě není, českou mentalitu či zvyky už totiž zná velmi dobře. „Určitě, je to pro mě jednodušší a prožil jsem tady nejlepší roky v kariéře,“ vzpomíná rád na svá předchozí působení na Vsetíně a v Brně. Problém mu ostatně nedělá ani mluva a česky umí velice obstojně. „Začal jsem se učit už na Lapači, kde jen málo kluků umělo mluvit anglicky. Věděl jsem, že když nebudu trenérovi rozumět, tak se mohu dostat do problémů,“ hlásí.

Znojmo sice nemělo úplně ideální vstup do soutěže, ale s jeho příchodem se najednou výrazně zvedlo a bodovalo už pět utkání v řadě. „Vždycky je super, když se vyhrává. Máme sice v kádru hodně mladých kluků, ale tým chce vyhrávat a to je hodně důležité,“ uvědomuje si. A co říká na úroveň EBEL ligy? „Je to kvalitní soutěž, ale úplně jiná než extraliga. Kluby si v ní kupují hodně zahraničních hráčů a první dvě formace na nich mají postavené, další dvě už nedosahují takových kvalit,“ všímá si.

Tým trenéra Jiřího Režnara čeká po sérii domácích klání tentokrát častější cestování na soupeřova kluziště. A tam hrají Orli odlišný hokej. „Doma hrajeme podstatně sebevědoměji. To je právě věc, na které ještě musíme zapracovat a přenést domácí výkony i na led soupeře,“ myslí si Hovi, který byl v Brně zvyklý na skvělé obecenstvo. A to nachází i ve Znojmě. „Fanoušci jsou fajn, vytváří velmi dobrou atmosféru a jsou stále pozitivně naladění, což je pro nás důležité a pomáhá nám to,“ chválí.

Po necelých třech týdnech, kdy ve znojemském kádru působí, si zvykl i na město. „Je sice menší, ale celkem dobré, najdu v něm všechno, co potřebuji,“ říká s ledovým klidem. Vzápětí si ovšem pochvaluje moravské víno. „Je to zajímavé, jak tady jsou všude vinné sklípky. Víno máte velmi dobré a až bude nějaká pauza, tak s kluky určitě zajdeme,“ slibuje. A jak jsou na tom s vínem Finové? „Mají ho rádi, ale není tak dobré jako vaše, které asi ještě ani neochutnali,“ uzavírá finská opora mezi třemi tyčemi.