Chtěli jsme napravit prohry venku, shodli se třebíčtí Dolníček s Čechem

V první lize po čtyřicátém prvním kole už není mužstvo, které by Třebíč neporazila. V utkání nadprůměrné úrovně totiž Horácká Slavia porazila Ústecké Lvy 3:1 a dokonale tak napravila nepovedený zápas v Olomouci. Domácí svým výborným pohybem, nasazením a bojovností dělali zkušenému hostujícímu mužstvu velké problémy. Celoplošný hokej Horácké Slavie aspirantovi na postup do nejvyšší soutěže evidentně neseděl a Lvi po celé utkání dotahovali náskok domácích. Dotáhnout ho však nedokázali, snížili sice na 2:1, ale další branky už nepřidali, naopak o zisku tří bodů pro domácí rozhodl v power-play Stanislav Balán.

S trochu nadsázky by se dalo říct, že v červených dresech v tomto utkání nenastoupilo dvacet hráčů. Ale jedno velké srdce, takové nasazení a takový hokej totiž produkovala Horácká Slavia v utkání s Ústím. Hosté mnohokrát jen kroutili hlavami, snažili se upozornit rozhodčího na zákroky na hranici pravidel, nebo zvedali hlavy ke stropu haly v situacích, kdy jim domácí borci obětavě padali do střel.

Kdo před zápasem tipoval, že nepadne mnoho branek, měl pravdu. V tomto směru měli domácí na svých holích i pověstné štěstí, které však, jak říká stará pravda, přeje připraveným. Po těžkém zápase jsme o několik postřehů požádali dva úspěšné střelce třebíčských branek, Martina Čecha a Davida Dolníčka.

Martin Čech poprvé rozjásal tisíc a pět set diváků už ve třetí minutě, čímž dal svému týmu naději a sebevědomí k boji s lídrem tabulky. Tato branka byla zároveň vstřeleným gólem Horácké Slavie s číslem 100 v tomto prvoligovém ročníku.

„Byl to strašně těžký zápas, protože Ústí je velmi dobrý a zkušený tým. Nám se nepovedlo minulé utkání v Olomouci a nutně jsme museli bodovat. Chceme se totiž udržet na místech, která nám zaručí postup do play off. Proto jsme do toho zápasu museli dát všechno a především velkou bojovností jsme ten zápas zvládli. V Olomouci jsme sice také dali první gól, ale myslím, že hlavní rozdíl byl v pohybu. Tam nám to vůbec nebruslilo, byli jsme nějací unavení. Zato dneska jsme hráli na čtyři pětky a i díky tomu jsme udrželi vysoké tempo celých šedesát minut a určitě ten zápas vypadal líp.“

Od začátku utkání aktivně hrající Čech popsal branku, kterou poslal svůj tým do vedení takto: “Bylo to v přesilovce. Pavel Bulička nastřeloval puk do rohu, Ondra Látal tam dojížděl, stáhl s sebou dva hráče a já jsem tím pádem zůstal za brankou sám s pukem. Vyjel jsem s pukem před bránu a vystřelil jsem. Gólmana jsem trefil do boku a on si pak puk o¨do branky srazil sám, byl to pro nás opravdu důležitý gól.“

V době, kdy už se asi hráči Ústí viděli v kabině, přesně patnáct vteřin před koncem druhé třetiny, dal druhou branku Třebíče lišák David Dolníček. A opět to byla šťastná branka, ale z akce, která měla oči a David Dolníček v ní jen potvrdil, že má na podobné situace asi zvláštní čich. V utkání s Jihlavou vyškolil zpoza brány gólmana Dukly Řehoře.

Tentokrát to odnesl Petr Přikryl, kterého do třetí třetiny vystřídal jeho náhradník Jiří Zikmund. Jednou rukou jsem si držel obránce, aby na mě nemohl a druhou jsem vedl puk. Pak už jsem se dostal až na brankovou čáru a nezbylo mi nic jiného, než zkusit puk postrčit na gólmana a on si to tam pěkně srazil:“ pousmál se šikovný forvard.

Nejproduktivnější útočník domácích ve svém hodnocení utkání potvrdil slova Martina Čecha o těžkém boji. “Zápas to byl bojovný a rychlý. Nám určitě pomohlo, že jsme hráli na čtyři řady, takže jsme drželi vysoké tempo a přiklonilo se k nám i štěstí. Ústí je vyhrané mužstvo, proto jsme museli být pořád v pozoru. Takový tým, jako Ústí může dát gól z každé akce. Chtěli jsme odčinit ty dvě prohry ze zápasů v Ostravě a v Olomouci a to se nám povedlo.“

„Hlavně v Olomouci jsme nehráli dobře, ale domácím to utkání sedlo. Snažili jsme se tam hrát, ale Olomouc nás k ničemu nepustila a hrála opravdu dobře. Rozhodně to není špatné mužstvo, nevyšel jim začátek soutěže, ale proti nám hráli dobře a líbili se mi:“ vrátil se David Dolníček k minulému smolnému utkání na Hané.