Chicago slavilo Stanleyův pohár, do ulic vyšly zhruba dva miliony lidí

Přibližně dva miliony lidí se podle odhadů chicagských úřadů sešly v pátek v ulicích města, aby spolu s hokejisty Blackhawks oslavily zisk Stanleyova poháru. Hrdinům, kteří vrátili pohár do „větrného města“ po dlouhých čtyřiceti devíti letech čekání, vzdalo hold asi o 250 tisíc příznivců více, než když v roce 2005 vyhráli Světovou sérii baseballisté White Sox.

„Ani jsem nevěděl, že tady žije tolik lidí,“ děkoval příznivcům nejrychlejší kolektivní hry kapitán Jestřábů Jonathan Toews. „Jste úžasní.“

Michiganská třída, po které se tým vydal ze svého domácího stánku United Center v otevřeném autobuse, se proměnila v rudé moře, jehož jednotlivé vlnky tvořily skupiny fandů v dresech s indiánem na prsou. Když se oslavná jízda zastavila a hráči jednotlivě vystupovali na pódium, aby si užili ovací, mnozí z nich dokázali, že i při neustálém slavení si našli čas na přípravu svých projevů.

Střelec rozhodujícího gólu šestého finále slíbil, že se bude v létě na veřejnosti objevovat vždycky v tričku, aby se znovu nestal cílem pro fotografy bulvárních listů jako loni, a zároveň směřoval svůj pozdrav k úzce vymezené skupince diváků. „Chtěl bych vzkázat všem taxikářům, kteří tu dneska jsou, že je mám rád,“ narážel na incident z loňského srpna, kdy spolu s bratrancem Jamesem fyzicky napadli řidiče nájemního vozu, který neměl drobné na vrácení.

Obránce Duncan Keith připomněl, že na oltář úspěchu položil ve finále Západní konference proti San Jose i část výplně své ústní dutiny. „Máme to dnes pěkný den, užíváme si pěknou jízdu. Prožívám nejlepší chvíle svého života,“ začal nevinně a poté se zeptal: „Mimochodem, neznáte nějakého dobrého zubaře?“

Někteří z hokejistů se pod paprsky horkého červnového slunce ještě potili pod neupravenými vousy, jiní hustý porost neodmyslitelně patřící k výbavě účastníků play off NHL už oholili.

Na pódiu se kromě hráčů pochopitelně objevili i členové realizačního týmu Blackhawks včetně majitele Williama „Rockyho“ Wirtze. S trenérem Joelem Quennevillem sdílely čestné místo chicagské legendy Bobby Hull a Stan Mikita, které se zasloužily o zisk předchozího titulu v roce 1961. Přítomen byl i brankář Tony Esposito, opora ze 70. a 80. let.

„Myslím, že během let, kdy Jestřábi neměli tak kvalitní mužstvo, přišli o dvě, možná i tři generace fanoušků. Teď je získali všechny zpět,“ řekl Hull.

Ten už ve středu, hned po zisku titulu, děkoval současnému vedení, že nezapomíná na hráče z předchozích ér. Otec nynějšího vlastníka Bill Wirtz neprojevoval příliš úcty k historii organizace ani k fanouškům, jeho syn se to snaží napravit.

„Když mě a Mikutu kontaktovali Rocky spolu s prezidentem klubu Johnem McGonoughem, abychom se stali ambasadory Blackhawks, nemohli jsme tomu uvěřit. Nepomyslel bych si, že můžu být znovu spojován s Jestřáby,“ říká někdejší útočník, který dal kvůli platovým neshodám v roce 1972 přednost konkurenční lize WHA. „Třicet roků mi Chicago chybělo a byla to pořádná díra v mém životě. Teď jsem zpátky v tomhle báječném klubu a neumím za to ani dostatečně poděkovat.“