Celá rodina je šťastná, libuje si Jan Kovář. Ukončil nájezdy, bratr Jakub vychytal Němce

Velmi kvalitním výkonem se v Českých Budějovicých uvedli hokejisté Německa. Zatímco naše národní mužstvo se před mistrovstvím světa teprve formuje, západní sousedé jsou o poznání dál, sestavu budou už jen mírně doplňovat. Z tohoto pohledu jsou obě vítězství cenná, to sobotní navíc nabídlo zajímavé rozuzlení. Před nájezdy nastoupil místo Pöpperleho gólman Jakub Kovář, který vychytal všechno pokusy Němců. A jeho bratr Jan pro změnu jako jediný nádherně proměnil, čímž českému výběru zajistil další výhru.

Stalo se na českobudějovickém ledě, kde je Jakub doma. Oba hokejové vyrostli v nedalekém Písku. Bratrům Kovářovým po zápase logicky patřil největší potlesk. "Neřekl bych, že jsme rozhodli, ale závěr se nám docela povedl. Celá rodina je šťastná," libuje si Jan Kovář. Rodiče a příbuzní obou reprezentantů si mohli vychutnat mimořádný okamžik. Moc často se nestává, aby v národním týmu společně nastoupili sourozenci. A navíc - aby měli tak podstatný podíl na vítězství.

O Janovi se ví, že má mimořádně šikovné ruce. Už v normální době a v prodloužení sehrál kvalitní zápas, hodně si dovolil. Při penaltách potvrdil ohromnou zručnost. "Honza je šikovný, nájezdy umí. Nepřekvapilo mě, co udělal," hodnotí Jakub. Plzeňský útočník si počkal na pohyb brankáře Endrase, pak vykouzlil ukázkový blafák, puk poslal brilantně pod horní tyčku.

"Snažil jsem se to dostat dolů, protože gólman je rychlý, a pak pro změnu zakončit nahoru. Nechal mi tam hokejku, ale dobře to dopadlo," pochvaluje si mladší z obou bratrů. Jeho trefa byla vítězná, jenže podíl na úspěchu má i Jakub. Pokusy Reimera a Hospeta pokryl betonem, zneškodnil i zakončení Kaufmanna.

Jakub přitom musel do utkání naskočit velice rychle. "Byl to zápas Tomáše Pöpperleho, já tam šel na pět vteři," reaguje. Jan prý během úpravy ledu tušil, co se může stat. "Koukal jsem na bráchu, stál tam jak eskymák. Moc jsem mu nevěřil," škádlí zlehka. Brankáři nemají bleskový nástup do utkání rádi, ovšem před nájezdy se to občas stává. Stačí si vzpomenout na penaltovou rošádu v Lillehammeru 1999 mezi Hniličkou a Čechmánkem. Nebo střídání brněnských Trvaje s Hovim.

"Je to především o hlavě. Když chytáte, máte sebevědomí ze zápasu, na druhou stranu ale třeba není takové. Záleží, jak si to v hlavě srovnáte," upozorňuje Jakub. Před "svým" publikem to každopádně zvládl na jedničku. "Lidi byli úžasný, díky nim se mi chytalo skvěle. Jsem rád i pro ně," dodává. Nikdo by to neřekl, ale bratři Kovářové převzali hlavní roli. To oni jsou podepsáni pod tím, že česká reprezentace drží v letošním Euro Hockey Tour stále neporazitelnost. Byť třikrát uspěla v nájezdech či prodloužení.

Nadaní Jihočeši si povedeného finiše sobotního utkání cení. "Nevím, jestli to takhle trenér chtěl, ale udělal to pro nás a ono to vyšlo," pochvaluje si Jakub Kovář. Bratři budou na těch pár dní v Českých Budějovicích vzpomínat i proto, že po delší době strávili pohromadě víc času. "Brácha se o mě krásně staral, ustlaná postýlka, všechno v pohodě," děkuje na dálku Jan.

Jakub se těší, že si to jednou vybere. "Až bude reprezentační sraz v Plzni, doufám, že se pro změnu postará on. Teď jsem stlal opravdu já," přiznává se s úsměvem. Oba sourozenci dál zůstávají členy národního týmu, Jakub už na šampionátu byl loni a má k němu blíž i teď, Janovi na poslední chvíli uteklo zlato z Kolína nad Rýnem. Mužstvo tehdy opouštěl jako poslední ještě s Angelem Krstevem a Milanem Gulašem.

Je jasné, po čem Kovářové nyní touží. "Dostat se společně na mistrovství světa, to je sen," hlásí plzeňský útočník. Ihned ale dodává, že tohle téma nechává otevřené a navenek ho moc neřeší. "Moc se na to nedívám, abych pravdu řekl, bude záležet na mých výkonech. A na trenérech," doplňuje Jan. V Českých Budějovicích získal další plus. Zda to ale bude k cestě do Skandinávie nakonec stačit, to se teprve uvidí.