Čekání brněnského obránce Kováčika na gól je u konce. Hodně jsem to řešil, přiznává

Fanoušci od něj byli zvyklí na prudké pumelenice od modré čáry, které končily v sítích bezradných brankářů. Brněnský kulomet Jozef Kováčik (na snímku) se však v letošní sezóně lehce zadrhl, v přípravě i v šestnácti kolech základní části pálil brněnský zadák jen slepými. Vše se ovšem zlomilo v sedmnáctém kole proti Vítkovicím. Ve třicáté minutě duelu napřáhl Kováčik na modré čáře a svoji nechytatelnou dělovku umístil přesně k tyči Dolejšovy brány. Kometa v zápase zvítězila vysoko 5:1.

Vysoké skóre ovšem zcela neodpovídá hernímu projevu obou týmů. „Zas až tak jednoznačný zápas to nebyl. Prvních deset minut jsme měli určitě převahu, poté se to částečně vyrovnalo. Když jsme už vedli 3:0, začali jsme hrát trochu laxně, soupeř se naštěstí na dostřel nedostal. Důležité bylo, že jsme přežili dlouhé oslabení na přelomu druhé a třetí třetiny. Za výhru jsme velice rádi, výsledek ovšem neznačí, že bychom byli o tolik lepší,“ upozorňuje brněnský obránce Kováčik.

Zpět k jeho brance. Běžela třicátá minuta duelu a Kometa hrála přesilovou hru. Zohorna poslal puk na modrou čáru právě slovenskému obránci, který napřáhl a mohl se radovat. „Ještě že mi to tam spadlo,“ ulevil si Kováčik. „Byl jsem už trochu v krizi, hlavně po psychické stránce. Už jsem ani nevěděl, jaké je to dát branku. Jsem rád, že jsem tohle čekání ukončil a doufám, že ještě nějaké přidám,“ dodává třiatřicetiletý bek.

Je vidět, že problémy se špatnou koncovkou neřeší jen útočníci, ale i obránci, od kterých se primárně častý gólový přísun neočekává. „Nikdy jsem nebyl defenzivní bek, do Brna jsem přicházel s tím, že bych chtěl pravidelně bodovat. Mám být tím bekem, který dobře rozehrává, ale sem tam také vstřelí branku. To mi minulé roky víceméně vycházelo, tak proč by tomu nemělo být tak i letos,“ myslí si Kováčik, který za tři roky v brněnském působení zaznamenal již patnáct branek.

„Letos jsem měl i hodně smůly, někdy to šlo jen do tyčky, někdy se puk zastavil těsně před brankovou čárou. Není to ale jenom o mně, důležité je, že se daří celému týmu. Na druhou stranu vstřelená branka potěší každého hráče, o tom není pochyb,“ neskrývá radost rodák z Topolčan. „Jsem rád, že mi to tam padlo a hlavně, že to bylo ve vítězném zápase. Kdybychom prohráli, nebudu mít takovou radost,“ dodává Kováčik ještě k tématu ukončení gólového půstu.

Jeho branka pramenila z častější střelby Komety v přesilových hrách. „Střelba ale není všechno. Trenér nás poslední dva týdny nabádá k tomu, že důležité je také clonit gólmanům. Je už jedno kdo je na modré a nahazuje nebo střílí. Důležité je, když máme hráče před bránou, který cloní, ale zároveň také snese nějakou tu ránu. Pak to tam musí někdy padnout,“ myslí si Kováčik.

Výhru v brněnském dresu tak mohli po návratu do sestavy oslavit i navrátilci po zranění Leoš Čermák s Jakubem Koreisem. Ti se připomněli hned bodovými příspěvky. Zatímco Koreis vstřelil pátou branku Komety, Čermák asistoval hned na dvě trefy modrobílého družstva. „Hráli výborně, určitě byli užitečnými hráči. Bylo dobře, že se do toho dokázali zase rychle dostat,“ pochválil Kováčik dva centry brněnské Komety.

Z posledních šesti zápasů si Brňané připsali pět výher, v tabulce stále pronásledují vedoucí Spartu. Kam až může tahle brněnská fazóna dospět? „Jdeme krok za krokem, nemluvil bych ještě o žádné fazóně. Zase si pustíme video, připravíme se na další zápas a ten se pokusíme vyhrát. Pokud před přestávkou získáme ještě nějaké body, bude to paráda,“ vyhlíží Kováčik již nedělní zápas v Liberci.