Čajánka těší, že Zlín přestal hrát hodný hokej. Dali jsme do hry emoce, to se líbí i lidem, hlásí

Po prvním finálovém utkání byli téměř na odpis. Hokejisté Zlína rozjeli bitvu o mistrovský pohár s Plzní katastrofálně, v úvodním duelu vůbec nestíhali a byli jednoznačně horší. Do druhého zápasu ale nastoupili Moravané výrazně nabuzenější, tým kolem kapitána Petra Čajánka (na snímku) viditelně přidal a odměnou mu bylo cenné vítězství v nájezdech. "Dali jsme do hry emoce, lidem se to muselo líbit," pochvaloval si zkušený útočník.

V úterním zápase působil Zlín hodně odevzdaným dojmem, jako by na tým dolehla únava z předchozího programu i rozsáhlá marodka. Do druhé finálové bitvy se však Moravané oklepali a začali ji zcela odlišně. To je play off, každý zápas je trochu jiný. Nyní jsme hráli jinak, než v tom prvním zápase. Samozřejmě jsme spokojeni s tím, že máme bod," oddechl si po skončení zápasu Petr Čajánek.

Právě kapitán Zlína patřil k důležitým postavám zápasu. Někdejší hráč St. Louis znovu působil na ledě rozruch, provokoval soupeře, bouřlivě diskutoval s rozhodčími. "V úterý to byl takový hodný hokej. Tentokrát v tom bylo víc emocí i díky divákům, kterým se takový zápas musel líbit," podotkl útočník, jenž v dosavadním průběhu play off nasbíral deset kanadských bodů za dva góly a osm asistencí.

Do sestavy Zlína se před druhým utkáním série vrátila hned čtveřice hráčů. Zatímco útočníci Holík s Okálem zvládli celý zápas, obránce Linhart a střelec Melenovský ze zápasu brzo odstoupili. "Hráči mají obrovskou vůli a chtěli pomoct mužstvu, které to stmelilo. Šli jsme do toho s tím, že jsme nevěděli, jak to dopadne. Oni ale chtěli a pro tým to byl impuls," ocenil přístup svých parťáků Petr Čajánek.

Zlín v utkání dvakrát prohrával, pokaždé se ale dokázal zvednout. Nakonec mohl slavit i výhru po šedesáti minutách hry, Okál ale v samostatném úniku neuspěl. "Chtěli jsme vyhrát v základní hrací době a šance jsme měli. Při našem oslabení na konci ale puk skákal po brankové čáře, takže to byla loterie. Byli jsme šťastnější v závěru, za což jsme rádi," přiznal lídr Beranů.

Ti se mohli ve středu spolehnout na zkušeného útočníka Petra Lešku. Vyhlášený šikula byl u všeho podstatného, dvěma parádnimi přihrávkami připravil obě branky Zlína, v nájezdech pak jako jediný střelec dokázal uspět. "Odehrál parádní zápas, zaslouží si absolutorium. On byl tím hráčem, jenž zařídil góly," ocenil Čajánek. Ten však nezapomněl pochválit ani gólmana Jakuba Sedláčka, jenž v nájezdech svůj tým podržel. "Snad mu to vydrží," prohodil.

V dresu domácích šli na penalty postupně Čech, Köhler a zmíněný Leška, na zlínského kapitána nedošlo. "Hráče na nájezdy určuje trenér. Pokud by mě vybral, samozřejmě bych jel. Takhle jsem se ale na ty nájezdy ani nedíval. Pochopitelně však vím, kdo je jezdí," usmál se dobře naladěný útočník. Po zápase působil Čajánek hodně uvolněným dojmem.

V průběhu bitvy to však bylo zcela opačně, Čajánek často diskutoval s rozhodčími o verdiktech, několikrát se dostal do strkanice se soupeři. Svým představením vtáhl do hry i diváky, jako by právě tohle Zlín po úvodním mdlém zápase v domácím prostředí potřeboval. "Emoce patří k hokeji, všechno to vyplynulo ze situace," upozornil Petr Čajánek.

Zlín si tak před přesunem série na západ Čech zlepšil náladu, po dvou dnech odpočinku bude rozhodující série pokračovat třetím dílem na ledě Strakova týmu. "Plzeň je výborné mužstvo a potvrzuje to. Zápasy s ní jsou vždycky zajímavé. Dlouhodobě platí, že jde vždycky o pořádné bitvy," konstatoval závěrem sedmatřicetiletý matador.