Bylo to těžké rozhodování, vrací se Georges Laraque k podpisu smlouvy s Montrealem

Doma, nebo doma … tázal se sám sebe Georges Laraque, když se na začátku července stal nechráněným volným hráčem a rozhodoval se, s kterým klubem podepíše smlouvu pro příští ročník. Vítězem souboje odehrávajícího se v mysli kanadského útočníka se nakonec stali Canadiens, kteří Laraqueovi nabídli dokonce tříletou smlouvu za 4,5 miliónu dolarů.

V Montrealu se černý bijec narodil, v Edmontonu žije a od roku 1995, kdy ho Oilers draftovali hned na začátku druhého kola, zde strávil osm poměrně úspěšných sezón. Než kývnul na nabídku quebeckého týmu, dlouho se rozmýšlel. Podmínky slibované Olejáři zněly obdobně jako vábnička nejslavnějšího celku v dějinách NHL.

“Otec žije v Edmontonu, matka v Montrealu. Naléhala na mě, abych se vrátil domů. Bylo by fantastické vrátit se zpět do Edmontonu. Vzhledem k tomu, že tu bydlím, bych to měl jednodušší. Rozhodování bylo velmi složité, nebýt maminky, asi bych zůstal,” přiznává Laraque nezanedbatelný vliv rodiny na konečné resumé.

V jednatřiceti letech poznal v National Hockey League důkladněji kromě domácí arény Olejářů jen zázemí šaten ve Phoenixu a Pittsburghu. Po výluce vyplněné působením ve švédské nižší soutěži ještě splnil smluvní závazky u Oilers, ale když mu jejich tehdejší generální manažer Kevin Lowe v létě 2006 nezaručil no-trade klauzuli v nabízeném kontraktu, upsal se Kojotům. Brzy však pochopil, že pod Gretzkyho křídly mu pšenka nepokvete, a souhlasil proto s výměnou do Pittsburghu.

I když před dvěma lety vyslovil obavu, že bitkařům v NHL pomalu zvoní umíráček, sám se na nové poměry adaptoval vcelku dobře. Právě proto si ho Montreal vybral jako jednu z letních posil.

“Hledali jsme někoho typově vhodného pro líté boje v play off. Jemu podobný hráč nám letos v sérii s Philadelphií hodně chyběl. Georges patří v tomto směru k absolutní špičce,” vysvětloval začátkem července šéf Habs Bob Gainey. “Se svou robustní postavou patří mezi fyzicky hodně zdatné hokejisty, kteří se ale umí zapojit do hry. Své minuty si odehraje a dodá našim hochům větší sebedůvěru i prostor na ledě.”

Až Laraque poprvé oblékne klasické červenomodré barvy, určitě zavzpomíná na dětství, kdy mu na stěně visely plakáty montrealských hvězd. “Vzpomínám si na všechny ty vyhrané Stanley Cupy. Každý kluk běhal po ulici v dresu Habs. Pořád mi to přijde neskutečné. Asi budu zažívat zvláštní pocity, až začne tréninkový kemp a já se prvně obléknu do jejich dresu,” běhá zkušenému borci mráz po zádech při pomyšlení na start nové sezóny.

“Bydlel jsem v Edmontonu a Montreal jsem skoro nenavštěvoval, ani přes léto. Ale pořád se tam cítím jako doma a mám tam celou rodinu včetně bratranců a sestřenic, takže to bude příjemné se vrátit,” dodává.