Byli jsme ve Vsetíně lepším mužstvem, myslí si opavský Zdeněk Pavelek

Po čtrnáctidenní přestávce se opět rozjely souboje východní skupiny 2.ligy. Na vsetínský Lapač zavítala Opava a na obou týmech byla herní přestávka znát. Dříve se do tempa dostali hosté a byli v průběhu utkání asi lepším celkem. Domácí ale spasil několika úžasnými zákroky brankář Petr Hromada. Když v závěrečné části hry snižoval Zdeněk Pavelek (na snímku) na 3:4, byli opavští velmi blízko bodu. V závěrečné desetiminutovce byl však úspěšný střelec dvakrát vyloučen a dílo opavské zkázy dokonal do prázdné branky vsetínský Zúbek. Možná i proto neskrýval zkušený útočník Slezanu své zklamání.

Zdeňku, po dlouhé pauze jste se na zápas určitě těšili?
„Přes Vánoce jsme tvrdě trénovali, takže na utkání jsme se opravdu těšili.“

Před Vánocemi jste ze čtyř utkání třikrát prohráli. Přestávka vám mohla pomoci...
„Ano, ale hráli jsme proti týmům ze špičky tabulky – Karviná, Havířov, Prostějov.“

Tentokrát jste prohráli docela smolně, viďte?
„Měli jsme snad 18 šancí… Vsetínu tam spadlo všechno. Podle mne jsme byli lepším mužstvem, rychlejším, silnějším.“

V poslední třetině jste dal gól, ale pak jste byl dvakrát vyloučen…
„Ten první zákrok, to faul nebyl. Dotkl jsem se protihráče a on spadl. Ten druhý asi ano, postrčil jsem ho. To je český hokej. Někoho se dotknete a hned je ruka nahoře. Člověk se tomu nemůže bránit. Rozhodčí si písknou, co chtějí. Mě to strašně vytáčí, v tu chvíli bych ho… Pak to přejde, ale stejně se bránit nemůžete. Ve 2.lize nejsou rozhodčí hlídaní. Vy si jdete po práci zahrát a rozhodčí vám zkazí zápas. Někdy je to opravdu tragédie.“

Vaše mužstvo hraje hokej, který se divákovi může zdát pomalý...
„My tak hrajeme už dlouho. Mladší to trochu zrychlují…“

Vaší silnou zbraní jsou přesilovky. Při každé z nich visí gól ve vzduchu...
„Máme tam velmi dobrého centra Tomáše Měcha, který to umí rozdělit. Kluci už hrají spolu velmi dlouho, ten přehled je tam vidět.“

Říká se, že ve středu vyhrává mužstvo, které se sejde víc kompletní. Vy jste ve Vsetíně měli plnou soupisku, 22 hráčů.
„Vlastně všichni jsme pracující, sejdeme se a jdeme hrát. Z mého pohledu je to tak, že ve středu vždycky vyhrávají domácí. Vy jdete do práce, pak cestujete autobusem… Vloni jsme hrávali středy doma a taky jsme vyhrávali. Doma máte přece jenom odpočinek, zatímco ven cestujete a ještě si musíte domlouvat dovolenou. Navíc Vsetín hraje o půl hodiny dříve… Asi jim to tak vyhovuje, ale my musíme vyjet dřív.“

O Opavě se zase říkalo, že hraje jako jediná v neděli, aby mohli nastoupit junioři?
„Ano, hráli tehdy extraligovou juniorku, ale mám dojem, že nám pomohli snad jenom ve čtyřech zápasech. Byly tam nějaké třecí plochy. Zachraňovali se a my jsme jim brali hráče… Potřebovali jsme tehdy nějaké obránce.“

Tentokrát jste jich točili hned sedm?
„Dorostli nám. Už je to o něčem jiném.“

V první osmičce jste usazeni pevně, play off byste měli uhrát...
„Ano, určitě. Otázkou je, jak daleko se dostaneme.“

Mám pocit, že když nemáte postupové ambice ani sestupové stresy, hrajete v pohodě a na hře je to i vidět...
„Ano, tady ta pohoda je. Čím míň peněz, tím větší pohoda. To je přímá úměra. Mě hokej baví. Nehraju ho kvůli penězům, ale kvůli atmosféře v kabině. Už jsem zažil hodně, ale v Opavě je fakt dobrá parta. Jsme v týmu vlastně všichni Opaváci a pro Opavu to i hrajeme. Pro mě je to ideální stav. Jsem doma a po večerech hraju hokej. Na stadion to mám kousek, nemusím dojíždět nějakých sto kilometrů, jako dříve.“