Pro Mladou Boleslav to byl zápas přesně opačný tomu, který odehrála v rámci minulého kola. Tehdy se ve třetí třetině dotahovala na České Budějovice, tentokrát zase tři body v závěrečném dějství ztratila. Naopak Zlín v posledních jedenácti zápasech došel v pěti případech včetně Středočechů až do samostatných nájezdů, které vyhrál. "Měli jsme obrovský kus štěstí," zdůraznil po utkání Bedřich Köhler (na snímku), který si v zápase připsal snad ještě víc než jenom šťastný gól.
Přitom do utkání Zlín nevkročil nijak zvlášť oslnivě a domácí Středočeši jej snad ve všem přehrávali. "Tu první třetinu jsme tak trochu odflákli, pak jsme to museli dohánět," přiznal čtyřiadvacetiletý hráč. "Když jsme potom konečně snížili na 1:2, tak Boleslav během dalšího střídání zase odskočila na rozdíl dvou gólů. Dost dlouho to pro nás bylo hodně nepříjemné, utrápené. Pak jsme dali dvě takové usmolené branky. Měli jsme vážně obrovský kus štěstí…"
Gól, kterým Bedřich Köhler v 55. minutě snížil na rozdíl jediné branky, byl opravdu neobvyklý, i takové věci se ale stávají. "To bylo 90% štěstí a 10% nějaké souhry. Já jsem to vůbec neměl pořádně připravené, prostě jsem jenom vystřelil od modré a už jsem chtěl jít střídat. Pak jsem si ale všiml, že to jednomu boleslavskému obránci škrtlo o brusli, a že to tak nějak podivně točivě spadlo do kouta brány," popisoval vrtkavou cestu kotouče do boleslavské sítě.
Jak už bylo řečeno, zlínští Okenáři jsou hlavně v posledních zápasech jakýmisi experty na trestná střílení. "Na nájezdy jsme věřili. Ne že bychom to zazdili už v prodloužení. Kdybychom dali gól už v něm, tak bychom se pochopitelně vůbec nezlobili, ale prodloužení je v našem případě hlavně o zajištěné obraně," vyzradil.
Oproti tomu, jak se zápas vyvíjel, si tak nakonec Zlín odvezl dva body. Rozhodně víc, než v kolik ještě před 55. minutou kdokoli v jejich barvách doufal. "Bereme je všema deseti. Vůbec jsme nespekulovali o tom, že by to byly ještě body tři, prostě jsme rádi i za tohle," uzavřel.
Na druhé straně barikády taková spokojenost pochopitelně nepanovala. Z tak dobře rozehraného utkání nakonec vytěžit jen bod – to taky moc velký důvod k radosti není. "Jsme zklamaní. Prakticky po celý zápas jsme to měli víceméně ve své režii, až na to první snížení jsme dlouho vedli o dva góly. To se nám prostě nesmí stávat, abychom ztráceli takhle rozehrané zápasy. Navíc ještě takovými lacinými góly," rozčiloval se po zápase obránce Jan Novák.
Ten byl také prvním úspěšným střelcem z páté minuty, jak sám přiznává, do paměti se mu ale asi mnohem víc vryje pro Boleslav velice smolná branka, díky které se Zlín dostal pět minut před koncem základní hrací doby zpátky do hry. "Samozřejmě, že to zápas hodně ovlivnilo, protože to stáhli na 2:3. Dovolili jsme jim takhle se nadechnout v momentě, kdy jsme je už neměli do ničeho pustit. Köhler střílel od modré, já jsem to chtěl odkopnout nohou a místo toho jsem to poslal do brány. Takže jsem měl vlastně góly dva," pousmál se hořce.
"Z toho přesilovkového gólu na začátku pochopitelně radost mám, ale ze zbytku zápasu už ani moc ne. Nevyšel nám závěr, i když to bylo se smůlou. Ale to je hokej, takové věci se stávají. Musíme si z toho vzít ponaučení. Samotní hráči před bránou, kteří dorážejí… To prostě nejde, musíme být důraznější ve vlastním pásmu," prohlásil.
Mladé Boleslavi pak zbyla ještě jedna možnost. Na tři body sice mohla zapomenout, ještě pořád ale byly ve hře dva. "Věděli jsme, že Zlín má dobrou bilanci v samostatných nájezdech, ale na to jsme snad ani nijak zvlášť nemysleli. Samozřejmě, že jsme chtěli dát gól v prodloužení a rozhodnout, to chce snad každý. Bohužel, nám to nevyšlo, a tak došlo na ty nájezdy. Dopadly tak, jak dopadly," zakončil.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718