Byla to facka, teď se musíme vrátit zpět na zem, říká po dvou prohrách Jaroslav Balaštík

Rozjeté mašině s názvem PSG Zlín se během posledních dvou extraligových kol dostal do soukolí písek a stroj se povážlivě zadrhává. Berani v pátek podlehli předposlednímu Liberci, když nevstřelili soupeři ani gól. V neděli se sice čtyřikrát trefili do sítě aktuálně předposledního Litvínova, jenže Severočeši si nakonec odvezli dva body za výhru po samostatných nájezdech. První letošní extraligový zápas v brance Zlína se příliš nepovedl gólmanovi Tomáši Štůralovi. Na čtvrtý litvínovský gól, na němž měl nemalý podíl, by nejraději rychle zapomněl.

Za stavu 3:3 si Tomáš Štůrala nerozuměl se svými bránícími spoluhráči, špatně rozehrál, následně skočil po puku směrem ke středu hřiště, ale kotouč mu utekl. Ze změti těl a hokejek vyletěl puk těsně před jeho klec, kde zazmatkoval obránce Bořuta a poslal ho do sítě.

„Viděl jsem, že Tomáš je venku, tak jsem si stoupl do branky. Puk mě trefil a dostal se mi mezi nohy. Bohužel jsem ho pak sám hodil do sítě. Takový je život,“ smutnil smolař utkání Antonín Bořuta.

Brankář Štůrala to však viděl trochu jinak. „Byla to moje chyba, beru to na sebe. Neměl jsem puk rozehrávat, a když už jsem byl mezi kruhy, měl jsem ho spíš podržet i za cenu dvouminutového trestu. Byl to zbytečný gól,“ povzdechl si po utkání čtyřiadvacetiletý gólman. „Pak už se to před brankou plácalo mezi nohama a nikdo pořádně ani nevěděl, kde puk vlastně je.“

Štůrala přitom vůbec neodchytal zlý zápas. Své spoluhráče několikrát významně podržel a na konci střetnutí měl na kontě sedmatřicet úspěšných zákroků. O tom, že poprvé v sezoně nahradí mezi tyčemi suverénního Sedláčka, se týmová dvojka dozvěděla v sobotu dopoledne na rozbruslení. „Věděl jsem to včas a byl jsem připravený. Určitě jsem nebyl o moc víc nervóznější než obvykle,“ tvrdil Tomáš Štůrala.

Během sezony se Štůrala zatím musel spokojit s účinkováním v prvoligové Třebíči, kde odchytal tři zápasy s úctyhodnou procentuální úspěšností téměř pětadevadesát procent. Jenže kromě inkriminované chyby mu nevyšly ani samostatné nájezdy, které rozhodovaly o vítězi. Přitom v samotném utkání bravurně zlikvidoval trestné střílení matadora Roberta Reichela. „Věřil jsem si. V zápase se mi dařilo a nájezdy mě baví. Někdy chytím všechny tři, jindy zase naopak. Dneska to byl ten druhý případ,“ krčil rameny zlínský odchovanec.

Smutný z porážky byl i střelec dvou zlínských branek Jaroslav Balaštík. „Nemyslím si, že by zápas zlomil nešťastný vlastní gól. Pokazili jsme si to na konci druhé a na začátku třetí třetiny, kdy jsme měli celkem dlouhou přesilovku pěti proti třem. Potřebovali jsme odskočit o dva góly, ale to se nám nepodařilo. Litvínov pak vyrovnal a do vedení jsme ho poslali sami. Jsme rádi aspoň za bod, ale před zápasem jsme samozřejmě chtěli víc,“ připustil nejlepší zlínský střelec.

Na uplynulý víkend, ve kterém s týmy z chvostu tabulky vyválčili Berani jen jediný bod, by ve Zlíně nejraději rychle zapomněli. „Představovali jsme si to jinak. Byla to facka, po které se musíme vrátit na zem. Ráno si to rozebereme a jedeme dál,“ uzavřel Balaštík.