Byl to nejtěžší zápas v mém životě, říká po duelu ve Zlíně gólman Jakub Kovář

Lídr extraligové tabulky z Českých Budějovic si pojistil pozici na čele těsnou výhrou 3:2 ve Zlíně. Jihočeši vedli na Zimním stadionu Luďka Čajky po dvou třetinách už o dvě branky, ale ve třetím dějství dali domácí kontaktní gól a byli znovu ve hře. Jenže necelé tři minuty poté při vyloučení zlínského obránce Hamrlíka vrátil hostům dvougólový náskok zadák Ptáček. Berani sice ještě jednou překonali výborně chytajícího brankáře Jakuba Kováře (na snímku), ale v závěrečné dvouminutové powerplay už puk za jeho záda nedostali.

Před týdnem Zlín doma rozstřílel deseti góly Litvínov. Čím to, že vy jste domácí v podstatě nepustili před vlastní branku?
„Střel na branku měli dost, ale důležité bylo, že jsme důsledně hlídali prostor před ní. Snažil jsem se co nejméně puky vyrážet a když už jsem to dělal, tak jsem je tlačil do rohů kluziště, aby hráči jako Leška a Balaštík neměli prostor k dorážkám. Dařilo se nám to ale jen dvě třetiny.“

V poslední třetině jste měli na trestné lavici pět vyloučených hráčů. Najednou jste byli pod tlakem vy...
„Hráli jsme opravdu dost oslabení a stálo nás to strašně moc sil. Máme hodně úzký kádr, někteří hráči nejsou úplně zdraví a navíc šel z ledu předčasně do sprch Michal Mikeska. Měli jsme toho plné zuby a díky tomu nás asi domácí ve třetí třetině tlačili.“

Klíčovým momentem utkání byl asi třetí gól, který následoval záhy po trefě Zlína.
„Zaplaťpánbůh, že se nám ho podařilo dát. Ten to asi rozhodl. Zlín klidně mohl vyrovnat, ale to, že jsme ho dali a znovu odskočili o dvě branky, bylo strašně důležité. Kdyby domácí oslabení ubránili, tak by je to ještě víc nakoplo a bůhví, jestli bychom odsud nějaký bod odváželi. Takhle máme tři a mají cenu zlata.“

Mikeska byl vyloučen po situaci, kdy zůstal ve druhé třetině ležet před vaší brankou Ivan Rachůnek. Viděl jste, co se stalo?
„Někdo střílel od modré čáry. Puk jsem neviděl, ale vím, že proletěl kolem mě a trefil Rachůnka do hlavy, nejspíš mu roztrhl obličej, a proto asi krvácel. Pravděpodobně nás zachránil od gólu. Rozhodčí ale povídal, že dostal od Mikesky kroček na krk. Tak nevím.“

Ve Zlíně se deset kol čekalo na zápas, kdy se konečně trefí kanonýr Balaštík. Nakonec střeleckou smůlu protrhl proti vám.
„Jeho střela se chytat opravdu nedala. Puk prošel obránci pod nohama přímo pod víko.“

Dával jste si na něho speciálně pozor?
„Ani ne. Ale to, že se zrovna střelecky trápí, neznamená, že si ho nebudeme hlídat, protože on jenom čeká, až dostane trochu prostoru a góly zase začne dávat.“

Zápas byl poměrně nervózní. Bylo v něm hodně potyček i vyloučení. Tušíte proč?
„Zlínští hráli doma a tlačili je diváci. Nelíbily se jim výroky rozhodčích, stejně jako se nelíbily nám. Asi podlehli atmosféře. Tím, že se dost vylučovalo a bylo hodně střetů, tím to bylo vypjatější. Pro nás to ale bylo nakonec dobře, protože zápas byl rozkouskovaný a ve třetí třetině se víc stálo, než hrálo. Ušetřili jsme síly a možná díky tomu se nám podařilo ubránit tři body.“

Jak těžký byl konec utkání, kdy hráli domácí dvouminutovou powerplay a téměř celou ji odehráli před vaší brankou?
„Bylo to strašně těžké. Ještě jsem nechytal těžší zápas a asi ani dlouho chytat nebudu, protože prakticky celou třetí třetinu jsme se bránili ve vlastním obranném pásmu.“

Jaké to je být na čele tabulky?
„Je to parádní pocit. Každé takové vítězství nás strašně posiluje. Čím déle se tam držíme, tím lépe pro nás.“