Byl to blbý gól, ale už s tím nic nenadělám, smutnil po prohře s Plzní Jakub Sedláček

I počtvrté v sezoně Plzeň dokázala ve vzájemném zápase porazit Zlín. Berani však měli i obrovský kus smůly. Vítězný gól hostů padl kuriozním způsobem, když puk po ráně Kováře trefil jednoho z domácích hráčů, vyletěl do výšky, spadl na záda brankáře Jakuba Sedláčka a ten si ho srazil nevědomky sám do branky. Bylo to jen necelou minutu poté, co Zlínští srovnali na 1:1.

„Vůbec jsem nevěděl, kde je puk. Díval jsem se před sebe a pak už jsem jenom slyšel, jak na mě kluci křičeli, abych si dal pozor, ale už jsem to nestihl. Byl to blbý gól, ale už s tím nic nenadělám,“ krčil po zápase rozpačitě rameny zlínský brankář.

Ztráta bodů může domácí mrzet o to víc, že odehráli velmi povedený zápas. „Bolí to. Takhle jsme prohráli v sezoně už hodně zápasů. Klidně jsme teď mohli mít o patnáct bodů víc. Často dáme gól a minutu na to inkasujeme. Je to fakt škoda,“ smutnil Sedláček.

Domácí se opět potýkali se svou největší bolestí – střelbou gólů. Na brankáře Svobodu vyslali jen v první třetině při svém drtivém tlaku osmnáct ran. Na konci zápasu ukazovala statistika sedmačtyřicet střel, ale Berani z nich skórovali jen jedinkrát. Dokonce i zkušený Petr Leška zazdil v závěrečné třetině stoprocentní šanci, když zůstal sám před plzeňským gólmanem, ale nedotáhl do konce svůj pověstný blafák.

„Už mě to ani moc nepřekvapilo. Takových šancí míváme vždycky dost, ale nepadá nám to tam. A na jeden gól se těžko vyhrává. Jsou to pro nás nešťastné zápasy, ale na druhou stranu je to taky velká zkušenost a myslím si, že bychom ji mohli zúročit v play-off,“ prohlašoval jednadvacetiletý brankář.

Desetistupňový mráz venku sahal svými ledovými prsty i do útrob Zimního stadionu Luďka Čajky. Oba kluby se s rozhodčími dohodly, že zruší komerční přestávky, aby byli hráči co nejvíc v tempu a zbytečně nestáli. Že je na ledě opravdu velká zima, bylo znít při každém buly, které rozhodčí rozehrávali bez dlouhých prostojů.

Brankáři by měli chlad pociťovat asi nejvíc, ale Sedláček si na zimu nestěžoval. „Byl jsem v pohodě, nic jsem necítil. Dobře jsem se před zápasem rozehřál,“ vysvětloval strážce domácí klece.

Až na reprezentanty si teď drtivá většina extraligových hráčů pár dnů odpočine. Sedláček nechtěl odhadovat, zda mužstvu může pauza pomoci, nebo ho spíše utlumí, jak to v aktuální sezoně zatím bývá. „Kdybychom věděli, proč to tak je, měli bychom teď devadesát bodů,“ kroutil hlavou brankář Zlína, který má při zranění svého kolegy Luboše Horčičky jistou pozici jedničky.

Záda mu kryje devatenáctiletý Libor Kašík, kterému zatím chybí extraligové zkušenosti. Větší tlak kvůli tomu ale Sedláček necítí.

„Je úplně jedno, jestli sedí na střídačce Káša, nebo někdo jiný. Soustředím se vždycky na to, abych podal co nejlepší výkon. Pod tlakem bývám ve chvíli, kdy je stav 1:1 a nemůžu si dovolit udělat chybu, protože když ji udělám, může to bolet tak jako dneska,“ řekl Sedláček.