Buď na to ještě mám, nebo přijde fiasko, říká o své nominaci David Moravec

V úterý prožil úspěšný den. Dopoledne se David Moravec objevil v nominaci národního týmu pro turnaj Rosno v Moskvě, večer pak proměnil trestné střílení a pojistil vítězství Plzně nad Litvínovem. „Ale o nominaci jsem věděl už dřív, když přišla na klub žádost o fotky a pas kvůli vízu,“ přiznává dvojnásobný mistr světa a olympijský vítěz z Nagana, jenž se v reprezentaci objevil naposledy před dvěma lety na turnaji v Pardubicích.

Včerejší nominace už tedy pro vás nebyla žádným překvapením?
„Ne, dozvěděl jsem se o ní už dřív. Jakmile přišla faxem žádost na klub o fotky a o pas, volal jsem Mojmíru Trličíkovi, asistentovi trenéra Hadamczika, abych věděl, co a jak.“

A co jste se dozvěděl?
„To si nechám pro sebe. Ale prostě jsem se ptal, co se mnou mají trenéři za úmysly. Klasický rozhovor mezi hráčem a koučem.“

Pozvánku jste obdržel po více jak dvou letech. Potěšilo vás, že si šéfové reprezentace znovu vzpomněli?
„Samozřejmě, je to vyjádření důvěry. Teď už jde jen o to, jak to zvládnu. Beru to jako ideální prověrku své formy, zjistím, zda už mám letos po zdravotních problémech pořádně natrénováno. A také jsem zvědav, jestli ještě mám na mezinárodní hokej, nebo jestli to bude fiasko.“

Turnaj se koná v Moskvě, navíc v předvánočním termínu. Hráči, zejména ti starší, posílali v minulých letech často omluvenky. Jak to berete vy?
„Nemám s tím problém. Dříve býval termín daleko horší, hrávalo se třeba dva dny před Štědrým dnem. Letos je navíc jedno utkání v Praze, takže do Moskvy letíme jen na víkend. Ale pravdou je, že manželka bude mít trošku starosti. Bude muset sama s dětmi beze mě autem do Ostravy, poveze dárky pro rodiče a tak. Doufám, že to oba zvládneme, já turnaj, ona převoz.“

Ve své sbírce máte dvě zlaté medaile z mistrovství světa a jednu z olympiády v Naganu. Máte v reprezentaci pořád motivaci?
„Já mám motivaci pořád, tou základní je hrát hokej, který mě baví. A reprezentaci beru jako ocenění mé práce.“

Chtěl byste si ještě zahrát na mistrovství světa?
„Určitě. To je nejvyšší meta pro každého hráče. Abych jí znovu dosáhl, musím podávat nadstandardní výkony a pak ještě záleží na trenérech, zda se jim budu hodit do koncepce.“

Co říkáte na to, že jste v současném výběru nejstarším hráčem?
„Stárneme, co se dá dělat. Už to bude jenom horší, mládnout se nedá. Asi si budu trochu připadat jako dřevěné uhlí. Ale v letech to není. Hlavní je, jak se člověk cítí.“

Troufl byste si na roli kapitána?
„To jste mě trochu zaskočil, na to jsem vůbec nemyslel. Klidně bych se s radostí této úlohy zhostil, ale vůbec mi o to nejde. Kapitána by měl dělat spíš hráč, který v poslední době reprezentoval častěji.“

Po třech a půl letech se potkáte v jednom týmu s trenérem Hadamczikem, jenž vás vedl ve Vítkovicích. Jak na společné působení vzpomínáte?
„Není to zas tak dávno. Obsadili jsme tehdy druhé a třetí místo, bylo to velice dobré období jak pro Vítkovice, tak pro mě. Rád na to vzpomínám. A co se týče kouče Hadamczika, vím, co od něho mohu očekávat a on zná zase mě. Asi to při nominaci také sehrálo svou roli.“

Na začátku sezony jste se potýkal se zdravotními problémy. Už jste zcela v pořádku?
„Musím to zaklepat, nemám žádné potíže. Snad už je to za mnou a bude se to jen zlepšovat, ale záda jsou nevyzpytatelná, při hokeji hodně trpí. Musím pořád cvičit a tělu trochu ulehčit.“

A co herní forma?
„V posledních dvou zápasech to nebylo špatné, ale já beru výsledky z hlediska klubu. Výkony Plzně mají vzestupnou tendenci, to je nejdůležitější. A když dávám góly, hlavní je, že tím pomáhám mužstvu.“

V úterý jste proměněným trestným střílením pojistil vedení nad Litvínovem. Z povedené kličky jste musel mít radost.
„Dopředu jsem nebyl na sto procent rozhodnutý, co udělám. Jsem rád, že se mi blafák nakonec povedl. Trestné střílení v zápase jsem jel asi potřetí v životě, nejsem žádný zkušený exekutor.“

Do reprezentační přestávky čekají Plzeň ještě dva důležité zápasy proti Karlovým Varům a Vsetínu. S čím budete spokojení?
„Určitě musíme získat doma tři body se Vsetínem a pak bychom něco rádi přivezli i z Karlových Varů. Kdyby to vyšlo, mohli bychom vstoupit do elitní osmičky. Ale extraliga je hrozně vyrovnaná, stačí jedna dvě prohry a všechno je zase jinak.“

Berete západočeské derby Karlovy Vary – Plzeň prestižně jako vaši spoluhráči, přestože jste v Plzni zatím jen krátce?
„Ano, vnímám to stejně jako souboje Vítkovic s Třincem. Člověk chce vyhrát každý zápas, vítězství v derby je vždy ještě cennější. Zápas s Varami bude určitě hodně vyhecovaný, hraje se navíc před televizními kamerami. Snad uspějeme.“