Brendan Shanahan: zůstalo ve mně ještě trochu hokeje

RIGA (od našeho zpravodaje) Šampionát v Rize se stal přehlídkou nastupujících hvězd. I Kanaďané přivezli velmi mladé mužstvo, kapitánské céčko však bylo svěřeno hráči, který se stal legendou už dávno. Brendan Shanahan má za sebou sedmnáct sezon v NHL. S Detroitem získal třikrát Stanley Cup, v kanadských službách triumfoval v Kanadském i Světovém poháru, před čtyřmi lety vyhrál olympiádu. Byl u toho, když v roce 1994 tým javorového listu poprvé po třiatřiceti letech vybojoval zlato na mistrovství světa. Na šampionátu tehdy startoval poprvé a dosud naposledy. Po vyřazení Red Wings v prvním kole v přímém souboji proti Edmontonu převzal pomyslnou štafetu po Ryanu Smythovi, jenž na šampionátech dělal kapitána před ním několik let. Svého času jeden z nejlepších silových útočníků neztratil jiskru ani v sedmatřiceti. Po čtvrtečním utkání s Lotyšskem měl na rozhovor jen pár minut. Ale nemluvil ve frázích jako před televizní kamerou. Bylo zřejmé, že o dost věcech přemýšlí, ani po letech ho neopustily výmluvnost a jemný humor.

Na mistrovství světa jste se poprvé a naposledy objevil 1994. Proč jste vlastně přijel?
"A proč ne? No.., v Detroitu jsme pomýšleli na víc, než jak to nakonec dopadlo. Očekávali jsme dlouhé play off, jenže to se nesplnilo. Moje tělo se letos cítilo silné. Zůstalo v něm ještě trochu hokeje. Když jsem se ujistil, že mám podporu své rodiny, že mojí ženě nevadí, když zůstane s dětmi nějakou dobu sama, s klidným svědomím jsem skočil po té přiležitosti a přijel. Je to možná naposledy, co hraju za tým Kanady."

Vzpomenete si ještě někdy rok 1994?
"Jistě. Bylo to podlouhé době, co jsme vyhráli šampionát. Tuším, že po třiatřiceti letech. Působil na nás silný tlak, ale bylo to ohromně vzrušující. Měli jsme poměrně mladý tým, ovšem spousta hráčů se stala hvězdami NHL: Joe Sakic, Rod Brind´Amour, Paul Kariya, Jason Arnott, Rob Blake."

Visí i letos v kabině dres Richarda Kromma, kapitána vítězů z roku 1961?
"Tak, to si nemyslím. Byl to ten z Trailu, že? Trail Smoke Eaters nebo tak nějak."

Ano, Kanadu reprezentovali Trail Smoke Eaters...
"Jasně. Ne, letos ne. Máme tam fotky všech vítězných týmů Kanady, aby nám připomínaly další úspěchy a ukazovaly, v čem chceme pokračovat. Na jedné z nich jsem našel i sebe... Takhle: tohle je skvělý turnaj. Pro mě je úžasný už tím, že sem přijedu a mohu vidět všechny ty mladé hráče. Spousta zemí letos vybrala mladé hokejisty. A mě baví, když je všechny mohu potkat, že je vidím hrát, potkávám v hotelu a třeba si s nimi dám drink, poznám je trochu líp. To mě fakt baví."

Jste kapitánem kanadského mužstva. Co myslíte o letošním výběru?
"Je velmi mladý, ale plný entuziasmu, velmi rychlý a taky velmi ukázněný, což v takovém turnaji musí být. V kabině nemluvíme vlastně o ničem jiném, než o rychlosti a disciplíně. Tihle kluci představují budoucnost kanadského hokeje. Spousta z nich jednou třeba bude tvořit páteř olympijského mužstva. Sledujete kanadský tým budoucnosti."

V době výluky jste se významně zapojil do tvorby nových pravidel NHL. Co o nich soudíte s odstupem času, zejména o nulové toleranci k přestupkům, které omezují šikovné hráče?
"Nenazýval bych to nulovou tolerancí. Nikdy to ani tak nemělo být. Vždycky přece bude záležet na posouzení rozhodčího, kam až hráčům dovolí zajít. Domnívám se, že jsme v tomto ohledu stále na začátku. Hráči si pozvolna zvykají, stejně jako si zvykají rozhodčí. Je to správná věc, ale zároveň jde o velmi složitý proces. Kdyby tak složitý nebyl, už dávno bychom byli se vším hotovi. Ale i když nejsme zdaleka na konci, myslím, že jdeme správným směrem, líbí se mi, k čemu se to zatím vyvíjí. Věřím, že se hráči dovedou přizpůsobit a rozhodčí projeví lepší cit pro hru, že hokej bude pohlednější a přitažlivější."

Je právě tohle věc, kterou jste při tvorbě pravidel sledovali?
"Přesně tak. Dlouho jsme s hráči diskutovali, jak potlačit hákování a držení. Zastavit někoho takovým způsobem je mnohem pohodlnější, než bruslit. Tedy dobrá. My vůbec nechceme eliminovat fyzickou hru a stejně tak nejdeme proti dobré obraně. Nicméně hákování a držení, to je jen projev lenosti. Proběhne spousta dalších změn, než se dopracujeme ke správnému výsledku. Čeká nás ještě spousta práce. Ale něco už se povedlo. Třeba prodloužení ve čtyřech. Pro šikovné hráče a dobré bruslaře nejlepší věc. Pokud je chcete zbavit puku, musíte bruslit s nimi."

Takže hokej bude lepší...
"Z dlouhodobého hlediska určitě."

Ještě jedna věc. Jak se daří vašemu klubovému spoluhráči Jiřímu Fischerovi?
"Pořád je ve fázi, kdy chodí na různé testy a vyšetření. Neztratil víru, že se může vrátit. Ale myslím, že kdyby se vyskytly nějaké pochybnosti, kdyby si mohl být jistý třeba i na devětadevadesát procent, to jedno procento stačí, aby raději zůstal mimo led. Nemá cenu riskovat. Ale jednou mu někdo dá stoprocentní jistotu. Aspoň v to doufám, protože Jiri je chytrý, mladý muž, který toho hodně dokázal a ještě může dokázat. Vyhrál Stanley Cup, má krásnou snoubenku, dítě na cestě. On sám se určitě bude snažit, aby udělal to nejlepší pro svoji budoucnost a svoji rodinu. Máme toho kluka moc rádi. A přejeme mu jen to nejlepší."