Bratři Kovářové se dočkali, hrají spolu první zápas na šampionátu. Je to odměna pro rodiče, říká Jan

(MINSK, od našeho zpravodaje) Na mistrovství světa se dosud míjeli. Nejdřív se do české sestavy pro šampionát prodral Jakub Kovář, který bral bronzové medaile v Bratislavě a Helsinkách. Jeho bratr Jan byl v širším kádru už pro Německo 2010, ale na oficiální soupisce se ocitl až loni, to však pro změnu před starším sourozencem dostali přednost jiní gólmani Pavelec, Salák a Francouz. Bratři Kovářové tedy dosud marně čekali na první společný zápas turnaje, teď už to ale neplatí! Dnes společně budou na ledě při tom, když národní tým začne zápasit s Kanadou.

Po dopoledním rozbruslení už koncentrovali pozornost na večer. Jakub střídá Alexandra Saláka a připíše si první start na šampionátu, Jan hrál se Slováky i Švédy, v neděli večer si za parádní nahrávku na Hudlerův gól připsal úvodní kanadský bod. "Hrát proti Kanadě je vždycky svátek, těším se. Ale já to takhle mám u všech zápasů na mistrovství. Užívám si je," povídá hvězda ruského Magnitogorsku (na snímku).

Bitva s javorovými listy bude v jeho kariéře unikátní tím, že se v reprezentaci poprvé představí na šampionátu s bráchou Jakubem. Oba se konečně dočkali. "Snad jo. Bude to pro nás speciální zápas, ale na druhou stranu o tom takhle člověk nemůže moc přemýšlet. Musíme to brát jako normální utkání," upozorňuje nejlepší cizinec uplynulého ročníku ruské Kontinentální ligy.

Na mistrovství světa si společně zahráli Tomáš a František Kaberleovi, Jiří Holík s bratrem Jaroslavem. V době po druhé světové válce zase Vladimír a Oldřich Zábrodští, za dob federálních časů zase sourozenci Marián, Peter a Anton Šťastní. Teď jsou v týmu Kovářové, navíc nově do sestavy přibude jmenovec Lukáš, jinak obránce Vítkovic.

Společná velká premiéra bude velkou událostí pro rodiče obou odchovanců z Písku. "S našimi jsme neustále v kontaktu. Hokej milují, společně nás podporují. Je pro ně velká odměna, že nás teď pohromadě uvidí v takovém zápase," říká Jan. S Jakubem obývají pokoj v hotelu Renaissance, debaty se stejně točí kolem sportu."Probíráme ale všechno možné," povídá bývalá opora Plzně.

Jan Kovář přijel na turnaj do Minsku s velkou chutí. Parádní sezona v Magnitogorsku mu dodala sebevědomí, je odhodlán ho prodat na ledě a být týmu co nejvíc platný. Po utkání se Švédy ho mrzelo, že Češi nezvládli nájezdy a přišli o bodík navíc. "Dali jsme góla, bohužel Švédové dva. To se někdy stane. Spíš jsem měl v hlavě šanci ze třetí třetiny," zmiňuje situaci, kdy puk z jeho hokejky těsně minul prázdnou bránu. "Tohle musím dávat," uvědomuje si.

V Minsku je národní tým od minulé středy, hokejisté ale zatím téměř neměli žádné volno. "Jen jednou jsem se byl projít," hlásí. Běloruskou metropoli poznal Kovář díky působení v KHL. "Je to pěkné a čisté město. Navíc na zápasy chodí spousta fanoušků, v hledišti je výborná atmosféra. Třeba se Stockholmem, kde byl turnaj loni, se to vůbec nedá srovnávat," pochvaluje si závěrem.