Brankář Richter se od hokeje vrací ke studiím

NY Rangers vzdali ve středu hold brankáři Mikeu Richterovi, když vyvěsili pod strop Madison Square Garden dres s číslem 35. Richter se tak stal teprve třetím hráčem, jemuž se této pocty dostalo. Rangers dosud podobně vyřadili jen sedmičku Roda Gilberta (1960-78) a jedničku gólmana Eddieho Giacomina (1965-76). Pětačtyřicetiminutového slavnostního ceremoniálu se Richter zúčastnil v doprovodu své ženy a dvou dětí.

"Kdykoliv si někdo na sebe oblékne dres Rangers a podívá se vzhůru, uvidí, jak má vypadat opravdový šampión," prohlásil kapitán Mark Messier, jenž s Richterem strávil v jednom týmu jedenáct let.

Důvodem předčasného ukončení Richterovy aktivní kariéry byly přetrvávající zdravotní problémy po několika otřesech mozku. Poslední zranění hlavy utrpěl 5. listopadu 2002 v utkání proti Edmontonu (5:2) při střetu s kolenem Todda Marchanta. Utkání, ve kterém zaznamenal 301. vítězství v regulérní části NHL, bude navždy zapsáno jako jeho poslední.

Všech čtrnáct sezón v nejprestižnější hokejové soutěži světa odchytal v bílomodré uniformě New Yorku Rangers. V klubové historii bude navždy zapsán jako brankář, který v roce 1994 dovedl Jezdce po dlouhých 54 letech k triumfu ve Stanley Cupu.

Mimo to vytvořil i řadu týmových rekordů. V základní části odchytal 666 zápasů, přičemž na ledě strávil 38.185 minut. Na kontě má 301 výher, 258 porážek a 73 remíz. V play off dovedl svůj tým k vítězství v 41 utkáních, v devíti z nich dokonce s čistým kontem. Byl také vyhlášen nejužitečnějším hráčem All-Star Game 1994, Utkání hvězd se zúčastnil celkem třikrát (1992, 1994, 2000).

Navzdory zdravotním problémům v posledních letech ještě stačil zazářit na mezinárodní scéně. Na olympiádě v Salt Lake City (2002) dovedl reprezentaci USA k stříbrným medailím. Předtím startoval již na dvou olympijských turnajích - v Naganu (1998) a o deset let dříve v Calgary (1988). V roce 1996 byl Richter vyhlášen nejlepším hráčem Světového poháru, v němž Američané zvítězili.

"Mohu vám říct, že jakýkoliv pocit zklamání je přehlušen pocitem vděčnosti a radosti. Odcházím s vědomím, že čas strávený zde byl pro mě úžasným darem,'' sdělil dojatý Richter všem přítomný divákům a tribuny ho za to odměnily bouřlivým skandování "ještě jeden zápas".

"Mike byl jedním z největších Jezdců. Byl prostě fantastický,'' řekl o něm Rod Gilbert. "Nikdy jsem nehrál s chlapcem, který by se tak snažil být stále lepší,'' přidal se bývalý spoluhráč Adam Graves.

Novou náplní Richterova života teď bude studium na prestižní Yale. Ještě předtím, než v roce 1989 vstoupil do profesionálního hokeje, navštěvoval univerzitu ve Wisconsinu. "Vím, že nemám tak vybraný slovník jako on," uznal Mark Messier, jenž mu za celý tým předal stříbrnou síť s podpisy všech hráčů a téměř sedmimetrový člun s nápisem "Opravdová modrá 35".

Bývalí kolegové mu nakonec ale příliš radosti neudělali, v duelu s Minnesotou prohráli 3:4. Prapor newyorského týmu drželi nad hlavou pouze čeští hráči – Jaromír Jágr dva góly dal a na jeden přihrál, branku soupeře trefil také Petr Nedvěd. Po dvou asistencích si připsali Martin Ručinský a Robert Holík.