Až se sestava ustálí, bude to ještě lepší, věří hodonínský Ľubomír Vaškovič

Vsetínští fanoušci, kteří od začátku sezony mnoho krásného hokeje od svých hráčů neviděli, byli za svoji věrnost v sobotu po zásluze odměněni. Utkání domácích s Hodonínem přineslo elmi dobrý hokej se vším, co k němu patří – tedy s kombinacemi, ale i zarputilými souboji, spoustou šancí, velmi dobrými výkony jednotlivců (za všechny jmenujme Bořutu, Ondráčka, Korotvičku či Špoka) a nakonec i výhrou Valachů.

Oba týmy potvrdily sílu svých kádrů a zařadily se mezi ty, se kterými bude nutné v závěrečném účtování zcela nepochybně počítat. Hodonínský útočník Ľubomír Vaškovič patřil mezi nejen ty nejzkušenější na ledě, ale i ty, které bylo nejvíc vidět.

Vypadáte smutně, ale divákům jste předvedli nadprůměrný druholigový hokej?
„Musím být zklamaný, protože jsme prohráli. Moc mě mrzí, že jsme dnes nezískali body a ještě víc mě mrzí, že jsme neproměnili žádné šance. My si jich v každém zápase vytvoříme spoustu, ale někdy nám tam spadne devět gólů a jindy zase vůbec nic a vypadá to, jako dneska.“

Ano, máte nejlepší druholigový útok a dneska jste dali jediný gól?
„Od začátku sezony máme hlavně na domácím ledě problém, že dáme 40-45 střel a z toho jenom dva-tři góly. Venku nám to zatím šlo, ale dneska se to nějak otočilo. Myslím, že jsme nehráli špatně, i šance tam byly. Ale zase jsme je neproměnili.“

Šance byly na obou stranách, diváci viděli i hodně nastřelených tyček?
„Souhlasím. Nemyslím, že bychom Vsetín přehráli, byl to vyrovnaný zápas. Ale měli jsme dát rozhodně víc gólů, než jeden.“

Nevadilo vám, že jste začali na čtyři útoky?
„Na toto téma hodně diskutujeme. Mám názor, za kterým si stojím, a který před trenérem netajím. A to, že hrát na tři útoky je lepší než na čtyři. Vůbec se nedostaneme do tempa a první třetina podle toho taky vypadala. Když jsme to stáhli na tři, obraz hry se změnil, otočili jsme to. Stojím si za tím, že hrát na tři pětky je lepší pro celý tým.“

Vy jste paradoxně vstřelili jediný gól v době náporu Vsetína?
„Dvě-tři minuty jsme tlačili my, potom zase oni nás. Přelévalo se to ze strany na stranu. Byl to vyrovnaný zápas, který rozhodla skutečnost, že domácí proměnili šance.“

Vsetín dnes konečně předvedl výkon, jaký od něj fanoušci čekali. Podle mého názoru k tomu pomohlo, že váš tým chtěl hrát hokej?
„Jasně. Mám stejný názor. Vždycky se hraje lépe proti tomu, kdo chce hrát hokej, než proti tomu, který ho kazí – drží modrou čáru a vyhazuje puky. Vsetínští mají dobré mužstvo a dneska to dokázali.“

Vy máte ale taky pěkně našlapaný kádr?
„Ano, v žádném případě bych nechtěl snižovat naši sestavu. Máme dobrý tým. I nám vyhovuje soupeř, který hru nezavírá. My musíme především ustálit sestavu, neustále ji nepřehazovat. Na tréninku sice nacvičujeme kombinace a různé herní situace, ale v zápasech za námi hrají jiní obránci, než na tréninku a příště je tam zase někdo další. Až se to ustálí a shodneme se na třech pětkách, ještě se zlepšíme. Neříkám, že je to špatné, ale mělo by to být ještě lepší.“

Podle kádru máte letos zřejmě vysoké ambice?
„Ano, mluví se o postupu. Nemyslím si, že by se pro to dělalo úplně všechno, ale pokud se mužstvu bude dařit a bude hrát nahoře, pokusíme se postoupit.“

Byl to hlavní důvod, proč jste se letos rozhodl pro Hodonín?
„Nechtěl jsem čekat na angažmá jako většina hráčů v extralize. Hodně z nich to nemá vyřešeno ještě teď. Já jsem nechtěl čekat, chtěl jsem hrát. Dostal jsem nabídku z Hodonína a rozhodla skutečnost, že to mám 20 kilometrů od domova.“

Poloha Hodonína má za důsledek, že v týmu působí řada hokejistů ze Slovenska. Vnímáte to vy osobně jako výhodu?
„Na ledě je to jedno, ale administrativně je to nevýhoda. Mám dojem, že je nás 11 ze Slovenska a z toho šest je počítáno za cizince. To znamená, že vždycky musí jeden stát. I to je důvod, proč se sestava neustále mění.“

Byl to důvod, proč dnes nehrál Boris Flamík?
„Boris čeká rodinu, takže chtěl zůstat doma. Ale jinak se v kabině řeší před každým zápasem, kdo pojede a kdo ne, kdo dlouho stál, kdo bude chytat, a to není pro mužstvo dobře. Já osobně jsem se s takovou situací ještě nesetkal.“