Až manželka mě přesvědčila, že je to pravda, usmívá se reprezentační novic Lukáš Galvas

V březnu oslavil třiatřicáté narozeniny, o pár měsíců později po devíti sezonách opustil Zlín, kde působil s roční pauzou v Karlových Varech během sezony 2003/2004 od roku 2002, aby zamířil do Třince. Nedávno se obránce Lukáš Galvas dozvěděl velmi příjemnou novinku. Reprezentační kouč Alois Hadamczik zařadil zkušeného beka do nominace na první reprezentační akci letošního ročníku – finský Karjala Cup. „Vůbec jsem to nečekal, překvapilo mě to. Neměl jsem absolutně žádné náznaky,“ nezastírá samotný hráč. „Nicméně ještě se chci soustředit extraligu, reprezentaci budu naplno řešit až po zápase se Spartou,“ upozorňuje.

První dojmy už však samozřejmě stihl vstřebat. Národní tým mu připomíná spousta gratulací od rodiny, známých a kamarádů. „Žádná zpráva mě nepřekvapila, neozval se nikdo, o kom bych dlouho nevěděl,“ líčí Lukáš Galvas. „Ani lístky zatím nikdo nechtěl, jen řada lidí narážela na můj věk,“ dodává s úsměvem.

Když mu spoluhráči začali po pondělním tréninku volat s tím, že vyrazí k zápasům českého výběru do Liberce a Turku, domníval se někdejší člen sestavy Vítkovic, že se jedná o žert. „Myslel jsem si, že se kluci v kabině dohodli na nějakém vtípku a dělají si legraci. Nevěřil jsem jim,“ nezastírá. „Pak mi ale manželka říkala, že mě viděla někde napsaného. Potom už jsem tomu uvěřil,“ popisuje.

Debut v nejcennějším dresu může opavský rodák absolvovat na území České republiky, což dává všemu ještě výraznější nádech. „Zkrátka to vyšlo tak, že se první zápas bude hrát v Liberci,“ konstatuje lakonicky. Nijak zvlášť neřeším, že má rodina větší šanci vidět mou případnou reprezentační premiéru,“ tvrdí posléze.

Svazový kouč kvitoval u někdejšího mládežnického reprezentanta zejména hodnocení účastí na ledě, v němž Lukáš Galvas figuruje po osmnácti odehraných kolech na desátém místě mezi zadáky s bilancí +8, přestože nenastupuje za elitním útočným komandem Ocelářů.

Ostřílený harcovník tak má nakročeno zopakovat sezony 2001/2002 nebo 2010/2011, kdy zakončil základní části v barvách Vítkovic respektive Zlína s dvoucifernou statistkou v kladných číslech - +30 a +14.

Loni to bylo v tomto ohledu o poznání horší (-8), možná i proto změnil Lukáš Galvas klima a ruku v ruce s tím přišla premiérová pozvánka na akci seniorského národního týmu. „Neumím říct, jestli mi pomohl přesun ze Zlína do Třince. Neřeším, co by se stalo kdyby, ani jiné podobné spekulace,“ uvádí.

Poté, co Alois Hadamczik zveřejnil seznam vyvolených, čekala defenzivního zadáka ještě dvě střetnutí Tipsport extraligy. Na ledě Chomutova vedli Slezané po první třetině 3:1, ale slibný náskok promrhali, neboť za osm minut a dvě vteřiny hry v prostřední třetině inkasovali třikrát, což se v konečném účtování ukázalo jako klíčové.

„Věděli jsme, že Chomutov zápas určitě nezabalí,“ dušuje se Lukáš Galvas. „Bohužel jsme dostali gól krátce po začátku druhé třetiny, což byl pro domácí impuls, který využili,“ ohlíží se. „Přidali další gól, a pak nás ve druhé třetině přehráli. Vytvořili si hodně gólových situací, nebýt našich gólmanů. Mohla ta třetina skončit klidně 0:6,“ lamentuje. „Bylo to z naší strany hodně špatné,“ nešetří kritikou do vlastních řad.

Proč se obrázky hry ze zahajovací dvacetiminutovky tak dramaticky změnil na obou stranách? „Domácí hodně zjednodušili hru. Útočníci posouvali puk obráncům na modrou a ti se střelou neváhali,“ přibližuje. „Buď z toho padl gól přímo, došlo k teči nebo vznikl závar před naším gólmanem,“ pokračuje dále.

„Vedení 3:1 jsme už měli podle mého udržet. Měli jsme se víc stáhnout a čekat na chyby domácích,“ vrací se k duelu 18. kola nejvyšší soutěže. „Kdybychom přidali čtvrtý gól, myslím, že už by to domácí měli velmi těžké,“ uzavírá Lukáš Galvas nesplněným přáním.