Atmosféru v Brně si hrozně užívám, usmíval se po vítězné brněnské premiéře Sasu Hovi

Těžko bychom v české extralize hledali zvláštnější postavu. Pochází z Finska, hraje v české extralize za Kometu Brno a mluví velmi obstojně slovensky. Sedmadvacetiletý gólman Sasu Hovi hokejově vyrostl v Tampere a Lahti, českou nejvyšší soutěž si zkusil poprvé ve Vsetíně, řeč našich východních sousedů se naučil během svého tříletého působení ve Slovanu Bratislava.

V utkání dvaadvacátého kola hokejové extraligy byl jednou z klíčových postav duelu mezi Kometou a Pardubicemi, ze kterého nakonec vyšel vítězně jihomoravský tým. „Dáváme málo branek, ale tentokrát to na vítězství stačilo,“ oddechl si finský sympaťák poté, co se vrátil z děkovačky před vyprodaným Rondem.

Proti Pardubicím jste se do brány postavil už ve druhém utkání po sobě, jaký ten zápas pro vás byl?
„Byl to trochu těžký zápas, protože jsme dali málo gólů, ale já jsem velmi spokojený s tím, jak jsme odehráli poslední třetinu, ta byla rozhodující. Myslím, že tak, jak jsme hráli proti Pardubicím až do konce, jsme ještě nehráli. Je důležité hrát až do samého konce dobře. Snad jsme se to už konečně naučili a budeme takhle hrát i nadále, aspoň v to doufám.“

Oslavu po utkání jste si hodně užíval, diváci vás dokonce vyvolali zpátky na led.
„Jo, užíval jsem si. Byla to moje první výhra za Kometu, tedy myslím v zápase, který jsem odchytal. Je pro mě velmi důležité, že jsme konečně zase dokázali zvítězit. Teď máme pauzu kvůli reprezentaci a já jsem strašně rád, že můžu jet domů do Finska za rodinou s vědomím, že jsme před touhle pauzou vyhráli důležitý zápas se silným soupeřem.“

Mančaftu se asi hodně ulevilo, viďte.
„To ano. Myslím, že jsme všichni spokojení, ale pořád na nás jde vidět, že jsme prohráli hodně zápasů, pořád to je v kabině cítit, přece jenom jsme poslední v tabulce. Podle mě je dobře, že se všichni můžeme vydat domů s tím, že jsme vyhráli. Rozhodně jsme byli lepší než Pardubice a dokázali jsme si, že na to máme, a to je moc dobře.“

Chválíte si týmový výkon, ale vaši obránci vás tam přesto dvě třetiny poměrně často nechávali samotného proti pardubickému útoku, bavil jste se s nimi o tom nějak před poslední třetinou? V té jste totiž zaznamenal jeden jediný zásah.
„No, myslím, že jsme byli zezačátku trochu pobláznění, moc jsme chtěli dávat branky. To je pořád trochu náš problém, protože neumíme pořádně bránit. Chceme hrát ofenzivní hokej a pak to tak někdy vypadá. Když dáme málo branek, tak to vypadá špatně, ale tentokrát nám to na vítězství stačilo, a jak říkám, nejdůležitější pro nás byla ta poslední třetina.“

Myslíte, že jste si tímhle výkonem mohl říct o post jedničky v týmu?
„Ne, to vůbec ne, tak to není. Chytá prostě ten z nás, kdo se cítí líp a kdo je podle trenéra momentálně v lepší formě. Jirka Trvaj je vynikající gólman, když budu já chytat špatně, půjde prostě do brány on, a platí to i naopak. Střídat se asi budeme ve chvíli, kdy začneme prohrávat.“

Na vás je hodně vidět, že si atmosféru v brněnské hale Rondo nesmírně užíváte, je to tak?
„Já jsem zdejší atmosféru dobře znal, před dvěma lety jsem se tu byl podívat na utkání. Když mi teď můj agent zavolal a řekl mi, že sem můžu jít chytat, hned jsem věděl, že tu bude vynikající atmosféra a to mám strašně rád. Taky jsem věděl, že když budu dobře chytat a budeme vyhrávat, že si to s diváky pořádně užijeme. Doufám, že tahle éra výher právě začíná.“

Co říkáte na to, že i vás osobně, jako člověka, si brněnští fanoušci takhle oblíbili?
„Je to úžasné, pro mě to moc znamená, vědět, že mě fanoušci mají rádi. Když hrajeme doma a od začátku zápasu cítím, jak nás fanoušci podporují. Je skvělé, že dokážeme všichni bojovat spolu, tím myslím společně s fanoušky.“